Německo do roku 2020 odstaví uhelné elektrárny s největšími emisemi CO2

Německo si po vleklém sporu uvnitř vládní koalice konečně ujasnilo, jak naloží s hnědouhelnými elektrárnami, které představují hlavní překážku v dosahování nižších emisí oxidu uhličitého. Politické špičky po úporném více než pětihodinovém jednání v noci na čtvrtek rozhodly, že do roku 2020 budou odstaveny staré elektrárny spalující nekvalitní lignit s úhrnným instalovaným výkonem 2700 megawatů. To představuje zhruba sedminu kapacit hnědouhelné energetiky.

O které elektrárny konkrétně půjde, by mělo být známo na podzim.

Energetickým koncernům, jako jsou E.ON, RWE či Vattenfall, se ulevilo.O to více, že současně spadl pod stůl návrh, podle kterého měly uhelné elektrárny státu odvádět sankční platbu za vypouštění emisí. Na tento odvod tvrdě tlačil vicekancléř Sigmar Gabriel ze sociální demokracie (SPD). V tom ho podporovala nejenom část sociálních demokratů, ale hlavně opoziční strana Zelených. Ale Sigmar Gabriel na jednání s kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) a s bavorským premiérem Horstem Siebertem (CSU) nakonec kapituloval. Uznal, že odstavení těch ,,nejšpinavějších" uhelných elektráren, které budou asi čtyři roky sloužit jako záložní kapacity a poté budou zcela zastaveny, je dobrá cesta k tomu, aby Německo mohlo snížit emise oxidu uhličitého o dodatečných 22 milionů tun.

Koncerny už natahují dlaň

Energetické koncerny si ale chtějí nechat za odstavení uhelných elektráren a jejich udržování coby záložních kapacit zaplatit. Spočítaly, že odstavení oněch 2700 terawatů je přijde na 800 milionů eur ročně. ,,Tato suma by ovšem šla na vrub zákazníků nebo daňových poplatníků," komentuje server Spiegel Online.

Trio Merkelová-Gabriel-Seehofer se také dohodlo, že města a obce budou navíc dostávat skoro 1,2 miliardy eur ročně na financování úsporných opatření v energetickém hospodářství. Jde například o výstavbu ekologicky šetrné kombinované výroby elektřiny a tepla z plynu. Státní dotaci obdrží i majitelé domů, kteří budou měnit zastaralá tepelná čerpadla za nová.

Kompromisní dohoda s Bavorskem

Propřestavbu německé energetiky (Energiewende) je také důležité, že se politikům podařilou rovnat vleklý spor mezi Berlínem a zemskými vládami na jedné straně a ,,tvrdohlavým" Bavorskem na straně druhé. To nechtělo přistoupit na výstavbu dvou nových přenosových tras, jež by měly přivádět elektřinu ze severních oblastí (kde je jí díky větrníkům nadbytek) do jižních oblastí Spolkové republiky. Tedy hlavně do Bavorska, jehož jaderné elektrárny se postupně odstavují a bez proudu ze severu mu výhledově hrozí výpadky v zásobování.

Představa, že krajinu budou hyzdit až pětasedmdesát metrů vysoké ocelové stožáry, vyburcovala v Bavorsku k protestům četné občanské iniciativy. Ty poukazovaly na to, že v okolí nových přenosových tras výrazně klesnou ceny domů i pozemků a leckde ubude i turistů. ,,Monstrózních tras se už bát nemusíme," prohlašuje bavorský premiér Horst Seehofer. Partneři ve vládní koalici mu přislíbili, že při přenosu elektřiny ze severu na jih se bude více využívat stávající vedení. A v nové výstavbě dostanou přednost podzemní kabelová vedení namísto ,,obludných"stožárů.

,,Je dobře, že Bavorsko se konečně staví k výstavbě nových přenosových tras konstruktivně. Ale nenechme se ošálit. Prosadilo si více kabelových tras pod zemí, což přinese výrazně vyšší náklady, které ponesou spotřebitelé," komentuje Jan Ulland, mluvčí Spolkového svazu energetiky vodního hospodářství(BDEW). Navíc existuje riziko, že výstavba nabere ještě větší zpoždění, neboť se část trasy musí nově naplánovat.