Komu sypou evropské dotace

ČEZ, Třinecké železárny, Vítkovice, Agrofert, Veolia. Tak vypadá podle zjištění týdeníku Ekonom žebříček nejúspěšnějších příjemců peněz z evropských fondů. Tedy pokud odfiltrujeme veřejný sektor a podniky stoprocentně vlastněné státem a městy.

Právě teď, kdy se pomalu blíží konec čerpání evropských peněz z rozpočtového období 2007 až 2013, není na škodu podívat se, kdo uspěl při dělení dotačního balíku 687 miliard korun. Mezi nejúspěšnějšími uchazeči z řad byznysu lze najít opravdu pestrou společnost.

Na stamilionové částky dosáhly jak mezinárodní koncerny Siemens a IBM, tak malé začínající české firmy, které na eurodotacích doslova vyrostly. Zde může jako příklad sloužit do vodních elektráren investující firma RenoEnergie, většinově vlastněná bývalým šéfem Českého Aeroholdingu Miroslavem Dvořákem.

Stejně tak zde nalezneme moderní inovativní firmy, jako třeba Contipro Group, jejíž zakladatel Vladimír Velebný loni získal titul Podnikatel roku v Pardubickém kraji. A také firmy s poněkud pošramocenou pověstí. Příkladem může být bohumínská firma Exelsior Group, jejíž majitel Radomír Prus je podezřelý z dotačního podvodu a ukrývá se na Seychelách.

Peníze na reaktory i revitalizaci fabrik

Začněme od těch největších. ČEZ získal dotace za 3,8 miliardy korun, z toho necelé dvě miliardy jsou již proplaceny. Většina peněz směřuje do dvou oblastí - ekologizace starých elektráren a tepláren nebo na výzkumné aktivity ve společnosti ÚJV Řež a jejích dceřiných firmách.

Největší výzkumný projekt - centrum udržitelné energetiky v Řeži - se má zaměřit na jadernou energetiku, a to jak na bezpečnost a spolehlivost provozu stávajících reaktorů, tak na výzkum nových reaktorů IV. generace. Zatím je však proplaceno jen z necelé poloviny. ÚJV Řež nechce zpoždění oficiálně komentovat, údajně by však měl projekt stihnout a zbytek peněz do přislíbených dvou miliard inkasovat do konce tohoto roku.

Na druhém místě jsou Třinecké železárny vlastněné skupinou podnikatelů, z nichž nejznámější je Tomáš Chrenek. Ty mohou získat z evropských fondů až 2,6 miliardy korun, z toho 1,8 miliardy je již proplaceno. Největší projekty se týkají snižování emisí prachu z hutní výroby.

Uspěl také další tradiční podnik v ostravském regionu - Vítkovice Holding - řízený a většinově vlastněný Janem Světlíkem. Z eurofondů zatím získal 1,34 miliardy korun, z toho jedna miliarda směřovala na revitalizaci oblasti Dolních Vítkovic. Stará se o ni sdružení právnických osob, z nichž většina spadá do Světlíkova holdingu. Ze zanedbaného "brownfieldu" se díky eurofondům stala vyhledávaná turistická atrakce.

Čtvrtý v pořadí je koncern Agrofert - vlastněný současným ministrem financí Andrejem Babišem - který zatím vyčerpal z eurofondů 877 milionů korun. Většina těchto peněz směřovala do modernizace energetických zdrojů v areálu chemiček Lovochemie, Synthesia, Deza a dalších Babišových podniků.

Dotace z evropských fondů jsou obecně určeny jen pro malé a střední podniky, ale existují výjimky, kdy se k nim dostanou i ti největší. Mezi ně patří snižování emisí škodlivin. Přísnější limity pro vypouštění oxidů síry a dusíku a jemných částic prachu nestanovil nikdo jiný než Evropská unie. Proto má logiku, že se na ekologizaci starších elektráren a tepláren finančně podílí.

Další výjimku tvoří příspěvky na tvorbu nových pracovních míst. Tady evropské fondy někdy fungují jako zdroj investičních pobídek pro velké a finančně silné globální společnosti. S veřejnou podporou tak vznikla třeba centra sdílených služeb amerických koncernů AT & T a IBM nebo vývojářská střediska softwarových společností Red Hat a NetSuite.

Stamiliony na zelenou energii i skiareály

Mezi největšími příjemci peněz z evropských fondů nejsou jen velké společnosti, jejichž tržby a zisky se počítají v řádu miliard korun. Na stamilionové částky dosáhly i poměrně malé či začínající firmy. Stačilo jen vsadit na správný obor.

Tím byly v minulých letech třeba vodní elektrárny a zdroje na spalování biomasy. Vedle štědrých provozních dotací v podobě zvýhodněné výkupní ceny energie totiž mohli zájemci získat ještě peníze z evropských fondů, z nichž mohli pokrýt až třetinu investičních výdajů.

