zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Proč zachránit Černovický hájek?

22.08.2015
Chráněná území
Proč zachránit Černovický hájek?

Okolí brněnského Černovického hájku se bohužel proměňuje v různé stavební dvory, bezdomovecké příbytky, místa odložené suti atp. Přitom se jedná o velmi cennou přírodní památku, jež by si zasloužila kvalitní ochranu.

Přírodní rezervace Černovický hájek je v rekreačním zázemí Brna ojedinělé místo. K nalezení jsou zde zbytky měkkého luhu a mokřadních společenstev a tento pás zeleně, táhnoucí se nivou Svratky a doprováze­jící železniční trať ,,Přerovku", má velký význam jako útočiště ptáků, obojživelníků a savců.

Vyskytuje se v něm silná populace hrabošíka podzemního, z ptáků zejména slavík obecný, drozd kvíčala, pravidelně zde hnízdí cvrčilka říční a moudivláček lužní. Les občas slouží i jako satelitní nocoviště zimujících havranů polních, na strouze často loví ledňáček říční.

Ještě počátkem 19. století byla v údolní nivě Svratky pod Brnem krásná harmonická krajina se zelenými lou­kami, ostrůvky lužních lesů a zrcadly mokřadů, lákajících vodní ptáky. Krajina tak krásná, že od jara do pod­zimu sváděla brněnské občany k nedělním vycházkám. Chodili sem měšťanské rodiny i vojáci brněnské po­sádky se svými dívkami a všem se zde, když opustili zaprášené a hlučné město, tolik líbilo, že si připadali jako v ráji, a tak se této krajině začalo říkat Ráječek, po Brněnsku Paradajz.

Zlom v rajské lužní krajině nastal po regulaci Svratky a Svitavy koncem 19. století. Nivní louky byly rozorány a přeměněny na pole, ve Svratecké nivě se začala šířit příměstská zástavba. Z rajské krajiny zbyly jen trosky: nepatrné ostrůvky tůní, fragmenty luk a poslední zbytek lužního lesa, Černovický hájek.

Brněnští konšelé a jejich úředníci se k zajištění ochrany zbytků přírodních pokladů ve svratecké lužní krajině dlouho chovali macešsky. Ještě po roce 1945 byla rozloha Černovickeho hájku oproti dnešku téměř dvojná­sobná. Část severně od železniční tratě však byla vykácena a na ní založena skládka odpadu, po ukončení byla půda zarovnána a použita jako stavební pozemky pro různé podniky. Černovický hájek se stal přírodní rezervací teprve v roce 1977 (jako jedna z prvních lokalit v Brně) a maličká Rájecká tůň byla prohlášena za přírodní památku až o 20 let později s rozlohou pouhých 0,32 ha.

Dnes nelze jásat nad krásami místních luhů a hájů tak jako kdysi slavný jezuita Balbín, když tudy chodíval za tuřanskou Panenkou Marií v trní (dílo Divá Turzanensis). Všechno je tak úzké a malé. Je však naděje - územní plán města navrhuje v tomto území biocentrum regionálního významu o výměře téměř 40 ha. Biocentrum má být propojeno se soutokem Svitavy a Svratky doprovodnými porosty a novými biokoridory. Propojení je navrženo jak s přírodní památkou ,,Holásecká jezera" na jihu, tak i se Švédskými valy na východě a nivou Svratky při průchodu Komárovém, Černovicemi a Židenicemi.

Ve správním obvodu města Brna je mnoho míst, kde si přírodní hodnoty zaslouží zvýšenou péči a ochranu. Ale hledáme-li území, kde je místo pro přírodu potřeba vykoupit nejnaléhavěji, je to právě v posledním frag­mentu přirozené svratecké nivy, v Černovickém hájku a jeho okolí. Ráječský ostrov přírodní nivní krajiny se neustále zmenšuje, je dnes obklopen dálnicí, silnicí, železnicí a supermarketem, hrozí, že bude rostoucí zás­tavbou zmenšován a nakonec pohlcen.

ZDROJ:www.nadace.veronica.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
21
8. 2017
21-25.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
24
8. 2017
24-26.8.2017 - Veletrh, výstava
Japonsko
INISOFT s.r.o.
24
8. 2017
24.8.2017 - Seminář, školení
Liberec, Centrum Babylon Liberec
ASIO, spol.s r.o.
25
8. 2017
25.8.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí