Čtvrtek, 28. března 2024

Změny kolem nás v české přírodě a krajině

Příroda a krajina. Dynamický systém, který se neustále mění. Jak často si aletěchto změn všímáme a uvědomujeme si je?

Změny kolem nás v české přírodě a krajině

Kampaň Příběhy české přírody,pořádaná odbornou organizacíBeleco, se zaměřuje na osm takových změn, které chce představit širokému publiku. Schválně, kterých z následujících změn si všímáte a o kterých vlastně alespoň podvědomě víte?

Jednou pozvolnou, ale výraznou změnou je postoj lidí k přírodě a krajině jako takové. Snaha ji ovládnout, tedy poručit větru dešti, potlačit takzvané škůdce a podporovat jen vybrané užitečné druhy je pomalu ale jistě nahrazována pokornějším přístupem. Začínáme přijímat, že i druhy jako jsou vlk či vydra, mají právo tady býts námi a že není potřeba mít krajinu nalinkovanou podle pravítka a nastavenou podle tabulek. Tedy ne že by se nám to někdy podařilo nalajnovatúplně, naštěstí. V současné době alestále více a více lidí podporuje myšlenku, že divočina je něco skvělého a jedinečného, že přírodě blízké úpravy toků jsou lepší než betonová koryta a že krajina kolem nás neslouží jen k hospodářské produkci.

Přesto si ale mnozí stále neuvědomují, že přírodu, přírodní procesy a změny v přírodě není nutné pozorovat pouze v národních parcích. Všude kolem nás, v každém městě i vesnici příroda bují a přizpůsobuje se specifickým podmínkám soužití s člověkem. Příroda ve městech je jednou velkou evoluční laboratoří, probíhají zde neustále změny v životních strategiích jednotlivých druhů i v mezidruhových interakcích. Někdy se toho člověk přímo účastní, někdy je jen v roli diváka. Může pozorovat sysly, kteří se naučili žít mezi letadly a golfovými jamkami. Kosy, kteří bojují o lampy a popelnice místo o nejlepší dřeviny, o které by soupeřili ještě před třiceti lety. Netopýry a rorýsy bydlící s námi v panelácích a celé léto se nám prohánějící nad hlavami. Všechny tyto druhy a mnoho dalších přijalo město za svůj domov.
kvete

Foto: Ondřej Prosický

Při podivování se nad tímto mumrajem ve městě vyvstávají i naprosto i základní otázky - co je to ta hodnotná česká příroda, jaká je, kde ji najdeme? Ano, je to Šumava. Jsou to bělokarpatské louky. Ale jsou to také bývalé vojenské prostory, kterými se prohánějí čtyřkolky a tanky.Nebo spontánně se obnovující výsypky ať už v Podkrušnohoří, na Příbramsku nebo na Ostravsku. Zde všude žijevelkémnožství ohrožených druhů, je to prostředí pestré a bohaté a tak nějak - zelené. Klíčová změna ve vnímání hodnotné přírody v posledních desetiletí je, že nezáleží na tom, zda je daná lokalita silně ovlivněná lidskou činností nebo ne, záleží především na tom, jaká ta lidská činnost je a ke vzniku jakých přírodních stanovišť přispívá.

Výše zmíněné výsypky a bývalé vojenské prostory totiž v sobě skrývají něco, co v dnešní krajině hodně chybí. A to je drobná pestrá mozaika stanovišť, kdena ploše několika hektarů holou půdu střídá tráva a lesík. Tak naše krajina víceméně vypadala až do padesátých let 20. století. Poté byla ale měněna na velké jednolité plochy, ve kterých chybípestré přechody mezi jednotlivými stanovišti, neobhospodařované kousky, prostě místo pro přírodu. Ovšem s výjimkou lesů, ty se cestou obrovských plantáží vydaly už během průmyslové revoluce. Je pravda, že každému druhu vyhovuje něco jiného, ale tato homogenizace krajiny vede k tomu, že většina organismů je nucena urazit mnohem delší vzdálenost k novému vhodnému místu pro život než před sedmdesáti lety.Pokud se teda zrovna nespecializují na řepku nebo smrkové porosty. Pro ptáky to problém být nemusí (pokud tedy vůbec nový domov v dnešní krajině najdou), ovšem třeba pro motýly to může být zničující. Letět kilometr nebo deset je pro ně rozdíl rozhodující o přežití jedinců i populací.

českoFoto: Ondřej Prosický

Není ale pravda, že by lidské hospodaření mělo na přírodu vždy negativní dopad. Naopak, velké množství druhů je na lidské činnosti přímo závislé. Skřivan polní je stepní druh, který se u nás kdysi dávno mohl rozšířit právě proto, že člověk v rámci zemědělských činností step vytváří. Brouk roháč velký je vázaný na řídké lesy se sluncem ozářenými stromy. Takové lesy kdysiudržovali velcí savci a oheň a pak lidé. Dnes je ale pro roháče většina hospodářských lesů příliš hustá a stinná a tedy k roháčům nepřátelská. Díky tomu tento největší evropský brouk u nás pomalu vymírá anebo se stěhuje jinam - do parků či alejí, kde se velké, sluncem prohřáté stromy stále vyskytují. Dalším příkladem jsou bělokarpatské louky, chlouba české flóry, jejichž pestrost je přímo závislá na kosení. Kromě první změny, velké intenzifikaci hospodaření, dochází od devadesátých letech ještě ke změně druhé - upouštění od hospodaření. Mnoho míst v české krajině je dnes prosto jakékoliv lidské činnosti, zarůstá a přílišnou druhovou bohatost ani příjemný estetický zážitek tam nenajdeme. Důležité je, aby se hospodařilo umírněně a různorodě. A na co největší ploše.

Lidské hospodaření je důležité i proto, že mnohdy nahrazuje přirozené procesy, které jsme úspěšně potlačili. To ony zajišťovaly pestrou mozaiku stanovišť. Kdysi se krajinou celkem pravidelně proháněly požáry, které dokázaly vrátit sukcesi o pěkný kus zpátky. Když vichřice polámala kus lesa, popadané dřevo tlelo na místě a nějakou dobu trvalo, než tam vyrostl les jiný. V průběhu toho času se tam vystřídalo mnoho druhů nejrůznějších organismů. Toky mnohem víc divočely krajinou, na druhou stranu nenabíraly během povodní takovou zničující sílu, jak se tomu nyní stává na zregulovaných úsecích. Voda vytvářela nová stanoviště i přenášela organismy a živiny z místa na místo.Stále lépe chápeme, jak důležité tyto procesy jsou a jak moc jsme se za poslední století změnily. Dnes je dokážeme stále lépe a lépe využívat ve prospěch přírody i nás. Jen se jich nesmíme bát.

transportérFoto: Jan Wild

I když, co si budeme povídat,prospěch přírody se velmi těžce hodnotí, obzvláště v době, kdy lidé jsou zvyklí většinu věcí přepočítávat na peníze. Jsou věci, které jsou nevyčíslitelné - hodnota druhu je v jeho jedinečnosti a historii, a to se nikdy na koruny či dolary přepočítat nedá. Naučili jsme se ale některé dílčí ,,služby přírody" ohodnotit ekonomicky, například protipovodňové nebo protierozní účinky, dopady na turismus apod. Způsobům tohoto hodnocení se věnuje odvětví tzv. ekosystémových služeb, kdy se srovnávají různé scénáře, např. kolik vody zadrží niva řeky, a kolik by stálo zadržení stejného množství vody technickými prostředky. Tak vlastně zjistíme, kolik peněz nám ta přirozená niva ušetří.

Poslední změnou, na kterou chtějí Příběhy české přírody upozornit, je změna druhového složení v české i moravské kotlině. Druhy ubývají a přibývají, to je proces přirozený. Vymřeli mamuti, přišel člověk. Ovšem lidem se podařilo tento přirozený proces výměny druhů dost urychlit. Na druhou stranu, člověk pak může těm populacím, které oslabil, pomoci. Ať už umělým vysazováním lososů nebo perlorodek nebo nebránění návratu vlka a bobra, kteří se do Česka vracejí bez lidské pomoci. Tím jsme se dostali vlastně zpět na začátek. Abychom mohli vyprávět veselé příběhy české přírody, potřebujeme především ten pozitivní a pozorný přístup českých lidí.

Autorka: Simona Poláková, zooložka z organizace Beleco

Příběhy české přírody je populárně naučný projekt, který přibližuje změny, které v české přírodě a krajině nastaly a jakou roli v nich hraje člověk. Za vzdělávacím projektem stojí odborná organizace Beleco, která se dlouhodobě zabývá ochranou přírody v ČR i zahraničí, a další partnerské organizace. Projekt je realizován díky podpoře grantu z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.

Foto: Marián Polák

sysel

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů