zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Honba za receptem na ekologické auto

22.08.2015
Honba za receptem na ekologické auto

Mantrou výrobců automobilů je evropský ,,měrný cyklus průměrné spotřeby". Jako by neexistovalo skoro nic jiného...

Nízká spotřeba prodává. Jenže dnešní řidiči mají vysoké nároky. Chtějí totiž nejen, aby jejich auto konzumovalo co nejméně paliva, ale požadují, aby bylo dynamičtější. Pomalá auta zkrátka nefrčí.

Čím lehčí, tím lepší

Automobilky tedy nemohou jen drasticky snížit výkon motorů, a raději přemýšlejí o tom, z čeho jsou auta postavena. Není to tak dávno, co byla většina aut vyráběna hlavně z těžké oceli, dnes se sází na letecké materiály. Auta díky tomu mohou ve větší míře používat uhlíkové vlákno, které se v syrovém stavu chová skoro jako látka na šaty. Ve speciálních formách se vytvaruje a pak doslova upeče. Vznikne materiál tužší než ocel, ale mnohem lehčí. Bingo! Má to ale jeden háček, uhlíkové vlákno není právě nejlevnější, protože už jen jeho příprava a pečení zaberou hodně času. Proto se nejčastěji vyskytuje u drahých supersportů. Průkopníkem v jeho používání je automobilka Lamborghini, která z něj připravuje své modely Huracán a Aventador. Jejich cenovka ovšem začíná na šesti milionech korun. Naštěstí před pár lety přišla německá automobilka BMW na to, jak celý proces zrychlit, a tak i zlevnit. Zjednodušeně řečeno, uhlíkové vlákno nastříhala a zamíchala ho do plastu. Vznikl materiál CFRP. Díky tomu mohli v Mnichově postavit ekologické modely nazvané BMW i, konkrétně sportovní hybrid i8 a městský elektromobil i3. Druhý jmenovaný používá šasi dělené na dvě části. Spodní, kde je uložen elektromotor a baterie, je z převážné části z hliníku, horní pro posádku pak z CFRP. Dekorace interiéru pak může být vyrobena třeba z recyklovaného odpadu. Díky tomu je elektromobil lehký, má delší dojezd a potěší svižnou jízdou. A kromě toho se vejde s cenou pod milion korun, což se u takového druhu auta rovná malému zázraku.

Jako nůž máslem

Čím rychleji auto jede, tím víc se potýká s odporem vzduchu. Motor musí vyvinout víc práce a žádá za to patřičnou odměnu. Proto automobiloví designéři hledají ideální tvary auta, okolo něhož by vzduch doslova obtékal. Pátrají však po něčem, co už bylo objeveno. V roce 1935 spatřila světlo světa československá Tatra T77A, jejíž proudnicová karoserie měla koeicient odporu vzduchu Cx 0,212. Ještě dnes platí za třetí nejaerodynamičtější automobil v historii průmyslu. Na prvním místě s koeicientem Cx 0,189 stojí Volkswagen XL1. Speciální vůz za 111 tisíc eur vznikl jako dítě šéfa koncernu Ferdinanda Piëcha, který si přál mít protějšek k Bugatti Veyron. Chtěl, aby koncern na jedné straně vyráběl úžasný hypersport schopný uhánět hodně přes 400 km/h a na straně druhé superekologické auto. XL1 připomíná tvarem velkou spermii a místo zpětných zrcátek má instalované kamery, to aby zrcátka nerušila proudění vzduchu. Má navíc zakrytá zadní kola a nízko umístěný podvozek. To má za následek, že dokáže udržovat stálou rychlost bez významné pomoci motoru. I díky tomu se může vykazovat průměrnou spotřebou 0,9 litru naty na 100 km. A samozřejmě se chlubí také nízkou hmotností. Díky použití uhlíkového vlákna váží jen 800 kg.

Alternativní palivo

V Evropě se dnes rozrůstají plnicí stanice stlačeného zemního plynu, tedy CNG. Nepleťme si s LPG, což je odpadní produkt rainerií. Ten je spíš záležitostí soukromých přestaveb aut, jež s ním ztrácejí na výkonu. Navíc nádrže zabírají značnou část místa v kufru, takže vůz pak není ani praktický. CNG je vyspělejší než LPG. Dá se s ním dnes už běžně zajíždět do podzemních garáží (pro LPG platí zákaz). Pokud je auto postavené přímo od automobilky, nádrže na plyn výrazněji nezmenšují prostor a cena paliva je lákavá. Zatímco litr benzinu vyjde zhruba na 33 korun, kilogram CNG stojí 25 korun. I proto se vozy spalující CNG objevují čím dál častěji v nabídkách automobilek. Má je i domácí Škoda, která prodává Octavii v provedení G-Tec. Velkým prodejcem CNG aut je také otcovský koncern Volkswagen, jenž nabízí například plynový Golf nebo up! a který chystá zřejmě i Passat. Velkou nabídku lze najít i u Fiatu, což vyplývá z toho, že Itálie nabízí velké daňové výhody pro auta na zemní plyn a v zemi je také nejvíce plnicích stanic.

Auta do zásuvky

CNG má ale spolu s natou a benzinem jednu zásadní nevýhodu. Nejde o obnovitelný zdroj energie, takže jednoho smutného dne, ať už leží jakkoliv daleko v budoucnosti, dojde. A pak bude muset auta dřív nebo později pohánět elektřina. První elektromobily se objevují už dnes. Kromě zmíněného BMW je mají v nabídce třeba Volkswagen (e-Golf), Nissan, Kia nebo Mercedes-Benz. Zatím je ale jejich používání omezené. Elektrická auta totiž mají jen krátký dojezd, který jen málokdy dosahuje 200 km, přitom ale potřebují u běžné zásuvky strávit i víc než osm hodin k tomu, aby se dobila. Jedinou světlou výjimkou je Tesla a její Model S. Kalifornské irmě miliardáře Elona Muska se podařilo postavit dostatečně rozměrné auto s použitelným dojezdem okolo 400 km a skvělou dynamikou. Navíc ještě silnice v USA a některých státech západní Evropy pokryla sítí dobíjecích stanic, které baterie vozu zadarmo naplní elektrickou energií do 20 minut. To už je snesitelné. Jediným problémem je cena, která se pohybuje mezi dvěma a třemi miliony korun za auto. Alespoň přechodným řešením do doby, než se podaří vyvinout baterie s dostatečnou kapacitou a rychlejší systém jejich nabíjení, jsou takzvané plug-in hybridy. Tento druh automobilů zažívá v roce 2015 boom. Jde o vozy s pohonem kombinujícím elektromotor s běžnou spalovací jednotkou. Na rozdíl od staršího typu hybridů mají větší kapacitu baterií, která jim dovolí ujet okolo 30 kilometrů na jedno nabití. Pak se do práce zapojí motor na běžné palivo. Baterie se dobíjí za jízdy nebo ze zásuvky za pár hodin. To je dobré řešení, protože většině uživatelů bude stačit na pendlování mezi domovem a kanceláří. Mohou tak celý týden jezdit těch pár desítek kilometrů čistě na elektřinu a o víkendu bez obav vyrazit na delší cesty. Letos se na trhu objevily plug-in hybridy hlavně v kategorii SUV. Do zásuvky už lze tedy zapojit třeba BMW X5 nebo Mercedes GLE. Podobný systém má ale i nový Volkswagen Passat, Ford Mondeo nebo třeba Porsche Panamera. Evropské státy pomalu začínají tato auta podporovat také inančními dotacemi. Až bude výhodné pořídit si plug-in hybrid nebo elektromobil v Česku, můžeme se těšit na jejich rychlé rozšíření.

Zdroj: EGO
Autor
: Jan Markovič

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
EKONOX s.r.o.
1
2. 2019
1.2.2019 - Seminář, školení
Pardubice, Hotel Labe
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí