zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Těžba ropy na Jadranu rozděluje Chorvaty

22.07.2015
Energie
Těžba ropy na Jadranu rozděluje Chorvaty

Německý podnikatel Peter Fries již několik let jezdí pravidelně na dovolenou do Chorvatska. Oblíbil si tamní pobřeží i jídlo. I proto ho zprávy, že chorvatská vláda hodlá na Jadranu v budoucnu těžit ropu a zemníplyn,zaskočily. ,,Nikdo nechce plavat nebo se potápět v moři, které je plné ropných plošin nebo tankerů," řekl šedesátiletý Němec agentuře AP.

Chorvatská vláda očekává, že již brzy začnou na moři působit firmy, které získaly licenci k průzkumu nalezišť. Po pěti letech by pak mohly začít se samotnou těžbou. Otázka, zda těžit ropu na moři, nebo dát raději přednost turismu, ale rozděluje chorvatskou společnost.Podle průzkumů je zhruba 45 procent Chorvatů proti těžbě, zatímco 40 procent lidí - převážně z vnitrozemí - ji podporuje. Zastánci tvrdí, že ropa a zemní plyn sníží závislost země na dovozu těchto komodit a také přinesou nová pracovní místa. Odpůrci se obávají, že těžba turisty odradí. Největší strach pak mají z katastrofy, která by znečistila moře a pobřeží, jež každoročně do Chorvatska naláká statisíce turistů.

Ropa, nebo turismus?

,,Chorvatsko se ještě nerozhodlo, zda chce rozvíjet svůj ropný průmysl, nebo jestli chce žít ze svých přírodních krás," uvedl expert na těžbu ropy Igor Dekanić ze Záhřebské univerzity. ,,Myslím si, že úroveň nebezpečí je nízká,a pokud se najdou naleziště ropy a zemního plynu, tak by přínosy mohly rizika vyvážit." Podobný názor ale nesdílí lidé, kteří jsou závislí na příjmech z cestovního ruchu. Ti tvrdí, že v sázce je příliš mnoho a země by neměla zbytečně riskovat. Podpora sdružení ,,SOS za Jadran", které proti těžbě protestuje, tak roste.

,,Mohlo by to být dobré, pokud by to pro nás znamenalo možnost získat práci na ropné plošině," připouští sice Ivan Dominiš, který turistům pronajímá jachty na ostrově Dugi otok, jenž leží poblíž národního parku Kornati. I u něj ale obavy převažují. ,,Stačila by jen jedna nehoda. Všichni tady žijeme z cestovního ruchu a rybolovu. Jedna ropná skvrna, a už nikdy nebudeme schopni moře pořádně vyčistit," dodal.

Odpůrci požadují, aby vláda o této otázce vypsala referendum. To ale stejně jako obavy z katastrofy odmítá premiér Zoran Milanović. ,,Pokud to není nebezpečné pro Norsko nebo Skotsko, tak to není nebezpečné ani pro nás," řekl.

Těžba zajistí práci

Záhřeb vypsal tendr na průzkum nalezišť na Jadranu už loni. Letos v lednu pak vláda vybrala konsorcia, která by měla získat licence. Konkrétně se jedná o sdružení texaské společnosti Marathon Oil a rakouské OMV, italské ENI a londýnské Medoilgas a také chorvatského podniku INA, který ovládá maďarský koncern MOL.

Vláda původně chtěla podepsat dohodu o udělení licencí s těmito podniky v dubnu. Už dvakrát ale tento termín odložila. Naposledy kvůli námitkám okolních zemí, tedy Itálie, Slovinska a Černé Hory, které se obávají ekologických dopadů. Nyní tyto země získaly od chorvatské vlády dodatečný čas,aby své výtky a komentáře zaslaly Záhřebu. Přesto chorvatský ministr hospodářství Ivan Vrdoljak očekává, že během průzkumu nalezišť na Jadranuirmyutratíažmiliardu eur a vytvoří na několik tisíc nových míst.

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
17
10. 2018
17-18.10.2018 - Seminář, školení
Praha
27
11. 2018
27-28.11.2018 - Seminář, školení
Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí