ZELENÉ KANCELÁŘSKÉ BUDOVY JSOU JIŽ STANDARDEM

Ty hodnotí nejen jejich spotřebu energií, ale i pitné vody či použití stavebních materiálů při výstavbě.

"Nové administrativní budovy se již téměř výhradně staví tak, aby splňovaly přísná kritéria certifikací," říká Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy. "V současné době evidujeme takřka 150 budov, které mají jednu z mezinárodních ekologických certifikací," dodala. Počet nových kancelářských center, která nemají jedno z těchto osvědčení, nebo o něj neusilují by se podle analytiků dal spočítat na prstech jedné ruky.

Developeři vědí, že díky jednomu ze zmíněných mezinárodních certifikátů se jim podaří budovy snadněji zaplnit nájemci, což ostatně dokládají i průzkumy. Podle nich se k principům trvalé udržitelnosti hlásí především nadnárodní korporace. "Některé společnosti si v rámci firemní politiky vybírají pouze certifikované budovy," potvrzuje trend poradenská firma Colliers. A stejně tak se tímto kritériem řídí i někteří investoři, především z řad velkých zahraničních fondů.

Laťka je nastavená výš

Podle amerického systému LEED se budovy rozdělují do čtyř úrovní - tou nejvyšší je Platinum, následuje Gold, Silver, nejnižší úrovní je pak Certified. Podobně se podle počtu dosažených bodů hodnotí budovy v britském systému BREEAM. "V Česku dnes dosáhne na základní úroveň LEED nebo BREEAM každá stavba, aniž by bylo nutné ji nějak zásadně vylepšovat," říká Glyn Evans, ředitel projektového a developerského poradenství v konzultantské firmě JLL pro střední a východní Evropu.

Když se ale velké korporace rozhodují, do jaké budovy se nastěhují, podle Evanse jim nejnižší úroveň certifikátu nestačí. Jejich požadavky jsou zpravidla vyšší. A postavit takové budovy už developery vyjde dráž. Mezi opatření, kde lze posbírat body navíc, patří například zelené střechy či využití dešťových vod.

Nejvyšší ocenění LEED Platinum má v tuzemsku zatím pět budov a další, která je zatím v plánu, na ně cílí. Konkurenční BREEAM Outstanding u nás zatím získala pouze jedna administrativní budova (Spielberk v Brně). Kdybychom zjednodušeně přirovnali systém ke známkování ve škole, zjistíme, že dostat na vysvědčení jedničku není pro kancelářské budovy tak jednoduché, spíše si vyslouží dvojku. A když to vypadá na ještě "horší známku", snaží se to napravit.

Například začátkem roku otevřené sídlo operátora Vodafone v pražských Stodůlkách si s dosaženým počtem bodů vysloužilo kategorii LEED Silver a firma se tak chlubila tím, že jeho centrála je "ekologická". Minulý týden operátor oznámil, že "díky spolupráci s dodavatelem a cíleným změnám v průběhu výstavby dosáhl na zařazení do vyšší kategorie, a získal tak prestižní zlatý certifikát".

Jelikož dnes kancelářské budovy bez větší námahy dosáhnou alespoň na základní úroveň osvědčení, bude se systém certifikace postupně zpřísňovat. "Dosáhnout úrovně LEED Gold bude složitější. A to je správně," říká Petr Vogel, konzultant ze společnosti EkoWatt. Nedojde tak k tomu, aby se podobně jako u ledniček přidávala k písmenu A znaménka plus značící nejúspornější spotřebiče.

Zelené střechy ochlazují rozpálené město

Mezi developery se najdou ojediněle i takoví, kteří o mezinárodní certifikace neusilují, ale zároveň staví zelené kancelářské budovy. Příkladem může být palác Národní, vyrůstající v centru Prahy.

Hlavním zdrojem tepla a chladu kanceláří v této novostavbě budou zemní hlubinné vrty, což je v Česku poměrně unikátní. "Tento zdroj je jedním z nejšetrnějších ke svému okolí. Produkuje nulové emise CO? a hluku a také nepřispívá ke zvyšování teploty okolí tím, že by z chladicích jednotek vyzařoval do ovzduší teplo," říká Jan Kubíček, manažer ve společnosti Sebre, která je developerem stavby.

Sebre také plánuje obklopit budovu větším množstvím zeleně. Stromy vysadí před domem i na nádvoří ve vnitrobloku. Díky zvolené technologii navíc nebudou strojovny či jiná zařízení zabírat místo na střeše, kde vznikne zelená zahrada. "Zelené střechy snižují efekt tepelného ostrova, čím více betonu, tím teplejší je okolí," říká Evans.

Firma Sebre se podle Kubíčka snažila minimalizovat tepelné zisky především ze slunečního záření jednak vhodným architektonickým návrhem (zelené terasy po obvodu budovy) a dále systémem zastínění prosklených konstrukcí. "Technologie zemních vrtů je v současné době z pohledu investice asi jednou z nejdražších, nicméně my se na naše investice díváme z pohledu dlouhodobého horizontu a rovněž z pohledu uživatelů, kteří se pak podílejí na úhradě provozních nákladů," doplňuje Kubíček.

Vedení Sebre má v záměru budovy, které v centru Prahy staví, vlastnit a provozovat dlouhodobě. Většina developerů je po dokončení a pronájmu chce co nejrychleji se ziskem prodat. Dlouhodobí vlastníci budov jsou podle Vogela ochotnější investovat do lepších technologií, které mají delší návratnost. Patří mezi ně například centrála banky ČSOB nebo sídlo pojišťovny Kooperativa v Praze.

"Platí, že kvalitnější budovy staví developer pro konkrétního uživatele, který má vizi, že bude budovu vlastnit nikoliv pět nebo šest let jako investiční fondy, ale třeba i desítky let," říká Vogel.

Sídlo Kooperativy je podle něj například unikátní v tom, že ačkoliv je architektonicky zajímavé, je zároveň funkční. Nejde o typickou kompletně prosklenou budovu, která podle Vogela není z hlediska energetické náročnosti optimální v létě ani v zimě. "Když je objekt totálně prosklený, o to víc v něm lidé svítí, protože si zatáhnou žaluzie, aby viděli na monitor, a rozsvítí světla," popisuje Vogel. Propojení architektury s energetickou koncepcí budovy se podle něj u sídla Kooperativy podařilo.