Souběh dvou typů veřejné podpory přitom loni kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad. "Investiční podpory vedly ke zkrácení doby návratnosti provozně podporovaných obnovitelných zdrojů, a to výrazně pod zákonem stanovenou lhůtu," uvedla mluvčí úřadu Olga Málková.

A kdo této příležitosti využil nejlépe? Prvenství drží svitavská firma Energo-Pro Czech, kterou vlastní Jaromír Tesař, Jiří Krušina a Jiří Černý. Projekty zaměřené na využití energie českých řek získaly z eurofondů celkem 408 milionů korun. Více než polovina byla určena na výstavbu nové šestimegawattové hydroelektrárny u Litoměřic, další peníze směřovaly na rekonstrukci starších vodních elektráren.

Jen mírně zaostává firma RenoEnergie, většinově vlastněná bývalým předsedou představenstva Českého Aeroholdingu Miroslavem Dvořákem.

Dvořákova energetická firma stihla během sedmi let z evropských fondů inkasovat téměř 340 milionů korun. Ty směřovaly hlavně na výstavbu nových vodních elektráren v Lovosicích, Čelákovicích a Roudnici nad Labem.

Štědře stát v předchozích letech financoval také nové elektrárny či teplárny na biomasu. Šest největších projektů čerpalo z programu Eko-Energie dotace ve výši od 75 do 130 milionů korun.

Z hlediska vlastnické struktury je nejzajímavější elektrárna v Mostku na Trutnovsku, kterou ze 70 procent vlastní investiční fond RSJ Private Equity, v němž má největší podíl miliardář a protikorupční aktivista Karel Janeček.

Vedle zelené energie úřady rozdělující peníze z eurofondů často podporují lyžařské či jiné sportovní a rekreační areály. Ty největší vyrostly na Klínovci a Plešivci v Krušných horách a v Dolní Moravě pod Králickým Sněžníkem. Na každý z nich evropští daňoví poplatníci přispěli částkou od 180 do 250 milionů korun.

Tyto projekty vyvolaly ostrý nesouhlas u jiných podnikatelů, kteří vybudovali své sportovní a lyžařské areály dříve, bez dotací z evropských fondů. Nové konkurenty - "dotační barony" - považují za nekalou konkurenci.

Jsou dotace pro českou ekonomiku požehnáním, nebo narušují férové tržní prostředí? "Myslím si, že nenarušují. Všechny podnikatelské subjekty mají rovnou možnost se o projekt ucházet. A chci věřit tomu, že výběr je objektivní," reaguje Josef Budík, působící na katedře financí Vysoké školy finanční a správní.

Problémové situace je třeba podle Budíka hledat jinde než v byznysu. Konflikt zájmů hrozí třeba v situaci, kdy krajský úřad schvaluje dotaci sám pro sebe nebo jím řízenou organizaci.

Dotace s otazníkem

Navzdory přísným pravidlům a kontrolám lze přesto najít případy, které vyvolávají menší či větší pochybnosti. Začněme třeba u soukromých výzkumných a vývojových center. Zkušenosti z praxe ukazují, že jejich budování se někdy mění v pouhé developerské projekty, ovšem se štědrou finanční podporou z Bruselu.

Příkladem může být Technologické centrum Písek (TCP), za kterým stojí místní podnikatel Jaroslav Grégr. Dodnes zůstává z velké části nevyužito, mezi nájemci lze navíc nalézt "netechnologické" firmy z oboru účetnictví a finančního poradenství. Jak loni uvedl portál Naši politici, kolem TCP se pochybností vyrojilo více - ať už se jedná o podivné obchody s původně městskými pozemky, či nezdravé propojení písecké podnikatelské a politické scény.

Do první desítky největších soukromých příjemců peněz z evropských fondů patří i opravárenský závod Bammer trade v Plzni, za kterým stojí architekt a podnikatel Hynek Gloser. Bammer trade zajišťuje od počátku roku 2013 údržbu vozového parku plzeňského dopravního podniku. Outsourcing údržby veřejné dopravy vyvolal v Plzni velké emoce a řada místních občanů a politiků jej považuje za příliš nákladný.

Kontroverze vzbuzuje i bohumínský Exelsior Group, zabývající se výrobou plastových obalů. Z eurofondů má čerpat celkem 462 milionů korun, z toho 303 milionů již stát vyplatil. Jenže to má háček. V dubnu 2013 sídlo Exelsioru navštívili vyšetřovatelé podezřívající většinového majitele firmy Radomíra Pruse z dotačního podvodu. Podle státního zástupce Karla Kaldy měl zkreslit vlastní finanční spoluúčast na podpořených projektech, a tudíž na tak vysoké dotace nemá nárok.

Radomír Prus se loni prostřednictvím deníku MF Dnes vyjádřil, že se ničeho nezákonného nedopustil a že se stal obětí spiknutí. I když je přesvědčen o své nevině, zůstává v bezpečí na Seychelách, které nemají s Českem dohodu o vydávání hledaných osob.

