Modely vývoje klimatu v ČR 2015-2060

(scénář RCP 4.5 počítá se stabilizací koncentrací skleníkových plynů, ve scénáři RCP 8.5 emise rostou [1]) pro dvě časová období (2015-2039 a 2040-2060) a srovnávala je s hodnotami z období 1971-2000.

? Pro teplotu modelové simulace ukazují na zvýšení průměrných, maximálních i minimálních teplotpřibližně v intervalu 1.5-2.5 °C. Modely ukazují vzrůst teplot pro obě hodnocená období a oba scénáře (vyšší nárůst pro vzdálenější období 2040-2060 a scénář RCP8.5). Relativně větší vzrůst teplot se objevuje v chladné části roku, kdy se také ukazují největší regionální rozdíly (vyšší nárůst teplot je předpokládán v oblasti Šumavy, Podkrušnohoří, Krkonoš, Jeseníků, Moravské brány a rozsáhlých oblastí Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského kraje).

? Modelové výsledky ukazují na zvýšení počtu dní, kdy teplota přesáhne 30 °C (tropické dny), respektive 25 °C (letní dny), a nocí, kdy maximální teplota vzduchu neklesne pod 20 °C (tropické noci). Výsledky zároveň poukazují na snížení počtu ledových (maximální denní teplota je nižší než 0 °C) a mrazových dnů (minimální teplota klesne pod 0 °C). Ukazuje se nárůst počtu dnů s vyššími teplotami v teplé části roku a pokles počtu dnů s nízkými teplotami zejména v chladné části roku. Pro různé varianty výsledků a různé oblasti se nárůst počtu letních dnů pohybuje v intervalu 10-35 dnů, pro tropické dny 2-12 dnů a pro tropické noci 1-7 nocí. Pro zejména chladnou část roku ukazují modelové simulace pokles počtu ledových a mrazových dnů pro obě studovaná období i pro oba scénáře. Pro různé varianty výsledků a různé oblasti se pokles počtu ledových dnů pohybuje v intervalu 2-16 dnů a pro mrazové dny 5-30 dnů.

Nárůst počtu tropických nocí a letních a tropických dnů se objevuje pro obě studovaná období a oba scénáře (vyšší opět pro období 2040-2060 a scénář RCP8.5). Nejvyšší nárůst se pozoruje zejména na Jižní Moravě přibližně mezi Znojmem a Hodonínem a v Praze a okolí. Další nárůst počtu tropických a letních dnů se objevuje v oblasti České tabule, v oblasti kolem Vltavy táhnoucí se z Prahy na jih Čech anebo severní části Moravské brány

? Počet horkých vln by se měl na základě modelových výpočtů v období 2015-2039 zvýšit o 1 až 2, v období 2040-2060 až o 2 až 4. Horkou vlnou rozumíme zpravidla vícedenní období letních veder (často se jako hranice uvažuje 30 °C a více). V historickém období 1971-2000 se na území Česka objevují 1 až 2 vlny za rok. Celkově je výraznější nárůst výskytu horkých vln patrný v nižších polohách Moravy a Slezska, částečně i na severovýchodě a jihovýchodě Čech.

? Ve velkých aglomeracích způsobuje množství příčin vznik tzv. tepelného ostrova města - tedy situaci, kdy město, nebo alespoň jeho centrální část, je teplejší než okolní venkovská krajina. V případě Prahy lze na základě simulovaných výstupů pro uzlový bod ležící v centrální části města pro období kolem poloviny 21. století počítat s posunem teplot k vyšším hodnotám. Lze předpokládat, že taková změna povede k zesílení projevů tepelného ostrova města. Je tedy nutné počítat s delším trváním vyšších teplot v centrální části Prahy a samozřejmě i se zvýšením nočních minimálních teplot - situací, která je velmi nepříznivá pro tepelný komfort obyvatel města. V případě Brna se město neprojevuje tak výrazným tepelným ostrovem, i přesto centrum města je s ohledem na svou výraznou zastavěnost rovněž často podstatně teplejší než okolní krajina a výsledky modelových simulací počítají rovněž se zvýšením teplot vzduchu.

? Srážky, relativní vlhkost, rychlost větru a doba trvání slunečního svitu. Pro všechny tyto prvky ukazují modelové výsledky na nevýrazné změny. Výjimkou je množství sněhu, kde modelové simulace ukazují na jeho významné snížení, zejména v horských regionech pro scénář RCP8.5 a vzdálenější období 2040-2060, kdy je v maximu předpokládán až třetinový pokles množství sněhu.

? Modelové výsledky ukazují poměrně výrazný nárůst počtu epizod sucha pro obě studovaná období i pro oba scénáře. Epizoda sucha je období, během nějž jsou denní srážky nižší než 1 mm po dobu delší než pět dní. Tento nárůst je pozorován zejména v oblastech, kde je vyšší počet epizod sucha již v současnosti, tzn. na území Jihomoravského kraje (oblast přibližně na jih od Brna) a v severozápadní části Středočeského kraje s přesahem k Berounu na jihu a k Lounům a povodí dolní Ohře na severozápadě. Pro různé varianty výsledků a různé oblasti se nárůst počtu období sucha pohybuje v intervalu 1-7 epizod.

? Kombinací studie teplotních charakteristik, srážek a relativní vlhkosti byl propočten také vývoj indexu požáru. Byly použity dva přístupy indikující riziko vzniku požáru. Oba tyto indexy rozlišují pět stupňů nebezpečí požárů od zcela nepravděpodobných podmínek po extrémně vysoké riziko vzniku požáru. Modelové simulace ukazují, že ani v historickém ani budoucím období se nevyskytují podmínky pro pátý (tedy nejhorší) stupeň hodnocení nebezpečí požárů. Do čtvrté a třetí kategorie spadá pouze několik uzlových bodů s nenulovým počtem dnů. To platí zejména pro Žatecko a okolní oblast dolního a středního Poohří a jižní oblasti Jihomoravského kraje přibližně mezi Znojmem a Hodonínem.

[1] Pátá hodnotící zpráva (AR5) Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) pracuje se čtyřmi tak zvanými reprezentativními scénáři vývoje koncentrací emisí - RCP (RepresentativeConcentrationPathways). Jednotlivé scénáře jsou označené podle přibližného celkového radiačního působení v roce 2100 oproti roku 1750:

RCP2.6 - 2,6 W/m2 - výrazné snížení koncentrace CO2 v atmosféře

RCP4.5 - 4,5 W/m2 - stabilizace koncentrace CO2 na nižší úrovni

RCP6.0 - 6,0 W/m2 - stabilizace koncentrace CO2 na vyšší úrovni

RCP8.5 - 8,5 W/m2 - bez omezení emisí