Co je moje, to je tvoje - sdílená ekonomika
Víte, že jsou na světě lidé, kteří by ochotně sdíleli manželku? Řadu podobných perliček jsme se dozvěděli z průzkumu, který jsme si nechali na toto téma připravit - asi jste si všimli, že sdílením služeb mezi více zákazníků se u nás v T-Mobilu poslední dobou hodně zabýváme.
Boom sdílené ekonomiky je dnes nepřehlédnutelný. Zejména mladí lidé už na dovolené nebydlí v hotelu, místo toho si objednávají předem gauč v cizím bytě (tzv. couchsurfing), takže ušetří, a ještě poznají nové zajímavé lidi. Nejezdí sami v prázdném autě, nýbrž si hledají spolujízdu s někým, kdo má zrovna stejnou cestu a rád se podělí o náklady na benzin. A když někam dojedou, rádi využijí tzv. bikesharing - sednou na kolo, někam popojedou, kolo zamknou k nejbližšímu stojanu, ohlásí jeho polohu přes mobilní aplikaci a dál už jeho osud neřeší. Znám dokonce člověka, který sdílí psa. Týden ho má doma on, týden bydlí pes u kamaráda. Snem jiného mého známého je vlastnit sklípek na jižní Moravě. Sám se do něj ale z Prahy nedostane každý týden, takže by mu nevadilo, kdyby se v rámci "winesharingu" s někým podělil o práci i "produkci".
Zkrátka a dobře, trend sdílení potvrzují i výsledky již zmíněného průzkumu. Nejvíce lidí by rádo sdílelo místo v autě, hned na druhém místě se umístilo sdílení chat a chalup. Přibližně tři procenta respondentů našeho výzkumu byla v odpovídání značně kreativní. Projevili zájem o sdílení koně, zahrady, herního účtu, nebo dokonce manželky či přítelkyně.
Mezi "sdíleči" samozřejmě panují určité rozdíly. Ženy se raději podělí o nepoužívané oblečení, muži upřednostňují sdílení míst v autech. Obecně jsou sdílení nakloněni spíše lidé s vyšším vzděláním a nižším věkem. Starší by tak ještě dokázali sdílet chatu, ale představa, že u někoho přespávají na pohovce, je nijak neláká.
Někomu to možná může připadat jako návrat k socialismu, kdy všechno patřilo všem a nikdo se vlastně nestaral o nic. Každopádně je to ale nový fenomén a nová příležitost pro aktivity v rámci naší klasické volnosoutěžní ekonomiky.
Překonali jsme období divokých devadesátek, kdy se každý hnal za statusovými symboly. Po několika finančních krizích jsme umírněnější a uvědomujeme si, že nepotřebujeme mít v garáži auto, jehož jízdní vlastnosti využijeme dvakrát ročně při cestě na dovolenou. Nehledě na to, že využití sdílené služby je s největší pravděpodobností levnější a ekologicky i společensky odpovědnější. Teď zbývá jen jediné - firemní sféra musí přijmout, že sdílená ekonomika existuje, a vzít to jako příležitost.
Z průzkumu, který jsem několikrát zmiňoval, vyplývá ještě jedna podstatná informace: ač je zájem lidí o sdílení poměrně vysoký, jeho využívání je zatím nízké a poptávka stále převažuje nad nabídkou. Na nás z oblasti byznysu tedy je zařazovat do své nabídky takové služby či produkty, které budou tomuto zájmu vycházet vstříc.
Milan Vašina
Autor je generální ředitel T-Mobile ČR