Podobné případy ukazují na systémové vady způsobu, jakým se v tuzemsku přidělují prostředky z fondů EU. Na jednu stranu správci operačních programů lpějí na detailech a i drobné nedostatky znamenají ztrátu nároku na výplatu peněz. "Stačí totiž v časové tísni nedodržet drobnou podmínku stanovenou v pravidlech pro čerpání, a na dotace realizátor projektu nedosáhne. Jako důvod neproplacení žádosti o platbu některé společnosti uvádějí nepřesné barvy loga na formulářích," připomíná Josef Budík z VŠFS.

Na druhou stranu získávají stamilionové částky lidé, kteří by na ně vůbec neměli mít nárok. Média upozornila na celou řadu podezřelých případů. Třeba Hospodářské noviny v minulém týdnu informovaly o kauze termální lázně v Chrastavě na Liberecku. Podnikatel Jan Imlauf s vazbami na ČSSD čerpal na tento projekt dotaci 113 milionů korun.

Problém je, že za veřejné peníze nevznikly slibované lázně, ale jen běžný hotel s wellness centrem. Údajnou "termální" vodu navíc podnikatel nečerpá z hlubin země, jak by názvu odpovídalo, ale ohřívá ji plynovým kotlem. Zkrachovalý areál lze dnes najít mezi nemovitostmi na prodej v nabídce aukční kanceláře Naxos.

Morava válcuje Prahu

Pro úplnost je třeba dodat, že pro podnikající subjekty je určen pouze zlomek z celkových 687 miliard korun z eurofondů. Pokud nepočítáme ministerstvo dopravy spolu s podřízenými organizacemi, přes které tečou peníze na nákladné dopravní stavby, na první místa se dostanou vysoké školy.

Vůbec nejlépe se umístila Masarykova univerzita v Brně, která uspěla se 178 projekty v celkovém objemu téměř 9,8 miliardy korun. Z toho 8,5 miliardy už je vyplaceno. Zdaleka největším projektem brněnské univerzity je středoevropský technologický institut CEITEC za 4,5 miliardy korun.

Na příspěvky z evropských fondů si sáhly snad všechny obory vyučované na této vysoké škole. "Umožnily vybudovat špičková vědecká centra s laboratořemi a přístrojovým vybavením, která činí naši vědu konkurenceschopnou na mezinárodní úrovni. Nově vybudované zázemí a fungující vědecké týmy na špičkové úrovni lákají ze zahraničí stále více vědeckých kapacit, které mají zájem zde působit," zmiňuje mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.

Nově vybudovaná vědecká centra jsou podle Fojtové atraktivní nejen pro zahraniční vědce a studenty, ale i pro úspěšné Čechy, kteří získali zkušenosti v zahraničí a nyní mají důvod se vracet zpět. Nejde jen o exaktní vědy. Milionové částky směřovaly třeba také na výzkum evoluční antropologie moravských populací, laboratoř pro experimentální výzkum náboženství či třeba na protipovodňové vzdělávací a výzkumné centrum.

Také další místa obsadily moravské vysoké školy. Univerzita Palackého v Olomouci zatím obdržela z evropských fondů 6,2 miliardy korun, největším podpořeným projektem je centrum biomedicíny za 732 milionů korun. Třetí pak je Vysoké učení technické v Brně s pěti miliardami.

Oproti tomu vypadají pražské vysoké školy jako chudé příbuzné. Univerzita Karlova zatím inkasovala z eurofondů něco přes 1,6 miliardy korun, ČVUT ještě o 50 milionů méně. Vysoká škola ekonomická a Česká zemědělská univerzita oproti moravským školám už jen "sbíraly drobné". Svou roli zde sehrál fakt, že Praha je podle unijních statistik považována za bohatý region a přístup k dotacím je zde těžší.

A hraje se o nový balík

V posledních týdnech vše začíná znovu. Ministerstvo průmyslu a obchodu jako první začalo od počátku června přijímat předběžné žádosti o přidělení dotace v novém programovém období let 2014 až 2020, ostatní úřady jej budou následovat. Tentokrát se mezi úspěšné uchazeče bude dělit zhruba 640 miliard korun.

Investice do čistě podnikatelských aktivit chce stát omezit. Prioritou má být třeba snížení spotřeby energie v průmyslu a budovách, inovace ve výrobě a zavádění vysokorychlostního internetu.

Poučila se tedy česká vláda z minulých chyb? Snad ano. "Aquaparky, wellness centra ani golfová hřiště podporovány z evropských fondů v období 2014 až 2020 nebudou," reaguje mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček. A skončí také štědré dotování velkých projektů v oblasti obnovitelných zdrojů. Stát se "dotačním baronem" bude o dost těžší než v minulých letech.

225 milionů Kč

Taková je výše dotace z evropských fondů na stavbu vodní elektrárny u Litoměřic. Investorem byla soukromá firma Energo-Pro Czech.

5,8 miliard Kč

Tolik peněz z fondů EU má celkem získat laserové výzkumné centrum ELI v Dolních Břežanech u Prahy. Projekt koordinuje Fyzikální ústav AV ČR.

AUTOR: David Tramba