Lídry ve sběru zářivek jsou Královéhradecký kraj a Praha

Nejvíce kompaktních a trubicových zářivek bylo sesbíráno v Horní Ředici, Jistebnici a Němčovicích. Celkem se za rok odevzdalo 902 tun zářivek a odstranilo z nich 30 kilogramů toxické rtuti. Ta by teoreticky mohla znečistit vodu v objemu více než dvou Slapských přehrad.

Tuzemské domácnosti a firmy sebraly a předaly k recyklaci 902 tun světelných zdrojů. "To představuje zhruba 6 milionů kompaktních a trubicových zářivek, výbojek a LED světelných zdrojů," říká Zuzana Adamcová, zástupkyně společnosti EKOLAMP, která zajišťuje zpětný odběr a recyklaci světelných zdrojů a jiných osvětlovacích zařízení.

Nejvíce se na sběru zářivek podílejí velkoobchody a firmy. Domácnosti ve sběru zaostávají: 60 % úsporek stále končí v koši na komunální odpad. "Absolutním lídrem s 50 tisíci kilogramy sesbíraných světelných zdrojů a svítidel se za loňský rok stal velkoobchod ELFETEX, v kategorii firem nejvíce sesbíral Dopravní podnik hl. m. Prahy (8228 kg), a mezi obchodními řetězci nejlépe skóroval Bauhaus (2091 kg)," shrnuje Zuzana Adamcová závěry studie Sběrač roku, která hodnotí tuzemské organizace z hlediska úspěšnosti sběru osvětlovacích zařízení.

I mezi obcemi jsou ekologičtí přeborníci: "Nejvíce světelných zdrojů a svítidel se podařilo sesbírat na Pardubicku v Horní Ředici (1,2 kg, respektive 8 zářivek/osobu), jihočeské Jistebnici (0,9 kg/osobu) a v západočeských Němčovicích (0,8 kg/osobu)," rekapituluje Zuzana Adamcová.

Ekologickou likvidací zářivek se podařilo zachytit více než 30 kilogramů toxické rtuti, která by teoreticky mohla znečistit vodu v objemu více než dvou Slapských přehrad. Trubicové a kompaktní zářivky totiž patří mezi elektroodpad a jako takové se musí odborně recyklovat, aby byla eliminována toxická rtuť. Té je uvnitř zářivek velmi malé množství, ale ve větších objemech může představovat zátěž pro životní prostředí.

Nejméně lidé "úsporky" recyklují na Karlovarsku a v Jihomoravském kraji

Co do počtu sesbíraných zářivek na jednoho obyvatele kraje si nejlépe vedou obyvatelé Královéhradeckého kraje a Prahy, kde na jednoho obyvatele připadá jeden odevzdaný světelný zdroj. Zlínští se s 0,65 zářivky umístili na třetím místě. "Nejméně úspěšné byly kraje Karlovarský a Jihomoravský, kde každý průměrně odevzdal k recyklaci jen 0,38 zářivky," dodává Adamcová.

V Česku lze vyřazené úsporky vrátit v obchodech s elektronikou, ve sběrných dvorech obcí či do malých sběrných nádob, které se nacházejí v obchodních centrech, na úřadech nebo v řadě firem:

"Doposud jsme jich rozmístili téměř 1700 a další přibývají." dodává Zuzana Adamcová. Nejbližší sběrné místo je možné vyhledat na http://www.ekolamp.cz/mapa-sbernych-mist/.