zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Žijeme ve věku udržitelného rozvoje?

03.07.2016
Obecné
Žijeme ve věku udržitelného rozvoje?

V dnešní době není nouze o pesimistické scénáře. Je však možné nalézt i pozitivní scénáře, které poukazují na to, že budoucnost nemusí být tak strašná, jak se někteří obávají.

Poukazování na neutěšený stav současné společnosti, vyvozování možných důsledků a předpovídání pohrom je prospěšnou sebereflexí, která může poskytnout důležité varování a podnítit odpovídající reakce. Mnohá upozornění na potenciální katastrofický vývoj jsou ale

i mediálně vděčným tématem. Špatné zprávy se zpravidla těší většímu zájmu než ty dobré. Proto je jim věnována značná pozornost. A je tak snadné propadnout iluzi a skepsi, že se řítíme do jisté záhuby. Tento pesimismus může vést až k letargii a rezignaci na jakékoli kroky vedoucí ke změně. A následně tak zavést až k sebenaplňujícímu proroctví, které bludný kruh skepse uzavírá. Je proto dobré zamyslet se i nad tím, proč budoucnost nemusí být pouze katastrofická.

Jeffrey David Sachs je významný americký ekonom a zároveň ředitel známého Institutu Země (The Earth Institute) na Kolumbijské Univerzitě. Na začátku března vyšla jeho kniha Věk udržitelného rozvoje (The Age of Sustainable Development), k níž napsal předmluvu generální tajemník Organizace spojených národů Ban Ki-Moon. Text se pak rozvíjel také na základě stejnojmenného online kurzu (v rámci Massive Open Online Courses), který zaštítila Kolumbijská Univerzita a jehož se zúčastnili desetitisíce studentů z celého světa. Samotná kniha vzbudila značný ohlas. Sachs v knize popisuje svůj pohled na problematiku udržitelnosti. Píše, že udržitelný rozvoj je: ,,jak způsob nazírání na svět se zaměřením na souvislosti ekonomické, sociální a environmentální změny, tak i možnost popisu naší sdílené touhy po slušném životě, který nám umožní ekonomický rozvoj, sociální propojování a environmentální udržitelnost. Zjednodušeně udržitelný rozvoj můžeme chápat jako určitou analytickou teorii i jako normativní nebo etický rámec. Naše nové období bude brzy definováno novými globálními cíli, Cíli udržitelného rozvoje (Sustainable development Goals)." Autor v knize pak nešetří optimismem, který je ale poněkud technicistního rázu. Pro mnohé může být překvapivé, že věří např. v pozitiva, jež může přinést využívání jaderné energie či nejrůznější moderní technologie, které jinak budí v environmentálních kruzích značné kontroverze. Sachs proto může být považován za technocentrika. Předkládá tvrzení (naději), že po technologické a digitální revoluci může přijít revoluce udržitelnosti (a sustainability revolution), která tak naváže na ty předcházející (které ji tak do jisté míry umožnily). Vzhledem k autorovu dobrému politickému zázemí je nicméně poněkud překvapivé, jak málo se věnuje roli politiky ve věku udržitelného rozvoje. Další informace o autorových názorech dobře shrnuje recenze knihy od Freada Pierce na Newscientist.

I když technologický pokrok nevyřeší vše a často přináší další problémy, které musí řešit opět technologie nové, není možné přehlédnout jeho pozitiva (v podobě lékařské péče, prodloužení života či přenosu informací). Je proto potřeba nezavírat úplně oči nad různými centrismy (ať již techno, eko či antropo), ale usilovat o jejich propojení a sloučení do centrismu udržitelného rozvoje.

Zdroj: www.udrzitelny-rozvoj.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
ABF
8
2. 2018
8-10.2.2018 - Veletrh, výstava
Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí