Newsletter Chytrá energie - září 2015

Skotské město Neilston a české Jindřichovice pod Smrkem mají jsou si v jednom podobné: vlastní provozují větrné elektrárny. Zároveň je mezi nimi významný rozdíl: zatímco ve Skotsku podobné místní projekty rychle přibývají, české obce se záměrem následovat jindřichovický model dnes nemají šanci. Výstavba obnovitelných zdrojů se obcím nevyplatí, jejich projekty jsou totiž obětí plošného zrušení podpor pro obnovitelné zdroje energie, které bylo reakcí na chybné nastavení podmínek pro fotovoltaické elektrárny v letech 2009 a 2010.

Rozhovor Chrise Baraniuka z New Scientist s Maltem Jansenem, vědeckým pracovníkem Fraunhoferova institutu pro větrnou energii a technologie energetického systému (Fraunhofer IWES) v německém Kasselu.

Aktuální údaje britského ministerstva energetiky přesvědčivě vyvrací zažitý předpoklad, že rostoucí ekonomika vyžaduje stále vyšší spotřebu energetických zdrojů. Britská spotřeba primárních zdrojů energie v roce 2014 meziročně klesla o 6,6 procenta, zatímco ekonomika rostla o 2,8 %. Nejde přitom o náhodný výkyv, spotřeba se dostala o 18 % pod úroveň roku 2005, aktuálně je nižší než před padesáti lety.

Ekonomické škody způsobené prolomením limitů těžby hnědého uhlí by čtyřnásobě převýšily ekonomické přínosy. Vyplývá to ze studie aktuálně zveřejněné ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO). Studie, kterou zpracovalo Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy (COŽP UK), analyzuje externí náklady těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Celkové ministerstvem průmyslu uznávané externí náklady těžby vědci z Univerzity Karlovy spočítali na 14 miliard pro variantu 1 (zachování limitů), 24 miliard pro variantu 2 (prolomení limitů pouze na dole Bílina) a na 34 miliard pro variantu 4 (prolomení limitů na dolech Bílina i ČSA). Rozdíl mezi zachováním a plným prolomením limitů tedy činí 25 miliard Kč.

Pravidelnou každoroční zprávu o stavu jaderné energetiky ve světě publikovali 15. července energetičtí konzultanti Mycle Schneider a Antony Froggatt. Mycle Schneider vydání zprávy stručně okomentoval slovy: ,,Sledujeme-li oblibu jaderné energetiky mezi politiky, novináři i širokou veřejností a zároveň její faktický úpadek, který ohrožuje samotnou existenci klíčových podniků v oboru, tak jen těžko hledáme vysvětlení. Každopádně je potřebné, aby byly realisticky přehodnoceny projekty typu britského Hinkley Point C, které vyžadují masivní dotace."

Na polovinu září oznámila kancelář prezidenta republiky návštěvu Miloše Zemana v Ázerbájdžánu. Spolu s ním se do země má vydat na čtyřicet zástupců českých firem, kteří budou jednat o možných zakázkách pro režim prezidenta Ilhama Alijeva. Jedním z témat bude zřejmě i výstavba plynového potrubí z oblasti Kaspického moře do Evropy.

Osm let po výroku Nejvyššího soudu, že federální Agentura pro životní prostředí má pravomoc, a tudíž i povinnost, regulovat emise způsobující nebezpečné změny klimatu, zveřejnil 3. srpna prezident Obama konečnou verzi svého Plánu pro čistou energii. Plán požaduje, aby sektor energetiky do roku 2030 snížil emise oxidu uhličitého o 32 % oproti úrovni v roce 2005. Nestanovil však emisní limity pro jednotlivé elektrárny - každý stát americké unie má navrhnout vlastní strategii, jak požadovaného snížení emisí dosáhne.