Proč je dobré recyklovat baterie?

Baterie a akumulátory nám přinášejí spoustu užitku ve formě přenosných zdrojů energie v našich domácnostech, na cestách či při podnikání. Drtivá většina moderní populace si nedovede život bez baterií představit. Od vynálezu první elektrochemické baterie Alessandrem Voltou v roce 1800 bylo navrženo několik desítek typů elektrochemických článků, přičemž v praktickém životě se osvědčilo pouze několik systémů. Společným konstrukčním jmenovatelem všech používaných elektrických baterií a akumulátorů je použití jednoho či více kovů. Problém spočívá v tom, že právě tyto kovy patří často k takzvaným kovům těžkým, které představují hrozbu pro životní prostředí. Právě baterie bývaly či stále jsou jedním z významných zdrojů znečištění komunálního odpadu kadmiem, rtutí, olovem nebo niklem.

Přestože moderní skládky či spalovny odpadů jsou opatřeny sofistikovanými systémy pro zachytávání škodlivých látek, stále existuje riziko, že při selhání technologického či lidského faktoru dojde k úniku těžkých kovů do životního prostředí. Následky pak nejsou patrné ihned, ale při delším vystavení působení těžkých kovů dochází u organismů k poškození nervové a oběhové soustavy nebo ke vzniku zhoubných nádorů.

baterky.jpg" alt="koroze" />

Nelze se tedy divit, že evropská a česká legislativa v uplynulých 25 letech postupně zpřísnila podmínky pro uvádění baterií a akumulátorů na trh. Výrobci, kteří chtěli baterie prodávat na evropském trhu, se museli těmto požadavkům přizpůsobit a velmi výrazně snížit obsahy rtuti, kadmia a olova v bateriích. Stále existují však povolené výjimky pro autobaterie nebo některé speciální průmyslové akumulátory. V posledních deseti letech dochází k masivnímu rozšiřování lithiových baterií, které sice neobsahují významné koncentrace toxických kovů, ale jsou nebezpečné z hlediska hořlavosti či výbušnosti.

Další důvodem, proč třídit a recyklovat použité baterie, je snaha získávat potřebné suroviny nejen těžbou primárních zdrojů, ale v co nevětší míře materiálově využívat odpady. Recyklací automobilových baterií již nyní získáváme více než 80% olova potřebného k výrobě autobaterií nových. Stejně tak je ale žádoucí získat z použitých baterií co nejvíce zinku, manganu, niklu nebo kobaltu.

Přestože v České republice již přes deset let dobře funguje systém zpětného odběru přenosných baterií ECOBAT, stejně jako v ostatních státech Evropské unie existují velké rezervy. Z průzkumů vyplývá, že baterie v České republice třídí pouhá polovina populace. Přes rozsáhlou sběrnou síť (existuje již téměř dvacet tisíc míst zpětného odběru) se daří zpětně odebrat necelá třetina baterií. Pojďme společným úsilím tuto neuspokojivou situaci změnit k lepšímu!