Obnovitelné zdroje budoucnosti

V budoucnu by ale měly být vlivem technologického pokroku plně konkurenceschopné a tvořit základ moderní evropské energetiky. Třeba Německo si dalo za cíl využívat v roce 2050 z obnovitelných zdrojů až 80 procent spotřebovávané elektrické energie. Největší podíl chce přitom získávat z přímořských větrných parků. V Česku, které má oproti Německu odlišné přírodní podmínky, je největší potenciál rozvoje v malých fotovoltaikách.

Slunce

Slunce zalévá zemi každou hodinu větším množstvím energie, než kolik jí lidstvo dokáže vyrobit za celý rok. Proto řada vědců sází právě na tento nevyčerpatelný zdroj. Současné komerční solární články převádějí na elektřinu jen 10 až 15 procent světla, které na ně dopadá. Vesmírné a vojenské technologie pracují s mnohem vyšší účinností křemíkové vrstvy, ze které se solární panel skládá. Hlavní překážkou komerčního využití je tedy zatím jeho cena. Náklady na fotovoltaické panely se snižují v průměru o čtyři procenta ročně, za poslední tři roky to ale bylo dokonce o 14 procent. V budoucnu tak bude možné stavět i celé silnice, které by mohly elektřinu nejen vyrábět, ale i akumulovat, případně napájet elektromobily. V laboratořích se testují také nátěrové hmoty, které jsou schopné po dopadu slunečního záření vyrábět elektrický proud a bude je možné použít třeba i na okenní sklo.

Vítr

Nejenže počet větrných elektráren, ať už na pevnině, nebo na moři, neustále roste, získávají také stále nový tvar. V nabídce jsou jak klasické vrtule, různé spirály, tak i jednoduché tyče, které se ve větru vlní jako rákosí a svým pohybem ve svých základech vyrábějí elektřinu. Japonští vědci dokonce nedávno uložili turbosoustrojí klasické větrné elektrárny do konstrukce v podobě čočky. Výsledkem má být až čtyřnásobný výkon. Nový směr vývoje se zaměřuje i na využití energie stálého proudění ve velkých výškách. Tento typ elektráren reprezentuje větrná elektrárna umístěná do balonu naplněného heliem.

Biomasa

Biomasa má vyšší ambice než se stát pouhou náplní bioplynových stanic. V budoucnosti může ve formě bakterií zajišťovat i levnou produkci vodíku. Pokud se tento proces podaří dostat do větších měřítek, získáme levný zdroj paliva pro vodíkové články. Testují se i mikrobiální palivové články, které za pomoci rostlin produkují elektřinu přímo. Ty dokážou vygenerovat 0,4 wattu na čtvereční metr, což je více, než se získá kvašením biomasy. Do budoucna se má účinnost procesu vyšplhat až na šestinásobek. Střecha o ploše 100 metrů čtverečních by tak mohla zásobovat elektřinou rodinný dům se spotřebou 2800 kWh za rok.

Vřídlo

Podobně jako energie slunce je geotermální potenciál nevyčerpatelný. Geotermální elektrárny jsou velmi stabilní a ekologické, produkují současně elektřinu i teplo a výborně zapadají do konceptu decentralizované energetiky. Geotermální energii lze z malé hloubky využít běžnými tepelnými čerpadly, hloubková tepelná čerpadla pak umožní vytápět celá sídliště. Nejlepším příkladem využití této energie je Island, který jí vyhřívá i chodníky a silnice. V Česku je na této energii založeno hlavně lázeňství. Pro další využití je vytipováno na 60 lokalit s odhadovaným výkonem pro výrobu elektřiny zhruba 250 MW a na vytápění přibližně 3500 MW.

ZDROJ: Energy outlook 2050