Čtvrtek, 28. března 2024

Povinnosti směrnice 2012/27/EU vzhledem k ISO

Jaké povinnosti vyplývají ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (2012/27/EU) o energetické účinnosti pro průmyslový podnik, který má certifikaci ISO 14001?

Povinnosti směrnice 2012/27/EU vzhledem k ISO

Pro přesnou odpověď na uvedenou otázku by bylo třeba znát podrobnosti o uvedeném průmyslovém podniku; např. jedná-li se ve smyslu příslušné směrnice o distributora energie, maloobchodního prodejce energie, provozovatele distribuční soustavy, poskytovatele energetických služeb nebo konečného zákazníka, tedy právnickou osobu, která nakupuje energii pro své vlastní konečné využití. Pokusíme se ale nastínit alespoň směr, kterým by bylo vhodné se při analýze ubírat.

Prvním úhlem pohledu jsou požadavky uvedeného předpisu ve vztahu k jednotlivým skupinám zúčastněných stran, druhým pak obecné požadavky normy ISO 14001.

Čeho a koho se vlastně týká obsah směrnice evropského parlamentu a rady 2012/27/EU?

Směrnice evropského parlamentu a rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (tzv. EED), zavádí společný rámec opatření na podporu energetické účinnosti v EU s cílem zajistit do roku 2020 splnění cíle EU pro energetickou účinnost. Jejím smyslem jsou úspory energie u konečného zákazníka a celkové zvyšování energetické účinnosti, která je chápána jako ,,poměr výstupu ve formě výkonu, služby, zboží nebo energie k množství vstupní energie".

Na základě požadavku výše uvedené směrnice jsou členské státy EU povinny v tříletých intervalech předkládat vnitrostátní akční plány energetické účinnosti. Poslední verze Národního akčního plánu energetické účinnosti v ČR je ze dne 30. 4. 2014, jejím autorem je MPO.

Směrnice EED umožňuje dva přístupy:

  • Závazné schéma systému povinného zvyšování energetické účinností týkající se distributorů a maloobchodních prodejců energie; a tzv.
  • Alternativní schéma jako povinnost pro stát, který převezme závazek formou politických opatření na sebe.

Alternativní schéma v ČR směřuje podporu do sektorů průmyslu i služeb. Pokud se tedy v našem dotazu jedná o průmyslový podnik, tedy zřejmě výrobu, budou se ho týkat následující opatření státu:

  • Zvyšování energetické účinnosti technologií;
  • Snižování energetické náročnosti budov.

Konkrétní opatření ke zvyšování energetické účinnosti pak budou realizována státem např. formou motivace podniků dosahovat co nejvíce úspor prostřednictvím dotací. Celkově jde ale o celou soustavu opatření směřujících do jednotlivých skupin zúčastněných stran. Pro zajímavost uveďme některá z opatření resp. podporovaných aktivit pro období 2014 - 2020, která jsou obsahem zmiňovaného Národního akčního plánu pro oblast zlepšení energetické účinnosti v průmyslu a dopravě v ČR:

  • zavádění a modernizace systémů měření a regulace v podniku;
  • modernizace, rekonstrukce a snižování ztrát v rozvodech elektřiny a tepla, v budovách a výrobních závodech;
  • využití odpadní energie ve výrobních procesech;
  • snižování energetické náročnosti a/nebo zvyšování energetické účinnosti výrobních a technologických procesů;
  • instalace kogenerační jednotky s maximálním využitím elektrické a tepelné energie pro vlastní spotřebu podniku;
  • podpora vícenákladů na dosažení standardu budovy s téměř nulovou spotřebou, pasivní energetický standard v případě rekonstrukce či výstavby nových podnikatelských budov.

V ČR se této problematiky týkají zejména následující právní předpisy:

  • Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií (obsahuje problematiku energetických auditů; pro účely implementace EED je v novele zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v pl. zn., upravena nová povinnost pro velké podniky zpracovávat každé 4 roky energetický audit, a to od 5. prosince 2015. Jako alternativu si může takováto organizace zvolit zavedení systému hospodaření s energií podle ČSN EN ISO 50001 - Systém managementu hospodaření s energií, nebo systému řízení ochrany životního prostředí podle ČSN EN ISO 14001 - Systémy environmentálního managementu);
  • Zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon;
  • Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie;
  • Vyhláška č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov;
  • Vyhláška č. 193/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu;
  • Vyhláška č. 193/2013 Sb. o kontrole klimatizačních systémů;
  • Vyhláška č. 194/2013 Sb. o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie.

Konkrétní povinnosti vyplývající z jednotlivých právních předpisů lze tedy určit až na základě podrobnější analýzy konkrétní situace v podniku (o jakou z uvedených zúčastněných stran ve smyslu EED se jedná, jaké je velikosti, jaké služby realizuje apod.). Může se jednat např. o zmiňovanou povinnost nechat si zpracovat energetický audit, povinnost provádět rozúčtování tepla, chladu a teplé vody minimálně jednou ročně na základě skutečné spotřeby, nebo nechat si posoudit ve stanoveném intervalu účinnost kotlů či klimatizačních systémů.

Jak v tomto případě navazují požadavky normy ISO 14001?

Systémová norma ISO 14001, která stanovuje požadavky na systémy environmentálního managementu, se dotýká uvedené problematiky zejména ve dvou následujících oblastech:

  • Ve čl. 4.3.2 - právní a jiné požadavky, který stanovuje povinnost zajišťovat přístup a identifikaci příslušných právních a jiných požadavků včetně jejich aktualizace, a změny v zákonech promítnout do činností na jednotlivých pracovištích v organizaci; a dále
  • Ve čl. 4.5.2 - hodnocení souladu, který požaduje provádět periodické vyhodnocování shody s příslušnými předpisy včetně předpisů EU.

V každém případě je třeba provést rešerši požadavků vyplývajících ze změn v právních předpisech ČR (jedná se o směrnici EU - Directive, nikoli nařízení - Regulation, které by platilo přímo a ve všech členských státech od momentu vstupu v platnost a ve znění obsaženém v Úředním věstníku EU; požadavky směrnice se totiž musí k určitému datu transponovat do národního práva členských států tak, aby byl zajištěn výsledek, který je ve směrnici definován; Česká republika měla např. povinnost směrnici EED implementovat do českého právního řádu do června 2014.). Podle výsledku rešerše, ze které vyplynou konkrétní povinnosti pro firmu, je pak teprve nutno naplánovat potřebná konkrétní opatření.

Zdroj:Verlag Dashöfer - www.enviprofi.cz
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů