Karlovarský kraj letos dokončí likvidaci invazivních rostlin

Karlovarský kraj letos dokončí projekt likvidace invazivních rostlin za téměř 82 milionů korun. Během vegetační sezony budou na celém území kraje chemicky nebo mechanicky likvidovány bolševníky, křídlatky a netýkavky. Na 90 procent nákladů se kraji podařilo získat dotace z Operačního programu Životní prostředí a Státního fondu životního prostředí, zbytek uhradí z vlastního rozpočtu. Na podzim bude zmapován stav dosažený během tříleté likvidace, který bude třeba v dalších deseti letech udržet, sdělila dnes v tiskové zprávě manažerka projektu Lenka Pocová.

"Udržení stavu by neměl být problém, pokud se o pozemky budou jejich vlastníci starat tak, jak jim to ukládá zákon," řekla Pocová. Mapy počátečního i konečného stavu zamoření budou přístupné na internetu pro kontrolní orgány i veřejnost. Výstupem projektu bude také příručka a video o metodách likvidace invazních rostlin vycházející ze zkušeností z projektu.

Před zahájením letošních prací se sešla odborná konzultační skupina, tento týden se na poradě sešli také zástupci kraje, starostové některých obcí a zástupci dalších dotčených orgánů. "V letošním roce je kromě jiného potřeba zlepšit informovanost o provádění prací přímo v obcích. Dodavatelé se zavázali, že budou před zahájením prací informovat přímo starosty nebo pracovníky obecních úřadů," uvedl krajský radní pro životní prostředí Josef Hora (HNHRM).

Schůzky řešily především zlepšení efektivity prací a odstranění nedostatků. Upřesněny byly také termíny a metodika zásahů i vzhledem k minimalizaci možného ohrožení včel. Ukázala se totiž možná souvislost mezi chemickou likvidací invazních rostlin a zvýšeným až masivním úhynem včel na varoázu.

Ojedinělý projekt zkouší na rozsáhlém území celého kraje systematicky od roku 2013 ničit bolševník, křídlatku a netýkavku. Jeho cílem je v místech, kde se používá chemický postřik, snížit výskyt uvedených rostlin na 15 procent a na 40 procent tam, kde je možné použít jen sekání. V Karlovarském kraji bylo podle mapování, které projektu předcházelo, zasaženo bolševníkem, křídlatkou nebo netýkavkou dvě procenta všech ploch. V některých oblastech, například v okolí Teplé, to bylo až pět procent ploch.