Plazmový reaktor se tlačí do Česka. Nahradí spalovny?

Petr Břenek z ostravské společnosti PGP Terminal v těchto týdnech objíždí celé Česko. Snaží se přesvědčit krajské politiky, že éra klasických spaloven a skládek je u konce. S licencí od americké firmy Westinghouse Plasma Corporation jim místo toho nabízí zcela nový způsob likvidace komunálního odpadu - vybudování plazmového reaktoru, který by smetí proměnil na plyn. "Princip je jednoduchý: odpad se při extrémně vysokých teplotách rozloží, čímž vznikne plyn, který se dá využít pro výrobu elektřiny nebo tepla," vysvětluje Břenek.

Šlo by tedy o budovu, která na rozdíl od spaloven nemá komín a nevypouští nic do ovzduší. "Je to jednou z hlavních výhod oproti běžným spalovnám," dodává.

V Evropě jsou dnes rozesety tisíce skládek odpadů a necelých pět set běžných spaloven. Naproti tomu s plazmovým zplyňováním se teprve začíná nebo experimentuje v laboratorních podmínkách - výjimku představuje jen nově dokončovaný závod ve východní Anglii s technologií zmíněné Westinghouse Plasma Corporation (majetkově oddělené od známějšího Westinghousu, který podniká v jaderné energetice). "Pokud by se tato inovativní technologie v České republice úspěšně prosadila, byl by to průlom. Mohli bychom se dokonce stát inspirací pro ostatní země," míní Jaromír Manhart, ředitel odboru odpadů na ministerstvu životního prostředí.

Pro ofenzivu firem, které technologií plazmového zplyňování disponují, je navíc podle něj vhodná chvíle. "Na výstavbu takovýchto zařízení bude možné v nadcházejícím období čerpat evropské peníze, po roce 2020 ale tato možnost zřejmě skončí," tvrdí Manhart.

Zastánci plazmového zplyňování navíc argumentují tím, že náklady na výstavbu jejich závodu by byly srovnatelné s klasickou spalovnou. "Pohybujeme se někde na úrovni 1,6 miliardy korun, což je velmi konkurenční cena," říká Břenek.

Podle něj by v Česku byl prostor pro výstavbu tří až čtyř velkých provozoven. "Šlo by o závody, které by likvidovaly odpad pro celý kraj," dodává. Jenomže podobné plány mohou narazit právě na již zmíněný fakt, že celá technologie je přinejmenším v Evropě nevyzkoušená. "Chybí spolehlivá reference o tom, jak tyto závody fungují a zda se ekonomicky vyplatí," říká Zbyněk Bouda z Energetické agentury Vysočina, která o této technologii zpracovala studii.

Plazmové zplyňování se sice již využívá například v Japonsku, tam je však podle Boudy jiné složení odpadu. "Japonci více třídí a jejich odpad má mnohem nižší podíl biologicky rozložitelné složky. Je tedy otázka, zda v českých podmínkách může zpracování fungovat stejným způsobem," dodává Bouda.

AUTOR: Vladimír Šnídl
AUTOR-WEB: www.ihned.cz