zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Odpady - Hlavní změny v právních předpisech

09.07.2015
Odpady
Bioodpady
Legislativa
Recyklace
Zpětný odběr
Odpady - Hlavní změny v právních předpisech

Petr Špičák, technický ředitel SITA CZ, komentuje předpisy v odpadovém hospodářství...

Česká republika se v posledních letech odmítala postavit čelem k nevyhnutelným změnám v odpadovém hospodářství - soudě podle velmi pomalého tempa a nerozhodnosti při přijímání právních předpisů, které by alespoň držely krok s evropskými trendy. Díky tomu se ocitla stranou skutečného dění. Teprve v posledních měsících se po několikaleté agónii začíná situace měnit. Vyšla řada novel zákonných i podzákonných právních předpisů, z nichž některé jdou nepochybně správným směrem - a všechny jmenujme ten nejvýznamnější: omezení skládkování směsného komunálního odpadu. Tyto kroky nám pomohou přiblížit se na dohled vyspělejším evropským zemím, které jsou v odpadovém hospodářství daleko před námi. Za zcela zásadní považujeme přijetí nového zákona o odpadech, který je ve formě věcného záměru.

Nejdůležitější přijaté a očekávané předpisy
2014 Novela z. o odpadech 184/2014 Sb. (,,elektroodpad")
Novela z. o odpadech 224/2014 Sb. (,,TZS a zákaz skládkování SKO")
POH 2014 - 2024
2015 Vyhláška MŽP 27/2015 (,,kovy")
Z. č. 39/2015 Sb. (,,EIA")
Z. o odpadech (aktuálně věcný záměr)
Z. o výrobcích s ukončenou životností (aktuálně věcný záměr)

Pojďme si blíže představit jednotlivé úpravy a jejich dopady:

Novela zákona o odpadech 184/2014 Sb.
(,,elektroodpad")
V tomto případě se jedná zejména o transpozici evropské směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, ze které mimo jiné vyplývá, že ....
... zbavit se elektroodpadu nebo elektrozařízení pocházejícího z domácností smí jeho držitel jen jeho předáním zpracovateli podle § 37l nebo na místo zpětného odběru nebo odděleného sběru. Elektrozařízení z míst zpětného odběru a elektroodpad z míst odděleného sběru musí být předán pouze zpracovateli podle § 37l, není-li elektrozařízení jako celek opětovně použito.

... výrobce (nebo právnické osoby zajišťující společné plnění) je povinen vést evidenci toku zpětně odebraných elektrozařízení a odděleně sebraného elektroodpadu od místa zpětného odběru nebo místa odděleného sběru až po zpracování, využití a odstranění elektroodpadu v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem (podle přechodného ustanovení od 1. ledna 2015).

Další významné změny této novely jsou vytvoření "Registru míst zpětného odběru", nové znění přílohy č. 7 - "Skupiny elektrozařízení,, a nová příloha č. 14 - "Minimální úroveň využití, recyklace a přípravy k opětovnému použití elektroodpadu" s navýšením této minimální úrovně.

Po mnoha připomínkách odborné veřejnosti došlo touto novelou k posunutí účinnosti bodů, které se vztahují k použití ISPOP v oblasti hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a k posunutí termínu zavedení elektronické evidence přepravy nebezpečných odpadů a to z 1. října 2014 až k datu 1. ledna 2016. Důvodem bylo nefunkční připravené řešení, které by neúměrně zatížilo celý systém nakládání s nebezpečnými odpady.

Komentář: Novela je určitě vedena správnou úvahou, která bohužel nebyla správně a funkčně ze strany zákonodárců připravena. Věřím, že druhý pokus bude již v praxi proveditelný a že nezůstane pouze u posunu termínu, což by byla opravdu škoda.

Novela zákona o odpadech 229/2014 Sb. přinesla úpravu dvou zásadních oblastí - ukládání odpadu jako materiálu pro technické zabezpečení skládek a povinnost obcí odděleně soustřeďovat složky komunálního odpadu - minimálně nebezpečné odpady, papír, plast, sklo, kovy a biologicky rozložitelné odpady.

Novela s účinností od 1. ledna 2015 stanovila maximální celkové množství odpadů uložených na skládku jako materiál pro TZS na 20% celkové hmotnosti (oproti původním 25% objemu) odpadů uložených na skládku v daném kalendářním roce, čímž podíl těchto odpadů výrazně snižuje. V současné době připravuje MŽP vyhlášku, kterou stanoví seznam odpadů, které je možné využívat jako technologický materiál na TZS a požadavky na jejich využívání.

Komentář: Změny týkající se TZS jsou určitě nevyhnutelné a je s podivem, že tato oblast zůstala v českých právních předpisech 10 let nezměněna. Každý krok, který povede k větší transparentnosti, je správný a logický, a české odpadové prostředí se s tím bude muset vypořádat.

Zcela zásadní změnou je zákaz skládkování směsného komunálního odpadu a recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2024

Komentář: Tento způsob omezení je určitě správný a pomůže rozvinout jiné způsoby nakládání se směsným komunálním odpadem, protože v současné době je převážná část tohoto odpadu sládkována. Nezbytné bude rovněž upravení Ekonomických nástrojů v odpadovém hospodářství ČR, kde je např. oblast poplatků za skládkování upravena nevyhovujícím způsobem, který není v souladu s vyspělými evropskými zeměmi.

V komunální oblasti byl nastaven povinný sběr vybraných komodit. Obec je povinna zajistit místa pro odkládání veškerého komunálního odpadu produkovaného fyzickými nepodnikajícími osobami na jejím katastrálním území. Obec je povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování složek komunálního odpadu, minimálně nebezpečných odpadů, papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů. Ministerstvo stanovilo vyhláškou 321/2014 Sb. podrobnosti rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů, kde jsou stanoveny způsoby zajištění odděleného sběru a pro biologicky rozložitelné komunální odpady zúžila rozsah na odpady rostlinného původu. Zároveň zde bylo zakotveno, že biologické odpady rostlinného původu jsou obce povinny sbírat v období od 1. 4. do 31. 10.

Komentář:

Málokdo si uvědomuje, že sběr využitelných komodit v obcích byl do konce roku 2014 postaven na dobrovolné bázi. V tomto směru jsme byli Evropskou raritou. Zavedení povinného sběru využitelných komodit vnímáme jako správnou nápravu, jen škoda, že je povinný sběr BRO omezen pouze na odpady rostlinného původu.

POH ČR pro roky 2015 - 2024

Česká republika má po naprosto nevyhovujícím minulém POH výrazně lepší dokument, který alespoň částečně nastiňuje, co dál. Mezi základní strategické cíle na konci minulého roku schváleného POH patří:

- Předcházení vzniku odpadů a snižování měrné produkce odpadů,

- Minimalizace nepříznivých účinků na lidské zdraví a životní prostředí při vzniku odpadů a nakládání s nimi,

- Udržitelný rozvoj společnosti, přiblížení se k evropské ,,recyklační společnosti" a maximální využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů.

- Do roku 2020 je cílem ČR zvýšit nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy odpadu k opětovnému použití a recyklaci u odpadů z papíru, plastu, skla i kovu.

- Prioritou pro biologicky rozložitelné odpady je podle nového POH snížení maximálního množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky nejvýše na 35 % z celkové hmotnosti v roce 2020 oproti roku 1995.

- Nezbytnost stanovit a koordinovat síť zařízení k nakládání s odpady v regionech.

Dne 30. ledna 2015 vyšla ve sbírce zákonů vyhláška MŽP č. 27/2015 Sb., kterou se mění vyhláška MŽP č.383/2001 o podrobnostech nakládání s odpady s platností od 1.3. 2015. Vyhláška představuje omezení pro sběrny kovů, které již nemohou poskytovat úhradu za přinesené kovy v hotovosti, nýbrž pouze bezhotovostními platbami. MŽP tak chce zabránit zabránit trestné činnosti, která je často se sběrem kovového šrotu spojena.
MŽP na svých stránkách doporučuje provádět platbu pouze převodem na účet nebo poštovní poukázkou. Tento způsob platby bude výhledově závazně stanoven novelou zákona.
Podle výkladu MŽP se rozšiřuje platnost zákazu úplaty v hotovosti na další druhy odpadů.

Komentář: Konec výkupu kovů za hotové je jediným správným krokem, který může vrátit kovy coby druhotné suroviny do rovnocenného postavení s plasty, sklem nebo papír, zkrátka s ostatními druhotnými surovinami. Oblast kovů byla dlouhodobě přemotivována, což mnohdy vedlo až k nelegálním praktikám sběračů i provozovatelů sběren.

Dne 10. února vyšel ve sbírce zákonů zákon č. 39/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) s platností od 1.3.2015.

Novela obsahuje zásadní změny: nově definuje pojem dotčená veřejnost, upravuje průběh zjišťovacího řízení a postup při vydání stanoviska a nově definuje záměry podléhající posuzování vlivů.

Změna zákona posiluje možnosti veřejnosti a zájmových organizací v procesu EIA a posiluje dohled příslušného úřadu v navazujícím řízení. Zjišťovacímu řízení podle nového znění paradoxně nepodléhají sklady nebezpečených odpadů, zatímco zařízení k "průmyslovému využívání" odpadů ano, ačkoli samotný pojem "průmyslové využívání" nemá oporu v zákonu o odpadech ani v zákonu o posuzování vlivů.


Závěr
: Velkou změnu celé oblasti odpadového hospodářství přinesou až zcela nové zákonné předpisy, které jsou v současné době v podobě věcných záměrů:

- věcný záměr nového zákona o odpadech
- věcný záměr nového zákona o výrobcích s ukončenou dobou životnosti (náhrada § 37 a § 38 zákona o odpadech)

Teprve pokud budou přijaty tyto nové úpravy, může pomýšlet české odpadové hospodářství, že společně se zbytkem vyspělé Evropy aplikuje model oběhového hospodářství, kde je na odpady pohlíženo jako na zdroje. Ty přírodní nejsou totiž nevyčerpatelné, což je známý, ale stále ignorovaný fakt.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí