Do energetického zákona se možná dostane úprava o ombudsmanovi

Sněmovní sociální výbor dnes přerušil projednávání novely energetického zákona. Je možné, že do normy navrhne přidat ustanovení o energetickém ombudsmanovi. Stejně jako v dalších výborech dnes poslanci debatovali zejména o zákonné povinnosti majitelů sítí nechat zapsat historická věcná břemena do katastru nemovitostí, což by mohlo energie zdražit. Výbor se k diskusi o normě, k níž jsou ve Sněmovně stovky pozměňovacích návrhů, vrátí ve druhém únorovém týdnu.

Energetický regulační úřad zřídil funkci ombudsmana zhruba před rokem. Řeší stížnosti spotřebitelů na dodavatele elektřiny nebo plynu. Poslankyně Jana Hnyková (Úsvit) žádá, aby se funkce dostala přímo do zákona. "Obyčejného člověka bychom se měli zastat," uvedla. Dodavatelé mají podle ní dostatek peněz na dobré právníky a na vedení soudních řízení, navíc mohou klientům hrozit odpojením služby.

Do zákona by se měl ombudsman dostat i kvůli tomu, že úřad ročně vyřizuje tisíce stížností, uvedla Hnyková, jejíž návrh podpořil i předseda výboru Jaroslav Zavadil (ČSSD). Náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc uvedl, že jeho stanovisko k tomuto návrhu je neutrální.

Členové sociálního výboru by mohli podle Zavadila podpořit návrh kolegů z ústavně-právního výboru, který by prodloužil lhůtu pro odstoupení od smlouvy na dodávku tepla, elektřiny nebo plynu. U smluv uzavřených na dálku nebo například u zákazníka doma by spotřebitelé mohli ujednání vypovědět také pět dní před zahájením dodávek. Vládní návrh předpokládá, že klient by mohl odstoupit od takové smlouvy do 14 dní od jejího uzavření.

Povinnost majitelů energetických sítí zapsat historická věcná břemena do katastru je v zákoně od roku 2009, splnit by ji měli do roku 2017. Energetický regulační úřad odhaduje, že například plyn by kvůli nutným nákladům mohl podražit o 15 až 20 procent, uvedl jeho mluvčí Jiří Chvojka. Zavadil hovořil o možnosti "dost fatálních dopadů" na spotřebitele.

Zápis by se týkal podle Šolce stovek tisíc pozemků. Protože s ním musí souhlasit vlastník parcely, pro majitele sítí by povinnost nemusela být v řadě případů splnitelná. Vlastníci pozemků by prý mohli chtít vysoké finanční kompenzace, ač na ně není nárok. Ministerstvo navrhuje, aby se lhůta pro zápis břemen prodloužila o tři roky. Mezitím by se připravila změna zákonů tak, aby se evidence těchto břemen, kterou vedou majitelé energetických sítí, do katastru 'překlopila'.

Novela mimo jiné mění způsob platby poplatku za obnovitelné zdroje energie. Místo dosavadní platby podle spotřebované elektřiny se má nově odvozovat podle kapacity hlavního jističe. Má také umožnit rozvoj střešních fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem do deseti kW. Pro jejich instalaci už nebudou domácnosti potřebovat licence. Předloha také zřizuje Radu Energetického regulačního úřadu, která bude úřad řídit. ERÚ i někteří poslanci varují před tím, že nejsou dostatečně vyčísleny finanční dopady normy.