Pátek, 29. března 2024

I nákladní auta mohou být zelená

Poptávka po těžkých nákladních vozidlech v posledních letech v Česku opět roste.

I nákladní auta mohou být zelená

Podobně jako v případě flotil osobních aut je tažena nejen přirozenou potřebou obnovy vozového parku, ale také snahou dopravců ušetřit provozní náklady a snížit dopad vlastní činnosti na životní prostředí. Kromě nižších emisí škodlivin z naftových motorů, vynucených zpřísňující se evropskou legislativou, se tak i v oblasti těžké nákladní dopravy začínají objevovat alternativní pohony s menšími emisemi CO2.

Loňský přechod na aktuálně platnou emisní normu pro nákladní automobily Euro VI před nabytím její účinnosti mírně zvýšil poptávku po vozech předchozí generace. Obavy dopravců z vyšší spotřeby paliva nových vozidel se však nepotvrdily. Vozy "Euro VI" mají naopak většinou spotřebu mírně nižší než předchozí generace motorů. Jejich nevýhodou tak zůstává pouze o něco vyšší pořizovací cena a hmotnost vozu kvůli použití přídavných zařízení pro čištění výfukových plynů.

Podle výrobců nákladních vozů je současné množství škodlivin ve výfukových plynech už tak nízké, že by se pozornost regulátorů měla zaměřit spíše na omezování emisí oxidu uhličitého (CO2), tedy na snižování spotřeby fosilních paliv a využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Alternativní paliva

Jednu z možností, jak v relativně krátké době významněji snížit množství emisí oxidu uhličitého v nákladní dopravě, představují alternativní paliva či nosiče energie. Pozornost výrobců nákladních automobilů se proto stále více zaměřuje tímto směrem a po úspěšném etablování alternativních paliv v dodávkových vozech se "alternativní vlna" začíná přelévat i do vyšších hmotnostních kategorií užitkových a nákladních vozidel.

Nejjednodušší cestu představuje pravděpodobně metan. Zemní plyn a biometan se využívají jako palivo pro pohon motorových vozidel ve dvou formách - stlačené (CNG) nebo zkapalněné (LNG). V porovnání s jinými uhlovodíkovými palivy mají při spalování nejmenší podíl CO2 na jednotku uvolněné energie. Proto je zemní plyn považován za ekologičtější palivo než benzin, nafta nebo zkapalněný ropný plyn (LPG).

CNG se kvůli objemu a hmotnosti nádrží hodí spíše pro využití na kratších trasách, LNG je naopak vhodnější pro využití v dálkové dopravě.

Zatímco stlačování plynu je relativně energeticky nenáročné, pro zkapalňování se spotřebuje zhruba pětina energie obsažené v palivu. Do energetické bilance je ale nutné započítat rovněž vyšší hmotnost vozidel především na CNG, a sice kvůli objemným tlakovým nádržím. Tím se rozdíl v emisích CO2 mezi plynem a naftou opět trochu stírá.

Další možností je například bionafta, tedy palivo pro vznětové motory na bázi metylesterů rostlinných olejů, v Česku nejčastěji řepkového oleje, popřípadě etanol, tedy líh. Výroba paliva z potravinářských plodin však vzbuzuje nejen pochybnosti odborníků o pozitivní bilanci tohoto procesu z hlediska emisí CO2, ale i odpor obyvatel velké části světa trpících nedostatkem potravin. Bionaftu lze spalovat v běžných dieselových motorech, estery však způsobují korozi a bobtnání pryže. Vozidla proto musí být pro provoz na bionaftu upravena a její použití schváleno výrobcem vozidla. Etanol lze spalovat v upravených zážehových motorech.

Takzvaná biopaliva druhé generace, vyráběná z biologického odpadu a nepotravinářské biomasy, se dosud v praxi nerozšířila - především kvůli dosud ne zcela zvládnuté technologii jejich výroby. Hlavní překážkou masového využití tohoto paliva v dopravě je tak především jeho problematická produkce.

Smysluplnou alternativu prozatím nepředstavuje ani vodík, především kvůli problémům s jeho efektivním, bezpečným a energeticky nenáročným způsobem uchovávání a přepravy ve vozidle a levnou výrobou z obnovitelných zdrojů.

Hybridní a elektrické pohony

Elektrický pohon do oblasti těžkých nákladních vozů zatím nepronikl, zejména kvůli vysoké hmotnosti a ceně baterií. Opatrně se však začíná prosazovat v rozvážkových vozidlech kategorií N1 a N2, především v městském provozu.

Ve městech vyniknou také výhody hybridních pohonů, které si pomalu hledají cestu do městských autobusů a komunálních či rozvážkových vozidel. Hybridní pohon, podobně jako elektrický, umožňuje při brzdění přeměnit a akumulovat kinetickou energii vozidla a znovu ji využít při akceleraci. Díky tomu je možné použít ve vozidle menší spalovací motor a výkonové špičky pokrývat dalším, přídavným pohonem. Tento druh pohonu však z principu není vhodný pro dálkovou dopravu.

V současnosti výrobci nejčastěji kombinují spalovací motor s elektrickým. Existují ale i další varianty hybridního pohonu, které využívají k akumulaci energie například tlakové nádrže či setrvačník.

Nabídka výrobců se rozšiřuje

Motory spalující metan v současné době nabízí či připravuje jejich uvedení na trh většina výrobců. Největší využití je prozatím v komunální a rozvážkové dopravě, případně v osobní městské hromadné dopravě, kde lze využít stávající veřejnou CNG infrastrukturu či relativně málo nákladné vlastní plnicí stanice CNG.

Přestože řada výrobců má k dispozici modely nákladních vozů na alternativní paliva, poptávka po nich je v Česku zatím malá. Podle statistik registru vozidel jezdí v Česku na zemní plyn necelá tisícovka nákladních vozidel, z toho drtivá většina bude zřejmě v kategorii N1 (to ale z dostupných statistik jednoznačně nevyplývá). Podle vyjádření některých výrobců nezískal zatím zemní plyn v těžších kategoriích nákladních aut důvěru zákazníků.

Zajímavou možnost pro nákladní vozy představuje spalování zemního plynu v kombinaci s naftou. Namísto vzduchu se do vznětového motoru nasává směs vzduchu s plynem a malou dávkou nafty se zapálí. Úprava motoru je relativně nenáročná. Výhodou je možnost provozu jak jen na naftu, tak v kombinaci nafty a plynu.

Zatím chybí motivace

V Česku ani ve většině okolních zemí nejsou zatím vozy kategorie Euro VI zvýhodněny při platbách mýtného na dálnicích oproti kategorii Euro V. Lze však očekávat, že k takovému zvýhodnění v blízké době dojde. Tím by byli dopravci dále motivováni k rychlejší obnově vozového parku. Již dnes pochází většina mýtného vybraného na českých dálnicích od vozidel splňujících normy Euro V či Euro VI, a tudíž spadajících do nejnižší mýtné sazby.

Vnější motivace pro zavádění alternativních pohonů a snižování emisí CO2 v těžké nákladní dopravě však zatím zcela chybí. V dálkové dopravě by mohly být vhodným nástrojem podpory ekologických vozidel právě mýtné sazby, v městské dopravě pak například časová omezení vjezdu vozidel s konvenčním pohonem či zavedení mýtného ve městech.

Většímu rozšíření alternativních paliv nyní brání i nedostatečná infrastruktura. To by se však mělo podle nedávno zveřejněných plánů Evropské komise v dohledné době změnit.

AUTOR: Martin Knížek
Autor je šéfredaktorem časopisu Logistika.

1000

Tolik nákladních vozidel na zemní plyn jezdí nyní na silnicích. Podle vyjádření některých výrobců nezískal zatím zemní plyn v těžších kategoriích nákladních aut důvěru zákazníků.

ZDROJ: Firemní automobily

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů