Čtvrtek, 28. března 2024

Zemědělství v Jižní Koreji

Zemědělství v Jižní Koreji

Ekonomický význam zemědělství, lesnictví a rybářství trvale klesá. Zatímco v roce 1970 se na tvorbě hrubého domácího produktu podílel tento sektor 27,1 %, v roce 2011 činil tento podíl 2,1 %. Proces spojený s prudkým rozvojem moderní průmyslové struktury korejského hospodářství v posledních třiceti letech, kdy produkce služeb a průmyslu převzala vedoucí roli nad zemědělstvím, tradičně handicapovaným nepříznivými klimatickými podmínkami i migrací venkovského obyvatelstva do měst, způsobuje výrazné snížení počtu pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybářství.

Zemědělství se omezuje na zajištění potravinové soběstačnosti. KR kryje spotřebu potravin z vlastních zdrojů z 52 %, v případě rýže jako hlavní složky potravy to je 96 %. Podíl potravin, živých zvířat, nápojů a tabáku (třídy 0+1 SITC) na celkovém korejském dovozu činí jen 4,02 %. KR se řadí na 12. příčku ve světovém objemu produkce rýže a je šestá v porovnání produkce na hektar.
Průmyslové využití zemědělské produkce má význam zejména v textilním průmyslu, který v určitém období v minulosti sehrál významnou roli v rozvoji ekonomiky. V textilu v poslední době vzrůstá poptávka po čisté bavlně a vlně. Suroviny pro tuto výrobu je nucena KR dovážet ze zahraničí vzhledem k nepříznivým klimatickým podmínkám. Ostatní vlákna jsou převážně nahrazena umělými, jejichž domácí produkce je dostatečná.
Hlavními plodinami je rýže a sója, dále ječmen a pšenice. Tradiční plodinou je léčivý kořen ženšen, který je také tradičním a exportním artiklem, a česnek.
KR vykazuje tradičně vysoký deficit v obchodní výměně agropotravinářského sektoru (v 2011 činil více než 16 mld. USD), přičemž dovoz představoval 21,2 mld. USD. Mezi největší dovozní položky patří kukuřice, sójové boby, třtinový cukr a pšenice. Mezi nejvýznamnější exportní artikly patří hrušky, paprika a ženšen. Největší importním teritoriem jsou USA, Čína, Austrálie a Brazílie. Nejvýznamnějším vývozním trhem je Japonsko, Čína, USA a Thajsko a Hong Kong.
Je však třeba zdůraznit, že sektor zemědělství je považován jihokorejskou vládou za strategický a mimořádně citlivý z hlediska potravinové bezpečnosti. Z toho důvodu jsou domácí zemědělští výrobci chráněni řadou protekcionistických opatření celního i neobchodního charakteru. Ačkoliv celní tarify na potravinářské zboží odpovídají úmluvám WTO, je velmi těžké dovážet do KR jakékoliv agropotravinářské výrobky. První překážkou je komplikovaný systém regulačních opatření, kdy se na jeden druh výrobku vztahují různá opatření. Ta jsou v navíc v kompetenci rozdílných institucí. Výklad těchto opatření je pro cizince nesrozumitelný a ani právní instituce nejsou mnohdy schopny vyložit jejich správné znění. Některé dovozní procedury trvají roky (např. získání povolení k dovozu vepřového masa se skládá z osmi kroků a trvá přibližně tři roky). Při dovozu jsou vyžadovány finančně velmi nákladné testy. Mnohá opatření jsou diskriminační (např. u dovozu alkoholu je prodej povolen pouze v místě udělení licence, což znamená, že pokud chce dovozce prodávat v celé Koreji, musí mít na každé prodejní místo zvláštní licenci). Monitorováním vznikajících překážek, odstraňováním existujících a snahou zabránit novým diskriminačním opatřením se zabývá Market Access Committee členských států EU, ustavený z iniciativy zastoupení Evropské komise. Velkou měrou by se na odstranění stávajících netarifních překážek obchodu měla podílet i FTA mezi KR a EU, která byla podepsána v říjnu 2010, a která by měla vstoupit v platnost 1. července 2011. Vzhledem k citlivosti zemědělské otázky v KR budou celní tarify na zemědělské zboží odstraněny v rozmezí pěti až deseti let.
Další informace lze nalézt na stránkách www.maf.go.kr (Ministerstvo pro potraviny, zemědělství lesnictví a rybolov) nebo na stránkách www.nonghyup.com (Federace národních zemědělských družstev), popř. www.kmta.or.kr (Korejská asociace obchodu s masem). O překážkách obchodu lze najít informace na www.eucck.org. Informace o jednotlivých opatřeních lze pak najít na www.import.or.kr.
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů