WWF: Na zemi za 40 let ubylo přes 50 procent obratlovců

Světové populace savců, ptáků, plazů, obojživelníků a ryb poklesly za poslední čtyři desetiletí o více než polovinu jedinců a jejich úbytek je výrazně rychlejší, než se dříve soudilo. Ve své dnes zveřejněné zprávě to uvedl Světový fond pro ochranu přírody (WWF). Lidstvo podle ní klade na přírodu o polovinu vyšší nároky, než může ekosystém planety unést.

Zpráva nazvaná Living Planet Report vychází z porovnávání počtu zvířat v populacích celkem 3038 druhů obratlovců. Mezi lety 1970 a 2010 jich ubylo 52 procent, na čemž se u jednotlivých druhů různě velkou měrou podíleli lidé. To je značně rozdílný údaj než v dosud poslední podobné zprávě vydané před dvěma lety, která hovořila o 28procentním poklesu počtu těchto zvířat. Podle WWF se předchozí zpráva více spoléhala na dobře dostupná data z Evropy a Severní Ameriky. Největší pokles je přitom podle nové zprávy v tropických oblastech, především v Latinské Americe.

Úbytek nejsilněji zasáhl sladkovodní druhy, mezi nimiž bylo o 76 procent jedinců méně. Mořské a pevninské ztratily shodně 39 procent. Zásadními příčinami oslabování jednotlivých populací jsou ztráta jejich přirozeného životního prostředí, lov a rybolov či klimatické změny.

Lidské nároky na přírodu jsou podle WWF neúnosně velké. Lidstvo těží více dřeva, čerpá více vody a vypouští do vzduchu více emisí, než může příroda dlouhodobě produkovat či absorbovat. "Toto poškozování není nevyhnutné, nýbrž je důsledkem způsobu života, který jsme si zvolili," uvedl v prohlášení vědecký ředitel londýnské zoologické společnosti Ken Norris.

Takzvaná ekologická stopa, neboli součet všech spotřebovaných přírodních zdrojů a vypuštěných škodlivin, se přitom v jednotlivých zemích světa velmi liší. Kdyby například zanechávali všichni lidé stejnou ekologickou stopu jako Katařani, potřebovali bychom 4,8 planety Země. Američané mají tento údaj roven 3,9, zatímco řada rozvíjejících se zemí včetně Indie či Indonésie by se vešla do možností jediné planety.

Podle autorů zprávy stále existuje naděje, že se povede nasměrovat vztah lidstva k životu a prostředí na planetě dlouhodobě udržitelnějším směrem. "Je zásadní, abychom se chopili šance - dokud ještě můžemě - rozvíjet se udržitelně a tvořit budoucnost, v níž budou moci lidé žít a prosperovat v souladu s přírodou," uvedl šéf WWF International Marco Lambertini.