Pátek, 29. března 2024

Uhelná evoluce

Uhelná evoluce

V bezemisní energetice nezůstane pro uhelné elektrárny současnosti místo. K přechodu k ní však zbývají ještě desítky let, po které bude hrát uhlí nezastupitelnou roli.

Uhelné elektrárny budoucnosti budou mít rychlý náběh, aby v soustavě mohly dobře doplňovat obnovitelné zdroje, budou vysoce účinné a s přidáním vhodných technologií mohou být i zcela bezemisní.

Pro příklady nemusíme chodit daleko. Jedna z nejmodernějších uhelných elektráren světa stojí v německém Neurathu nedaleko Kolína nad Rýnem. Má úctyhodný výkon 2200 MW a její výhodou je nejen vysoká účinnost (až 43 procent), ale především rychlá odezva na potřeby sítí. Nová elektrárna dokáže během pouhé čtvrthodiny upravit svůj výkon o 1000 MW, a regulovat tak časté výkyvy obnovitelných zdrojů, především slunce a větru.

Ani Česko nezůstává pozadu. Nejmodernější tuzemskou elektrárnou (a jednou z nejmodernějších ve střední Evropě) se již brzy stane nový vysoce ekologický blok v Ledvicích o výkonu 660 MW. Teplota páry bude dosahovat 600 stupňů Celsia, což umožní zvýšit účinnost elektrárny na 42,5 procenta. Emise skleníkových plynů se díky vysoké účinnosti sníží o 20 procent.

Právě vysoká účinnost nových technologií uhelných elektráren je důvodem, proč se energetici nechtějí uhlí jako paliva vzdát a stále pracují na dalších vylepšeních.

Technologií nedaleké budoucnosti se nejspíš stane systém kombinovaného zplyňování uhlí (IGCC). Jeho účinnost by podle expertů měla kolem roku 2050 přesáhnout 55 procent.

IGCC je spojením dvou technologií - tlakového zplynování uhlí a paroplynového cyklu. Elektřinu vyrábějí spalovací turbíny, které využívají plyn z uhelných zplyňovacích reaktorů. Zbytkové teplo plynů spolu s teplem reaktoru se navíc využívá pro výrobu páry, která pohání klasické parní turbosoustrojí.

Emise uhlíkových plynů z IGCC jsou o čtvrtinu nižší než u nejmodernějších práškových ohnišť a řádově nižší než u starších kondenzačních elektráren. Pokud se taková elektrárna spojí s některou z technologií ukládání uhlíku pod zem, budou emise nulové.

Nově navržené zařízení by mohlo využívat pouze odpadní teplo z elektrárny, které by se vhánělo do uzavřené kruhové arény a vytvořilo rychlý proud vzduchu podobný tornádu. Elektřinu by pak vyráběly turbíny osazené po bocích celé stavby. Zařízení o velikosti 25 metrů by tím vyprodukovalo dodatečný výkon zhruba 200 MW. O projekt se zajímá řada investorů a je jen otázkou času, kdy se poznatky z již fungujícího prototypu začnou využívat v praxi.

ZDROJ: Energy outlook 2050

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů