zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vysoká spotřeba masa významně přispívá ke změně klimatu, říká nová studie britských vědců

14.09.2014
Zemědělství
Vysoká spotřeba masa významně přispívá ke změně klimatu, říká nová studie britských vědců

Vysoká spotřeba masa je jednou z hlavních příčin ztrát druhové rozmanitosti a významně přispívá ke zhoršenému životnímu prostředí i změně klimatu. Poukazuje na to nová studie vědců z Velké Británie [1].

Pokud se produkce a spotřeba masa nezmění, plocha orné půdy se bude muset do roku 2050 zvětšit o 42 %, spotřeba hnojiv se zvýší o 45 % [2] a z planety zmizí desetina současných nedotčených tropických pralesů. K takovým závěrům dochází nová studie vědců z univerzit v Aberdeenu a Cambridge, zveřejněná v časopise Nature Climate Change.

Studie mapuje, co se stane, pokud svět bude pokračovat v přebírání "západního jídelníčku" založeného na nadměrné spotřebě potravin, především masa. Ze studie vyplývá, že pokud se současné trendy nezmění, jenom samotná produkce potravin způsobí, že oteplování Země překročí mezinárodně uznávanou kritickou hranici. A to i kdyby byla úplně odstraněna hlavní příčina změny klimatu - spalování fosilních paliv.

Světová meteorologická organizace přitom v právě zveřejněné výroční zprávě varuje, že loni bylo v atmosféře rekordní množství skleníkových plynů. Koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší navíc vzrostla v meziročním srovnání vůbec nejrychleji od roku 1984, kdy se s měřením začalo [3]. "Bez nejmenších pochybností jsme si jistí, že se naše klima mění a počasí začíná být mnohem extrémnější vlivem lidské činnosti," upozornil generální tajemník Světové meteorologické organizace (WMO) Michel Jarraud. "Se zákony fyziky nejde smlouvat. Musíme začít jednat," dodal [4].

Autoři britské studie proto varují před odlesňováním kvůli produkci masa, které zvyšuje emise uhlíku a zapříčiňuje velkou ztrátu biodiverzity. Studie ukazuje, že odlesňování, spotřeba hnojiv a emise metanu způsobené chovem dobytka mohou zvýšit emise skleníkových plynů z výroby potravin o téměř 80 %, budeme-li pokračovat ve spotřebě a produkci potravin jako dosud. Produkce masa je totiž mimořádně náročná na půdu a další přírodní zdroje. Průměrná efektivita využití rostlinných zdrojů pro výrobu masa je menší než 3%. Proto tím, že jíme stále více masa, využívá se stále víc půdy k produkci krmiv. Celý systém produkce potravin se tak stává velice neefektivní a pro životní prostředí škodlivý, upozorňuje vedoucí výzkumného týmu Bojana Bajzelj [5].

Celková světová spotřeba masa přitom v loňském roce dosáhla rekordních více než 308 milionů tun a dá se očekávat, že nadále poroste. Většina masa se spotřebuje v západním světě, nicméně stále více také v rozvojových zemích - zde se očekává do roku 2022 nárůst o 80 %. Upozornila na to nová studie Atlas masa, vydaná Nadací Heinrich Böll Stiftung Praha a Hnutím DUHA [6]. Svého druhu ojedinělá publikace mapuje globalizaci masného průmyslu a jeho ekologické, ekonomické i sociální dopady.

Autoři obou studií se v navrhovaných řešeních shodují. Jsou jimi udržitelnější způsoby produkce, výrazné snížení množství vyhazovaných potravin a změna stravovacích a nákupních návyků směrem k ekologicky šetrnějším volbám. Těmi je preference kvalitního biomasa z místní, ekologické produkce a snížení celkové spotřeby masa. Tato řešení jsou nezbytnými předpoklady potravinové bezpečnosti a odvrácení nebezpečí způsobených změnou klimatu.

Dnes mohou lidé diskutovat o netušených rozměrech masného průmyslu, jeho dopadech i navrhovaných řešeních na veřejné debatě Atlas masa: Co jíme a jaké to má dopady? [7]. Vystoupí na ní Christine Chemnitz z německé Heinrich-Böll-Stiftung, expert na zdravotní rizika Miroslav Šuta, biofarmář Josef Sklenář a Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA.

Klára Havlová ze spotřebitelského programu Hnutí DUHA řekla:

"Nejnovější studie dokazují, že současný globalizovaný masný průmysl je skutečně velký problém - pro přírodu, klima, hospodářská zvířata i spotřebitele. Není ale neřešitelný."

"Nemusíme se nutně stát vegetariány, byť je to samozřejmě nejprospěšnější cesta. Velkým příspěvkem ke zmírnění dopadů masné produkce může být již upřednostnění kvality nad kvantitou - tedy místo nakupování většího množství často nekvalitního masa a masných výrobků pořizovat menší množství masa, které pochází od místních, důvěryhodných producentů, nejlépe ekologických zemědělců. Ekologického zemědělství se totiž problémy konvenčního masného průmyslu netýkají."

Jiří Koželouh, energetický expert a programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:

"Ničení pralesů v Amazonii kvůli pěstování krmiv poškozuje stabilitu klimatu na celé Zemi. Velkochovy hospodářských zvířat zase znečišťují českou krajinu. Pokud nadbytek nekvalitního masa v jídelníčku nahradíme pestřejší stravou z místních zdrojů, ozdravíme nejen sebe, ale také naši krajinu a přispějeme k zachování bezpečného podnebí."


Kontakty:

Klára Havlová,
spotřebitelský program, 775 731 431, klara.havlova@hnutiduha.cz
Jan Piňos, média a komunikace, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí