Polyesterové války

V posledních měsících obvinily Spojené státy americké Čínu z řady nepřístojností. Například z kyberútoků, během nichž měli hackeři říše středu shromažďovat citlivé osobní informace se záměrem jejich zneužití k vydírání vysoce postavených amerických státních úředníků. Anebo z průmyslové špionáže. Ve snaze pomoci čínským univerzitám a státem kontrolovaným podnikům profesor Hao Čang společně s dalšími dvěma kolegy minulý měsíc údajně odcizil z centrály svých massachusettských zaměstnavatelů plány k jakési tajné vojenské technologii. Ale, jak už řekl bájný čaroděj Gandalf z Pána prstenů: "Jsou i jiná zla, jež mohou přijít." To nejčerstvější je překvapivě krejčovského původu.

Čínská lidová republika může za dramatický nárůst podílu "umělotiny" v našich šatnících, protože zaplavuje svět oblečením z polyesteru. Minulý týden to během své prezentace na mezinárodním zemědělském fóru pořádaném Světovou obchodní organizací, které sledoval internetový magazín Quartz, oznámila americká delegace. Důvod, proč se přívalu umělých vláken "Made in China" nemůžeme ubránit, je podle Američanů zřejmý. Čína - největší světový producent, konzument a importér bavlny v jednom - významně manipuluje s cenou bílého zlata, a to tím, že shromažďuje jeho obrovské zásoby. A pomalu, ale jistě tak ničí celosvětový trh s touto surovinou.

Bílé zlato na skladě

Především zmíněné bobtnající bavlněné rezervy pak prý v posledních letech vedly přímo k explozi spotřeby polyesteru. V roce 2014 představovaly čínské bavlněné zásoby 11,6 milionu tun, což odpovídá 57 procentům celosvětových rezerv. Čína prý navíc nedávno oznámila, že ve snaze podpořit své vlastní producenty sníží importní kvóty. Američané se domnívají, že důsledkem bude zřetelný pokles ceny bavlny.

Podle čínských reprezentantů je tato politika ale jedinou možností, jak své zemědělce ochránit před zbožím ze zemí, které výrobu bavlny bohatě subvencují. Číňané sice nejmenovali jednotlivé státy, bylo však zřejmé, koho konkrétně mají na mysli. Jen od roku 1995 do roku 2012 získali američtí bavlnáři od státu bezmála 33 miliard dolarů. Spojené státy jsou vůbec největším vývozcem bavlny, takže subvence americkým pěstitelům zásadním způsobem ovlivňují mezinárodní trh. Bavlna z USA se na světovém vývozu této komodity podílí asi 40 procenty.

Budoucnost z PET lahví

Kritici jsou nicméně i nadále přesvědčeni, že spíš než o podporu vlastních producentů bavlny jde Číně právě o rozkvět byznysu se syntetickými vlákny. Nelze se divit, koneckonců je jejich největším producentem. A obliba textilií z polyesteru dle analytiků poroste navzdory veškerému západnímu lamentování i v příštích letech. "Nové technologie výrazně vylepšily texturu a odolnost syntetických látek. Proto je logické, že podíl bavlny na celkovém trhu s textilními vlákny v posledních 10 letech klesl z 36 na 29 procent," píše expert na petrochemický průmysl Hamish Smith z poradenské společnost Tecnon Orbichem. Tento trend, stejně jako klesající cena ropy, z níž se polyesterová vlákna vyrábějí, podle odborníků výrazně nahrává Číně, která by se již v roce 2025 měla na celosvětové výrobě polyesteru podílet neuvěřitelnými 85 procenty.

Jak vyplývá z analýzy Tecnon Orbichem, v období mezi lety 1980 a 2007, tedy v období, kdy polyester definitivně sesadil bavlnu z pozice nejoblíbenějšího vlákna, jeho roční produkce stoupla z 5,3 milionu na 30,9 milionu tun. Objem by se navíc měl do již zmíněného roku 2025 ztrojnásobit. A to i proto, že produkce bavlny má své limity, zatímco lidská touha po novém oblečení je bezbřehá. Oděvní koncerny jako H&M a Zara nebo japonské Uniqlo si proto musely najít náhradu - logicky sáhly rovnou po té nejlevnější. V textilním průmyslu nejvyužívanějším polyesterem je takzvaný polyetylentereftalát neboli PET, z něhož se dělají také plastové lahve. Experti jsou přitom přesvědčeni, že 95 procent všech vláken se jednou bude vyrábět právě z něj.

Vodotěsná móda

"Neměli bychom ale opomínat, že technologie urazily od dob ošklivých a nepohodlných polyesterových obleků 70. let minulého století obrovský kus cesty," píše se v analýze Tecnon Orbichem. Právě kvůli svým vlastnostem se tato umělá textilie stala třeba miláčkem výrobců sportovního oblečení jako Nike, Under Armour a Adidas a stále častěji po ní sahají i inovativní highendové značky, například Sacai či Comme des Garçons. "Přizpůsobivost je hlavní výhodou polyesteru," konstatuje studie.

První polyesterový oblek spatřil světlo světa již v roce 1951. Chemický gigant DuPont dodal vlákna, společnost Milliken & Company z nich utkala látku a chicagské krejčovství Hart, Schaffner & Marx ušilo oblek za 79,5 dolaru. Kdo měl na svědomí reklamní kampaň, která ukazuje muže, jak v takzvaném dacron obleku spadne z kánoe do vody a na břeh se vyškrábe už suchý a s vyžehlenými puky, dnes už nikdo neví. Nad tím, proč si muži v 50. letech oblékali do kánoí obleky, si američtí historici ale nejspíš lámou hlavu doteď.

Ostatně stejně jako ochránci životního prostředí nad tím, jaký vliv bude mít stoupající obliba oblečení z umělých vláken na přírodu. Podobnou otázku si zřejmě kladli i členové Evropské komise, která na toto téma nedávno zveřejnila obsáhlou studii. Výsledek je zdrcující. Překvapivě však ne v neprospěch polyesteru, jak by se mnozí mohli domnívat. Environmentálním nepřítelem číslo jedna se stala bavlna. Na produkci jednoho kila, z něhož v nejlepším případě vyrobíte triko a džíny, je zapotřebí 20 tisíc litrů vody. V případě syntetických textilií je to sotva čtvrtina. Podobně dobře si polyester vedl, i co se toxických pesticidů, hnojiv a emisí oxidu uhličitého týče. 1:0 pro Čínu.

95 procent
všech vláken se má v budoucnosti vyrábět z takzvaného polyetylentereftalátu neboli PET, s nímž dnes nejčastěji přicházíme do styku v podobě plastových lahví.

AUTOR: Petr Matějček
AUTOR-WEB: www.ihned.cz