Němci se bojí konkurence Hinkley Point. Oprávněně?

Starobylé univerzitní městem Tübingen v Bádensku-Württembersku a jadernou elektrárnu Hinkley Point v jihozápadní Anglii dělí vzdušnou čarou 922 kilometrů. Ale její plánované rozšíření o dva reaktory o celkovém výkonu 3200 megawatt dělá "ekologicky orientovanému" městu velké starosti.

Britská vláda slibuje francouzskému koncernu EdF, který má Hinkley Point C postavit ve spolupráci s Čínou, po dobu 35 let garantovanou cenu 112 eur za megawatthodinu. Díky této garanci vznikne elektrárna, která sice bude drahá při výstavbě (předpokládá se cena kolem 43 miliard eur), ale po spuštění bude v porovnání s jinými zdroji vyrábět elektřinu velice levně. Evropskému kontinentu tedy hrozí, že budoucí dodávky levné elektřiny z Anglie, zvyšující nabídku na evropském trhu, by mohly vážně konkurovat i proudu z větrných elektráren, které se (také díky masivním dotacím a dalším formám státní podpory) nejvíce stavějí právě v Německu. Její nízké ceně nebudou ale schopny v Německu konkurovat především městské teplárny dodávající současně i elektřinu.

Pozoruhodné je, že Německo se hodlá jaderné konkurenci z Anglie tvrdě bránit soudní cestou, ačkoliv podle studie berlínského ústavu Agora Energiewende přijde jedna megawatthodina z větrných elektráren už dnes na zhruba 100 eur a během zmíněného období může megawatthodina ze solárních panelů stát jenom 73 eur. "Nová větrnáa solární zařízení budou elektřinu vyrábět až o 50 procent levněji než jaderné elektrárny," tvrdí Patrick Graichen, ředitel Agora Energiewende.

Radnice z Tübingenu se proto chystá podat na Evropskou komisi žalobu z porušení pravidel hospodářské soutěže. A není sama. K žalobě se připojí další města z Bádenska-Württemberska. Žalobu na Evropskou komisi kvůli subvencované výstavbě elektrárny Hinkley Point chystají také rakouská a lucemburská vláda. "Není možné, aby britský stát subvencoval takový nehospodárný a nejistý zdroj energie, jakým je jaderná elektrárna," prohlašuje lucemburská ministryně životního prostředí Carole Dieschbourgová. Ale bruselská komisařka pro hospodářskou soutěž MargretheVestagerová státní pomoc pro Hinkley Point obhajuje s tím, že "není v rozporu s evropským právem". Argumentuje také tím, že rozšíření zmíněné elektrárny přispěje k účinnější ochraně životního prostředí.

Nové dva bloky Hinkley Point C mají zahájit provoz v roce 2023, ale konečné investiční rozhodnutí ještě nepadlo. Británie - na rozdíl od Německa - sází na další rozvoj jaderné energetiky už s ohledem na to, že jí klesá produkce ropy a zemního plynu v Severním moři. Vláda už vybrala osm lokalit, které připadají v úvahu pro výstavbu nových jaderných elektráren.