Premiérův šéfporadce kritizuje plány spaloven odpadu v OPŽP

Pokud bude návrh Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) podporovat výstavbu nových spaloven směsného odpadu, může podle šéfa týmu premiérových poradců Vladimíra Špidly hrozit, že Česká republika nebude plnit cíle Evropské unie a omezí recyklaci. Na problém energetického využívání odpadů upozornil podle informací ČTK v dopise ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Výstavbu "spaloven" považuje za iracionální, stejně jako jejich podporu z evropských fondů.

Výstavbu spaloven Brusel dlouhodobě odmítá a opakovaně sděluje, že v podmínkách ČR je nevnímá jako prioritu. "Upozorňovali jsme, že by mohli v OPŽP vzniknout problémy ve vztahu k Evropské komisi. Ve vládním prohlášení a všude je základní hierarchie nevytvářet odpady, znovu využívat věci, které by byly odpady, recyklovat a jako na posledním místě spalovny," odpověděl ČTK Špidla s tím, že dopis reagoval na návrh OPŽP.

"Probíhají jednání s Evropskou komisí, s panem Špidlou budu hovořit. MŽP jednoznačně podporuje odklon od skládkování. Není pravda, že bychom jednostranně protěžovali spalovny. Evropská hierarchie s nakládání odpady je jasná a my ji podporujeme," řekl ČTK ministr Brabec.

Připravovaný OPŽP sice směřuje na vyšší stupně hierarchie nakládání s odpady, jako je prevence a jejich materiálové využití, nicméně obsahuje i návrh na dvě spalovny - EVO Komořany v Ústeckém kraji a KIC Karviná v Moravskoslezském kraji. Jejich kapacity činí 342 tisíc tun odpadů za rok.

Špidla v dopise nezpochybnil potřebu spalování odpadků, jelikož některé složky jsou pro energetické využití vhodné. Připomněl ale, že EU chce v dalším období zásadně navýšit recyklační cíle (až na 70 procent v roce 2030) a podporovat další formy zpracování směsných odpadů. Výstavba nových spaloven se mu proto jeví jako iracionální.

Pokud by se podle Špidly měla podporovat, mají to být zařízení nikoliv na spalování směsných odpadů, ale na spalování zbytkového materiálově nevyužitelného odpadu. V dopise upozornil, že průměrná cena za spálení jedné tuny odpadu ve spalovně se v Evropě pohybuje kolem 100 euro (2750 korun). Takové navýšení nákladů může negativně ovlivnit obce. Brabec se už dříve vyjádřil, že by se spalovny mohly stát komerční investicí bez dotačních zdrojů. To Špidla považuje za nepravděpodobné.

Celková kapacita nově vybudovaných nebo zmodernizovaných zařízení na energetické využití ostatních odpadů podle tabulky v návrhu OPŽP činí 400 tisíc tun. Do obou spaloven by tedy šlo 80 procent navržených podporovaných kapacit odpadu a na ostatní energetické využití (například bioplynové stanice nebo inovativní technologie) by zbylo jen 60 tisíc tun.

"Vycházeli jsme právě z výše uvedených potenciálních 'velkých projektů'... Ostatní záměry investorů nebo připravovaných projektů nebyly a dosud nejsou MŽP známé," řekla mluvčí MŽP Petra Roubíčková. Že jsou "velké projekty" v OPŽP uvedeny, prý neznamená, že budou zrealizovány.

Připustila ale také, že v ČR chybí zařízení s dostatečnými kapacitami, mimo skládky, která vyřeší otázku kam s odpadem. "A to především v té době, kdy ČR zakáže skládkování určitých vymezených druhů odpadů na skládkách - v roce 2024," dodala. V mnohamiliardovém odpadovém byznysu se už nyní firmy předhánějí o co největší využití surovin, které z odpadů zůstávají.

Na energetické zpracování odpadů ve spalovnách upozornila v říjnu EK v připomínkách k OPŽP. Zvýšení jejich kapacit může ohrozit výše postavené projekty v odpadové hierarchii. O této formě energetického zpracování odpadů se dá podle komise uvažovat, až ČR dodá odpadovou strategii. Do té doby by se podle EK neměly projekty spaloven dávat na seznam vhodných.

Šárka Mrázová