Celkový stav infrastruktury patří v rámci zemí Střední Asie k lepšímu standardu. V rámci rozvojových programů jsou investovány značné prostředky do rozvoje infrastruktura, zejména do rozvoje dopravní sítě (silniční a železniční síť) do energetiky apod.

KZ disponuje 18993 MW instalovaného výkonu elektrické energie. Z toho je 88% z 37 tepelných elektráren a 12% (2270 MW) z 15 hydro-elektráren. Využívá se pouze 14 600 MW. Cca 70% elektrické energie se produkuje z uhlí, 14,5% z vody, 10,6% z plynu a 4,9% z nafty. V roce 2013 bylo vyrobenov Kazachstánu 91,888 mld. kWh elekrické energie, tj. zvýšila se o 1,4% oproti roku 2012. Předpokládá se celá řada rekonstrukcí existujících elektráren a též výstavba několika nových elektráren. Elektrickou přenosovou soustavu Kazachstánu tvoří celkem 464 132 km elektrického vedení. Je rozdělena do tří částí - dvě na severu a jedna na jihu, připojitelné na jednotný energetický systém Ruska a společnou elektrickou přenosovou soustavu Střední Asie.

Velká pozornost je věnována rozvoji silniční a železniční sítě. V roce 2004 byla dokončena oprava silnice v délce cca 270 km spojující Almaty s hlavním městem Kyrgyzstánu Biškekem, v roce 2009 dálnice Astana - Kokěšetau). Rekonstrukcí prošla železniční síť spojující hlavní město Astanu s největším městem Almaty apod. Probíhá budování kazachstánské části mezinárodního dopravního koridoru ,,Zápaní Evropa - Západní Čína" . Jedná se o největší dopravní projekt v Kazachstánu, jehož celková délka po dokončení bude 8 445 km, z toho na území Kazachstánu 2 787 km, což představuje jednu třetinu celkové délky trasy. Kazachstánská část koridoru povede z jihovýchodního kazachstánsko-čínského hraničního přechodu u města Chorgos do největšího města Kazachstánu Almaty (často označována komerčním centrem celé Střední Asie) a bude pokračovat všemi jižními oblastmi Kazachstánu na severozápad do města Aktobe (dříve Akťubinsk) směrem na Rusko. V návaznosti na uvedený koridor bude KZ strana využívat čínský přístav Lianyungang na břehu Tichého oceánu. V roce 2011 bylo v rámci tohoto projektu zprovozněno 215 km, v roce 2012 celkem 700 km silnic a v roce 2013 bylo předáno do užívání celkem 806 nových a opravených silnic v rámci projektu. Tranzitní koridor by měl být dokončen v roce 2015.

Dalším koridorem je střední část KZ - Jih (Astana - Almaty), který by měl být dokončen k roku 2019, koridor střední část KZ - Západ bude dokončen v roce 2020 a koridor střední část - Východ (Astana - Usť Kamenogorsk) bude dokončen též k roku 2020. KZ strana též plánuje k roku 2020 zpoplatnit cca 7000 km silnic. Placené by měly být všechny silnice první kategorie a nákladní doprava na silnicích 2. kategorie. Cílem je vytvoření jednotného integrovaného systému placených silnic. V současné době je v provozu placená dálnice Astana - Shuchinsk.

Úroveň spojů odpovídá mírně modernizovanému systému. V souvislosti s přípravou vstupu Kazachstánu do WTO, byl Kazachstán nucen zrušit monopol státní společnosti KazTelekom a lze předpokládat, že příchod dalších zahraničních investorů povede ke vzniku nových operátorů pevných sítí a ke všeobecně lepší kvalitě telekomunikačních služeb.

V září 2011 byla zahájena stavba nového plynovodu Bernei - Bozoj - Šimkent. Jedná se o největší infrastrukturní projekt plynového odvětví realizovaného za roky nezávislosti Kazachstánu. S pomocí plynovodu dojde ke zrychlení procesu gazifikace jižních částí země, tj. cca 1,5 mil. obyvatel bude umožněn přístup k zemnímu plynu a zvýší se exportní možnosti země. Celková delka plynovodu je 1475 km, přičemž výstavba je rozdělena na dvě etapy. Počátkem září 2013 bylo zahájeno naplňování plynem části plynovodu "Bozoj-Shymkent" .