Sanaci skládky po bývalé chemičce v Bratislavě zaplatí asi stát

Povinnost sanace skládky toxického odpadu po bratislavské chemičce Chemické závody Juraja Dimitrova (CHZJD) připadne patrně na slovenský stát. Náklady přijdou na miliony eur. Uvedl to dnes slovenský ministr životního prostředí Peter Žiga. CHZJD se v minulosti přejmenovaly na Istrochem, který koupil koncern Agrofert nynějšího českého ministra financí Andreje Babiše.

"Vzhledem k tomu, že skládka byla legální, řízení s velkou pravděpodobností skončí tak, že povinnou osobou (za sanaci skládky) bude stát. Stát tedy bude muset odstranit tuto skládku nebo ji zabezpečit," řekl novinářům Žiga. Práce by mohly začít v prvním čtvrtletí příštího roku a potrvají 18 měsíců. Náklady hodlá stát pokrýt z peněz z fondů EU.

Jedním ze způsobů k zajištění skládky po chemičce, ke kterému se podle Žigy přiklánějí odborníci, je provedení vrtů a vytvoření nepropustné vrstvy. Tato metoda by přišla nanejvýš na 20 milionů eur (540 milionů eur). Sanace skládky v podobě odvozu zeminy by si vyžádala prý až 113 milionů eur (přes tři miliardy korun).

Skupina Agrofert, která koupila Istrochem od státu v roce 2002, odpovědnost za skládku již dříve odmítla. Istrochem v současnosti patří pod chemičku Duslo se sídlem v jihoslovenském městě Šaľa, kterou Agrofert také ovládá. Podle dřívějších informací privatizační smlouva neobsahovala podmínku, aby nový majitel Istrochemu sanoval skládku po CHZJD na vlastní náklady.

Zřízení zmiňované skládky bylo povoleno v roce 1966, k jejímu uzavření došlo o 13 let později. Na skládku na ploše 46.000 metrů čtverečních bylo navezeno 120.000 metrů krychlových odpadu. Na začátku 80. let úřady nechaly odpad zasypat zeminou. "Zdroj znečištění tam je, ale šíření by trvalo několik desítek let, aby dosáhlo spodní vody Žitného ostrova nebo Dunaje," uvedl Žiga k výsledkům geologického průzkumu.

Žitný ostrov je největší zásobárnou podzemní vody ve střední Evropě. Z geologického průzkumu skládky v okrajové části Bratislavy vyplynulo, že se tam ve vysoké koncentraci nacházejí například pesticidy, herbicidy nebo arzén, které představují riziko pro obyvatele. V okolí skládky již od roku 2002 platí zákaz používání vody ze studní.

Na likvidaci environmentálních zátěží, z nichž je asi 120 skládek průmyslových odpadů, plánuje Slovensko využít 200 milionů eur (5,4 miliardy korun) z evropských fondů.