Pátek, 29. března 2024

Evropě se nechce draze platit za menší závislost na ruském plynu, míní expert

Evropě se nechce draze platit za menší závislost na ruském plynu, míní expert

Evropská unie, jež závisí na dodávkách ruského zemního plynu asi ze 30 procent, se snaží nalézt nové zdroje a zmírnit tak svoji vysokou závislost na Gazpromu. Ale László Varró, který v Mezinárodní agentuře pro energii (IEA) vede sekci plynu, uhlí a elektráren, soudí, že jednotlivé členské státy pro to dělají velice málo. "Jedinou výjimku nyní představují Polsko a baltské země budující terminály nutné pro dovoz zkapalněného plynu ze zámoří," podotýká v exkluzivním rozhovoru pro HN zkušený expert, který před nástupem do IEA působil jako ředitel pro rozvoj v maďarském ropném koncernu MOL.

Varró je přesvědčen, že Evropské unii se nepodaří nějak výrazně omezit dovoz ruského zemního plynu.

Zdůvodňuje to tím, že jí budou dále ubývat hned tři důležité zdroje: vlastní těžba zemního plynu kvůli tenčícím se zásobám v Severním moři klesá. Kvůli přísným předpisům na ochranu ovzduší se sníží význam uhlí. A pokud jde o jadernou energetiku, několik zemí (Británie, Finsko, Česko, Polsko) sice počítá s jejím rozvojem, ale mnohem více je těch, které budou jaderné elektrárny postupně odpojovat a nahrazovat je jednak elektrárnami plynovými, jednak výrobou z obnovitelných zdrojů.

"Nástup větrné a solární energie v Evropě je sice impozantní, ale v žádném případě nemůže zcela kompenzovat úbytek zmíněných tří zdrojů," podotýká Varró.

Odkud, když ne z Ruska?

To, že není reálné výrazně snížit závislost na dovozu ruského plynu, si myslí také Rick Haythornthwaite, šéf správní rady britské společnosti Centrica. "V Evropě si lze samozřejmě přát mnohé, ale vždy musíme zůstat pragmatiky a chápat reálie, v nichž žijeme. Podle mě v dohledné budoucnosti nemáme ruský plyn čím nahradit," cituje list The Telegraph z jeho vystoupení na nedávné valné hromadě společnosti.

Jedním z regionů, odkud by Evropa mohla odebírat více zemního plynu, je severní Afrika. "Ta je však už delší dobu politicky značně rozkolísaná a těžko může být důvěryhodným konkurentem Ruska. Alžírský vývoz zemního plynu dosáhl svého vrcholu v roce 2005. Pokud jde o Libyi, je otázka, zda se jí vůbec podaří obnovit těžbu a export na úroveň před vypuknutím nepokojů. A Egypt nedávno vývoz plynu zakázal," říká Varró.

Evropská komise ve snaze nalézt zdroje, jež by mohly nahradit ruský plyn, sází ještě na dvě země. Ázerbájdžán, odkud by podle ní bylo možné odebírat až 20 miliard krychlových metrů zemního plynu. A pak je zde vzdálenější Turkmenistán. Jak ale připomíná německý server Spiegel Online, tato země s diktátorským režimem patří mezi deset nejvíce zkorumpovaných na světě. "Z hlediska energetické politiky nemá valného smyslu investovat obrovské prostředky do geopoliticky nejistých přepravních tras," míní Steffen Bukold, šéf poradenské firmy EnergyComment.

Přichází konkurence z USA

Ruský Gazprom se podle Varróa o svůj byznys v Evropě bát nemusí. "Jeho vyhlídky na trhu EU jsou docela příznivé, dokonce i za předpokladu, že spotřeba zemního plynu zde bude stagnovat.

Jediná špatná zpráva pro Rusy je sílící konkurence amerického zkapalněného plynu. Ten ale není příliš levný a jeho dodávky předpokládají vybudovat na evropském pobřeží nové přístavní terminály i kapacity na zpětné zplynování," upozorňuje Varró.

Kromě toho by se podle něj musela doplnit i flotila speciálních přepravních tankerů. To všechno ale znamená obrovské investice.

"Jediní členové EU, kteří v tom něco podnikají, jsou Polsko a baltské země. Ty se ale podílejí na celkové spotřebě zemního plynu v EU jenom třemi procenty. Velcí spotřebitelé - Německo, Itálie, Francie, kteří by mohli zásadně přispět ke snížení závislosti na Gazpromu, nejeví ochotu platit vyšší cenu za diverzifikaci," podotýká Varró.

Nespornou výhodou Gazpromu je, že těží plyn s poměrně nízkými náklady a má směrem na západ vybudovánu přepravní infrastrukturu.

"Mezinárodní agentura pro energii nevěří, že Rusové splní svoji hrozbu a zcela zastaví tranzit plynu přes Ukrajinu. Ohrozilo by to jejich obchodní pověst a hlavně - Gazprom není v takové finanční situaci, aby si mohl dovolit stavět nákladné trasy umožňující vyhnout se ukrajinskému území," myslí si Varró.

159 mld. m3

zemního plynu dodal loni Gazprom do EU, Turecka a několika dalších evropských zemí. Bylo to skoro o devět procent méně než předloni. Hlavně kvůli mimořádně teplé zimě.

-30 procent

O tolik klesla v období 2004-2013 (na 167 mld. m3) těžba zemního plynu v EU. Je to hlavně na vrub tenčících se zásob v Severním moři.

AUTOR: Václav Lavička
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů