Bezpečné plynovody přispějí ke splnění cíle

Když si zadáte heslo "národní akční plán", vyjede vám z vyhledávačů celý seznam plánů. Máme akční plán pro rozvoj jaderné energetiky, pro rozvoj obnovitelných zdrojů, pro energetické úspory, ale i pro bezpečnost chytré sítě a řadu dalších oblastí. V souvislosti s evropským tažením proti klimatickým změnám a v souladu s unijní legislativou se do popředí zájmu všech členských zemí dostává úkol šetřit energii.

Národní akční plán energetické účinnosti/efektivity (NAPEE) popisuje plánovaná opatření zaměřená na zvýšení energetické účinnosti a očekávané nebo dosažené úspory energie, včetně úspor při dodávkách, přenosu či přepravě a distribuci energie, jakož i v jejím konečném využití.

Uvedený závazek tedy vyplývá právě z posledního NAPEE, který byl vládou schválen v prosinci loňského roku. Podle něj bychom měli, chceme-li dosáhnout požadovaných úspor, ročně ušetřit 6,85 PJ energie, což představuje úspory ve výši 1,5 % objemu ročního prodeje energie koncovým zákazníkům. Úspory by se měly odehrávat v oblasti ekologizace zdrojů, výroby tepla a podpory čistých zdrojů v dopravě.

Podle analýz cíle plníme, ale ne všechny

Při nastavování našeho cíle se vyšlo z "Aktualizované Státní energetické koncepce ČR" z listopadu 2012. Vnitrostátní orientační cíl České republiky je (na základě současných analýz) stanoven na 47,78 PJ (13,27 TWh) nových úspor v konečné spotřebě energie do roku 2020, kumulovaný cíl odpovídá hodnotě 191,10 PJ. Nicméně, jak je uvedeno v dokumentu NAPEE, Česká republika vnímá orientační vnitrostátní cíl spíše jako rámcový cíl nezávazného charakteru, který nezakládá konkrétní a právně vymahatelnou povinnost pro ČR, ani pro další subjekty.

Jak vyplývá z NAPEE III, metodou top-down při využití nejvhodnějších dostupných indikátorů a s ohledem na existující statistická data bylo zjištěno, že v sektoru domácností bylo v roce 2010 vůči roku 2008 uspořeno 13 PJ. Významné úspory bylo dosaženo také v sektoru služeb, kde úspora dosáhla 11 PJ.

V sektoru dopravy se naopak nedosáhlo žádných úspor energie, zejména kvůli osobní silniční dopravě, která se nejvyšší měrou podílí na celkové konečné spotřebě celého sektoru dopravy, a kde se energetická efektivnost snížila. Snížení energetické efektivnosti bylo částečně kompenzováno nákladní silniční dopravou.

Celkově lze konstatovat, že plán NAPEE II tak, jak byl vyčíslen, byl překročen.

Domácnosti musí vyměnit kotle

Domácnosti by měly během šesti let zajistit 29 % úspor na energiích. Proto do těchto energeticky úsporných opatření spadají i programy Zelená úsporám a programy na výměnu kotlů. Většina kotlů na tuhá paliva musí být vyměněna do roku 2022 také kvůli novele zákona o ochraně ovzduší. Spadají totiž převážně do první nebo druhé emisní třídy, což znamená, že nesplňují přísnější kritéria pro ochranu okolního prostředí. Do této kategorie spadají i kotle plynové.

Aby se ČR vyhnula překračování imisních limitů, do roku 2020 by podle Českého plynárenského svazu (ČPS) mělo být nejméně 400 tisíc domácností spalujících uhlí převedeno na jiná paliva, převážně na zemní plyn. Přitom plynové spotřebiče využívá pro topení nebo ohřev vody jen 62 % (2,65 milionů) ze všech 4 282 439 domácností (údaje ČSÚ z roku 2013).

Uvádí se, že zásoby zemního plynu jsou prokazatelné nejméně na 150 až 200 let a ekologické parametry zemního plynu jsou jednoznačně nejlepší. Zásobování ČR a EU plynem je tedy v ohnisku zájmu odborníků i politiků. O co dnes jde, je především jistota dodávek.

Plynaři musí zajistit bezpečné dodávky

Evropská unie již delší dobu usiluje o zvýšení bezpečnosti dodávek a o společný evropský trh s energií. Současný konflikt na Ukrajině jen potvrzuje oprávněnost požadavků. Vedle naplnění liberalizační legislativy (tzv. třetí energetický balíček) jde zejména o zabezpečenost dodávek plynu další diverzifikací (jižní koridor, Středomoří, Alžírsko).

Evropská komise vloni v květnu předložila nový strategický dokument k zajištění zásobování v Evropě, tzv. Evropskou strategii energetické bezpečnosti. Ta je ideální hlavně pro velké infrastrukturní projekty.

"V energetice půjde o projekty pro posilování rozvodné sítě. Ve hře samozřejmě bude plynovod STORK II a případně propojení mezi Českem, Slovenskem a Rakouskem. Mělo by jít spíše o velké stavby než o spousty malých projektů," řekl Tomáš Prouza, státní tajemník pro evropské záležitosti.

V příloze zmíněné strategie je vyjmenováno celkem 33 projektů, které mají zásadní význam pro zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny a plynu pro celou Evropu. Současná šetření členských států Evropské unie a Evropské komise, pokud jde o situaci v zásobování plynem v případě krize v zimních podmínkách (tzv. zátěžové testy), ukazují, že skutečné bezpečnosti zásobování lze dosáhnout pouze rozšířením tranzitních plynovodů, rozvojem nových přepravních tras a zpřístupněním nových zdrojů zemního plynu.

Nové projekty na obzoru?

Energetická bezpečnost ČR se od 90. let minulého století díky již zmíněné diverzifikaci dodávek výrazně zlepšila. Stále však máme vysokou závislost na dovozu plynu (1,8 % HDP 2013).

"Do snížení bezpečnostních rizik investuje plynárenství už dnes velké prostředky, ať se jedná o rozšiřování zásobníků, údržbu plynovodů, či diverzifikaci přepravních cest zemního plynu," uvádí Miloslav Zaur, předseda Rady Českého plynárenského svazu (ČPS).

Tuzemská přepravní soustava dnes umožňuje dopravovat plyn i v reverzním režimu, tedy ve směru západ - východ. Tato schopnost byla po ověření ještě posílena, změnu konfigurace lze provést prakticky okamžitě. V reverzním směru lze přepravovat plyn jak z norského, tak ruského kontraktu, ale také ze spotových trhů, nejen na jižní Moravu, ale dále na Slovensko.

Do budoucna by mělo být možné tímto způsobem dopravovat plyn i do Polska a Rakouska. K tomu by měly přispět tři projekty na území ČR (STORK II, BACI a Oberkappel), které získaly od Evropské unie statut PCI projektů (projekty společného zájmu). Zvyšují totiž bezpečnost zásobování zemním plynem nejen ČR, ale i sousedních států; v případě realizace celého severojižního koridoru pak také států Visegrádské čtyřky.

Podle MPO by ze strany EU měla být stavbám severojižního plynárenského koridoru věnována větší pozornost, včetně finanční participace.

Propojení soustav bude drahé

Propojení české plynárenské soustavy s polskou a rakouskou je, stejně jako další energetické projekty, na seznamu investic, které může Evropská komise podpořit z nového balíku. Mezi zmíněnými 33 projekty se nachází i projekt vysokokapacitního vysokotlakého plynovodu na propojení polské a české plynárenské soustavy (STORK II), který společnost Net4Gas předložila ve spolupráci s provozovatelem polské přepravní soustavy, společností Gaz-System.

Plynovod STORK II má být důležitou součástí dosud chybějícího severojižního plynárenského koridoru ve střední Evropě a má vytvořit souvislé propojení mezi terminálem na zkapalněný zemní plyn (LNG) ve Świnoujście na západopolském pobřeží Baltského moře a střední a jihovýchodní Evropou. Objem investice je více než 500 milionů eur (na polské straně) a téměř 400 milionů eur v ČR.

"Společnost Net4Gas už vydala značné finanční prostředky na plánování tohoto projektu a je připravena učinit konečné investiční rozhodnutí, pokud bude v oblasti regulace dlouhodobě zajištěno, že celková investice bude spojena s přiměřeným výnosem," řekl Andreas Rau, generální ředitel Net4Gas. Výstavba nových plynovodů bude vždy závislá na perspektivě užití plynu.

"Jsme ochotni převzít riziko implementace projektu, jakož i riziko vyplývající z vlastnictví a provozování takovéhoto plynovodu, ale už ne riziko spojené s vytížením česko-polského propojovacího plynovodu, obzvláště ne v případě, kdy účastníci trhu nejsou ochotni zajistit takovou investici dlouhodobými přeshraničními rezervacemi kapacit," dodává Andreas Rau.

Net4Gas dnes ročně přepraví více než 45 miliard metrů krychlových plynu, z toho cca jedna pětina se spotřebuje v Česku.

Dočkáme se propojení sever-jih?

Plynovod Moravia, který je plánovanou investicí českého přepravce Net4Gas, by se mohl stát součástí českými plynárníky dlouho uvažovaného propojení sever-jih s napojením na budovaný polský LNG terminál Świnoujście a na jižní straně na stále uvažovaný chorvatský LNG terminál na Krku. Tak bychom se mohli přímo dostat k dodávkám zemního plynu třeba z Alžíru, Quataru a dalších producentů zkapalněného zemního plynu ve světě.

Záležitost má háček. Nový plynovod napříč Moravou spolu s propojením na polskou a rakouskou síť vychází jako nejnáročnější investiční záměr firmy Net4Gas, na 386,6 milionů eur (téměř 11 miliard Kč). Společnost v nejbližších dnech podá žádost o udělení prostředků z fondů Evropské unie (tzv. "Connecting Europe Facility CEF").

Stavební práce by mohly začít v roce 2018 v závislosti na konečném investičním rozhodnutí. Realizaci plynovodu zatím brzdí vyjednávání s Energetickým regulačním úřadem o tom, kolik z této částky budou hradit spotřebitelé v regulovaných tarifech za přepravu plynu.

"V současné situaci se musíme spojit, abychom byli silnější. Podepsali jsme dohodu se Slovenskem na výstavbě dalšího plynovodu a budeme dále posilovat naše mezinárodní propojení. Významným faktorem pro naši energetickou bezpečnost je dokončení severojižního koridoru, tedy investice do plynovodu STORK II-Moravia, který vede i přes české území," uvedl předseda polského regulátora Maciej Bando na pracovním jednání regulátorů zemí Visegrádské čtyřky (V4) v prosinci loňského roku v Ostravě.

Z historie NAPEE

První NAPEE pro Českou republiku byl zveřejněn v roce 2007, druhý pak v roce 2011. V pořadí již třetí NAPEE uvádí odhad očekávaných úspor energie do roku 2020, a to jak v domácnostech, tak v průmyslu, v zemědělství, v dopravě a v sektoru služeb. Plán uvádí politickoekonomická opatření k dosažení vnitrostátního orientačního cíle do roku 2020, kdy by měla Česká republika dosáhnout tzv. nových úspor v konečné spotřebě energie ve výši 47,84 PJ (13,29 TWh).

Třetí NAPEE schválila vláda 22. prosince 2014. Na základě požadavku směrnice Evropského parlamentu a Rady jsou totiž členské státy Unie povinny v tříletých intervalech předkládat vnitrostátní akční plány energetické účinnosti.

Současná energetická spotřeba v České republice je pokryta z více než 50 % domácími zdroji primární energie. Ukazatel dovozní energetické závislosti ČR (včetně zahrnutí jaderného paliva) dosahuje méně než 50 %, a patří tak k nejnižším v celé EU. Podíl průmyslu na celkové konečné spotřebě tvoří cca 30 % (dle IEA). Velká část připadá na těžký průmysl, jako je např. hutnictví nebo strojírenství.

Oproti roku 2000 se energetická náročnost českého hospodářství snížila o 19 %. Zatímco energetická náročnost průmyslu se stabilně dlouhodobě snižovala, energetická náročnost v dopravě spíše rostla nebo kolísala.

Cesty ruského plynu do ČR

Zemní plyn z Ruska byl exkluzivním externím zdrojem pro ČR do roku 1997. Zásobování ČR ruským plynem do roku 1999 probíhalo soustavou Západní Sibiř - Západní Evropa přes Ukrajinu. V roce 1999 následovalo propojení plynovodu Jamal s německou přepravní soustavou, což znamenalo začátek odklonu od Ukrajiny na sever. Odklon na sever pokračoval v roce 2012 propojením české přepravní soustavy na Nord Stream plynovodem Gazela. V roce 1997 pak začalo zásobování ČR norským plynem přes Německo. K další důležité diverzifikaci přepravních cest a zejm. zdrojů má vést vybudování severo-jižního koridoru a napojení české soustavy na polský LNG terminál Świnoujście.

AUTOR: Eva Stejskalová
ZDROJ: Energetika