Povolení ke kácení dřevin jako podklad pro stavební povolení

Podléhá-li záměr (stavba) podle stavebního zákona posuzování v územním i stavebním řízení a je-li k jeho realizaci nezbytné kácení dřevin vyžadující povolení orgánu ochrany přírody podle § 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, může orgán ochrany přírody toto povolení vydat až v momentě, kdy je dán závažný důvod pro pokácení dřevin spočívající v plánované výstavbě. Podle aktuální judikatury Nejvyššího správního soudu může být závažný důvod pro pokácení dřevin spočívající v plánované výstavbě dán teprve v okamžiku, kdy nabude právní moci územní rozhodnutí o umístění této stavby, v němž se jednoznačně vymezí rozsah a situování stavby, a bude tak poprvé najisto postaveno, které dřeviny by při realizaci stavby musely být pokáceny[1].

Dosud byl zastáván spíše názor, že povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les je nezbytným podkladem již pro vydání územního rozhodnutí a že tedy má být řešeno ještě před stavebním řízením - tj. ve fázi územního řízení před vydáním územního rozhodnutí nebo jej nahrazujících postupů podle stavebního zákona. Orgány ochrany přírody byly vedeny k tomu, aby v rozhodnutí o povolení kácení určily okamžik, kdy je žadatel oprávněn kácení dřevin provést. Žadatel byl oprávněn kácet dřeviny nejdříve ve chvíli, kdy nabylo územní rozhodnutí právní moci s tím, že orgán ochrany přírody mohl stanovit okamžik pozdější. Přínosem tohoto postupu bylo vyloučení situací, kdy po vydání územního rozhodnutí nebylo možné na základě § 8 zákona č. 114/1992 Sb. záměr realizovat či ho bylo možné realizovat jen za podmínek neslučitelných s výrokem vydaného územního rozhodnutí. Orgány ochrany přírody proto postupovaly tak, aby svým rozhodnutím nepovolovaly činnost, která je jiným zákonem zakázána.

Z výše uvedených rozsudků Nejvyššího správního soudu vyplývá, že žadatel je oprávněn kácet dřeviny nejdříve ve chvíli, kdy nabude územní rozhodnutí právní moci a kdy tedy bude určena definitivní podoba a umístění výstavby. V rozhodnutí o povolení kácení je však možné určit termín pro realizaci kácení ještě pozdější - např. až v bezprostřední návaznosti na zahájení stavebních prací. Je zřejmé, že Nejvyšší správní soud byl veden myšlenkou, že realizace stavby nesmí být automaticky považována za důvod pro vydání povolení ke kácení stromů. Naopak, v každém konkrétním řízení musí orgán ochrany přírody zkoumat, zda zájem na výstavbě převažuje nad veřejným zájmem na zachování zeleně, resp. musí v souladu s § 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. posoudit závažnost důvodů a vyhodnotit funkční a estetický význam dřevin.

Podrobnosti k průběhu řízení o vydání povolení ke kácení dřevin jsou uvedeny v novém Metodickém pokynu k aplikaci § 8 a 9 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, upravujících povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les a náhradní výsadbu a odvody (Věstník MŽP č. 5/2014).[2]

Autor: Mgr. Eva Mazancová,