Boj proti špinavým palivům sílí. Norové přestanou investovat do firem závislých na uhlí

Norové se rozhodli razantním způsobem podpořit boj proti "špinavým palivům". Přestanou investovat státní peníze do firem, jejichž byznys je z velké části závislý na uhlí.

Jejich rozhodnutí přichází v době, kdy sílí tlak organizací na ochranu životního prostředí a některých států na snížení spotřeby paliv, která přispívají ke klimatickým změnám.

"Investice do uhelných společností představují jak ekonomické riziko, tak riziko spojené s poškozením životního prostředí," řekl agentuře Bloomberg Svein Flaatten, člen finančního výboru norského parlamentu, který změnu ve strategii investování schválil.

Norové dosud peníze investovali z ropného fondu, který je největším státním investičním fondem na světě. Nově už se to nebude týkat firem, jejichž zisky pocházejí alespoň ze třetiny z uhlí nebo které z něj získávají více než 30 procent energie.

Zmíněný fond má v současnosti 916 miliard dolarů (cca 23 bilionů korun) a podle norské ministryně financí Sivy Jensenové se může změna dotknout 50 až 70 společností a investic v objemu 4,5 až 5 miliard dolarů. Fond tak nejspíše prodá akcie v energetických společnostech, jako jsou německá RWE, britská SSE, švédská Vattenfall nebo americká Duke Energy Corp.

Fosilní paliva pod palbou

"Překročili jsme důležitou hranici a vytvořili z fondu nástroj politiky proti klimatickým změnám," uvedl člen norské Strany zelených Rasmus Hansson. Šéf norské pobočky organizace pro ochranu životního prostředí Greenpeace Truls Gulowsen doufá, že krok norského parlamentu pomůže nastavit nové globální standardy pro investování, které budou představovat velkou výzvu pro těžbu a spotřebu takzvaných fosilních paliv.

Norsko tak dalo jasně najevo, s jakými ambicemi pojede na celosvětovou klimatickou konferenci v Paříži, která je plánována na konec roku. Podporu v boji proti "špinavým" zdrojům energie může čekat například od Německa, které klade velký důraz na obnovitelné zdroje energie. Německá kancléřka Angela Merkelová dokonce nedávno uvedla, že by globální ekonomika měla přestat používat fosilní paliva ještě v tomto století. Samotné Německo chce do přechodu k obnovitelným zdrojům investovat podle některých odhadů 400 až 500 miliard eur.

Bilionové dotace

Jiné země ale naopak stále uhlí, plyn a naftu mohutně podporují. Podle studie Mezinárodního měnového fondu mají letos celosvětové dotace na podporu těchto paliv stát 5,3 bilionu dolarů (133 bilionů korun). MMF ovšem počítá nejen s přímými dotacemi firmám, ale také s penězi, které musí vlády investovat do boje s klimatickými změnami a znečištěním ovzduší. Podle MMF jde o "skutečnou částku", kterou vlády energie dotují. Zmíněných 5,3 bilionu dolarů přitom odpovídá 6,5 procenta globální ekonomické produkce.

Nejhůře je na tom podle MMF Čína, na niž připadá více než 40 procent zmíněné částky, především kvůli závislosti na energii z uhlí a všudypřítomnému problému se znečištěním vzduchu. Následují ji Spojené státy a Rusko.

5,3 biliony

dolarů dotuje svět podle MMF fosilní paliva jako plyn, ropu a uhlí, když se započtou také dopady na životní prostředí a zdraví obyvatel.