Přistanou americká chlorovaná kuřata na evropských stolech?

Mocný americký drůbežářský průmysl zahájil ofenzívu, která má prostřít chemicky ošetřenou drůbež - která je v USA povolena - i na talíře Evropanů. Využívá k tomu jednání o chystané euro-americké dohodě o volném obchodu (TTIP).

Zatímco Evropa volí přístup předběžné opatrnosti a dovoluje omývat drůbeží maso pouze vodou, většina amerických velkodrůbežáren to řeší jinak: poražená kuřata omyjí prostě vodou chlorovanou. A nelíbí se jim, že je poté nemohou dovážet do Evropy.

Nový informační list o chemicky omývaném mase a euro-americké dohodě o volném obchodu najdete zde: http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2015/03/ttip_infolist_0.pdf, publikaci o TTIP zde: www.hnutiduha.cz/TTIP

V souvislosti s chemickým omýváním masa panují obavy především z:
o faktu, že by tak mohly být maskovány špatné hygienické podmínky
o znečištění vody, včetně sloučeninami fosforu
o vzniku rakovinotvorných chlorových sloučenin
o poškození zdraví zaměstnanců čističek odpadních vod
o pochyb o skutečné účinnosti omývání
o rostoucí odolnosti vůči antibiotikům

Zákaz používání antimikrobiálních látek k omývání masa platí v EU od roku 1997. USA od té doby tvrdě tlačí na to, aby EU změnila své normy pro bezpečnost potravin. Rozhovory o TTIP jsou tak pro americké drůbežárny dalšími vrátky, jak dostat americké, chemicky omývané maso na pulty evropských obchodů. Americký drůbežářský průmysl dal jasně najevo, že tuto obchodní dohodu nepodpoří, pokud nezajistí lepší přístup amerických drůbežích výrobků na trh EU [1].

Navíc sama Evropská komise prosazovala několikrát povolit omývání masa chemickými látkami. V roce 2008 šlo o čtyři látky pro omývání drůbeže (včetně chloru a kyseliny peroctové), které ovšem odmítly členské státy. V roce 2013 prosadila kyselinu mléčnou pro omývání hovězího masa. Nyní se Komise snaží podruhé o povolení kyseliny peroctové pro drůbeží maso [2].

Spolupráce přes oceán je důležitá. USA a EU sdílí některé společné hodnoty, navíc bez společného postupu nemůžeme řešit globální problémy. Přesto jsou oblasti, k nimž přistupuje Evropa a Spojené státy naprosto odlišně - například k bezpečnosti potravin. Evropané jsou přísnější také v ochraně před chemickými látkami, kladou větší důraz na ochranu zaměstnanců či snižování spotřeby aut. Euro-americká dohoda by neměla zasahovat do kvalitnějších evropských ekologických a sociálních standardů - anebo stanovit, že se tyto standardy sjednotí na vyšší, nikoliv nižší úrovni.

Klára Havlová, expertka na potraviny a zemědělství z Hnutí DUHA, řekla:
,,Americké drůbežárny by v rámci chystané euro-americké dohody o volném obchodu rády pronikly s chlorovanými kuřaty až na evropské stoly, kam zatím kvůli přísnějším zdravotním a ekologickým měřítkům nemohou. Evropa by se měla postavit za seriózní producenty, kteří dbají na přísná hygienická opatření, a nenahrazovat je riskantními praktikami, jako je například chemické omývání masa."

,,Z jednání o TTIP by se měly zcela vyčlenit standardy pro potraviny a zemědělství, ale také další sociální a ekologické normy, které jsou v EU prostě na vyšší úrovni. Jinak hrozí, že začneme dovážet a konzumovat zdraví i přírodě škodlivé jídlo či používat výrobky s nebezpečnými chemikáliemi. Vydělají na tom velcí průmysloví zemědělci a zpracovatelé potravin, ztratí všichni ostatní - spotřebitelé, poctiví výrobci i životní prostředí."


Kontakty:

Klára Havlová, expertka na potraviny a zemědělství, 775 731 431, klara.havlova@hnutiduha.cz
Jan Piňos, média a komunikace, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz