Čtvrtek, 28. března 2024

Obnova lesa na kalamitní holině nemusí být stereotypní

Jak nejlépe obnovit les po kalamitě, aby co nejlépe odolával zátěžím a zároveň tento proces nebyl příliš nákladný, zjišťoval vědecký tým z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Obnova lesa na kalamitní holině nemusí být stereotypní

Tradiční způsoby obnovy lesa po kalamitní události vedou k tvorbě rozsáhlých stejnověkých a často i stejnorodých porostů s vysokou mírou nestability. Naproti tomu přírodě bližší způsoby hospodaření, využívající tvořivých sil přírody, zpravidla vedou k vytváření lesních porostů s rozrůzněnou strukturou a vyšším odolnostním potenciálem. K přírodě bližším postupům lze řadit širší využívání přirozené obnovy (sukcese), a to včetně dřevin přípravných, síje a skupinovou neceloplošnou obnovu. Kromě biologické opodstatněnosti těchto metod je jejich předností i nižší nákladovost ve srovnání s obnovou celoplošnou.

Cílem výzkumu bylo na základě vyhodnocení úspěšnosti a nákladovosti různých variant obnovy lesa (celoplošná umělá obnova, skupinová neceloplošná výsadba) v rámci dvou kalamitních holin v odlišných porostních a stanovištních podmínkách doporučit optimální metody obnovy lesa, založené na kombinaci přirozené a umělé obnovy.

Experimentální plochy ,,Vranov" a ,,Soběšice" se nacházejí na území ŠLP Masarykův les Křtiny. Plocha Vranov vznikla na holině o velikosti 1,7 ha a šířce cca 100 m po větrné kalamitě Antonín (červen 2010). Původním mateřským porostem byla dospělá asi stoletá listnatá kmenovina se zastoupením: buk 30 %, dub 45 %, habr 14 %, modřín 10 %, smrk 1 %. Nadmořská výška se pohybuje mezi 430-500 m n. m. Potenciální vegetací jsou zde dubové bučiny.

obnova

Kalamitní plocha v Jeseníkách, ilustrační foto Jan Řezáč


Plocha Soběšice o velikosti 0,63 ha a šířce přibližně 50 m vznikla rozvrácením borové tyčkoviny (věk 19 let) mokrým sněhem (zima 2009). Nachází se v nadmořské výšce 360-375 m n. m. Potenciální vegetací jsou zde svěží bukové doubravy.

Na ploše Vranov byla v roce 2012 ve střední části holiny stabilizována trvalá výzkumná plocha (TVP), na které je pravidelně prováděna celoplošná ochrana výsadeb nátěrem. V rámci této TVP byly založeny tři varianty obnovy lesa:

? celoplošná výsadba (CV): 25 m × 25 m ve dvou opakováních, termín výsadby - jaro 2012, skladba dřevin - buk 80 %, dub 20 %, spon - 1 m × 1 m, sadební materiál - prostokořenné sazenice;

? neceloplošná (skupinová) výsadba (NV): 25 m × 25 m ve dvou opakováních, termín výsadby - jaro 2012, skladba dřevin- buk 100 %,

? sukcese, kontrolní (bezzásahová) plocha (S).

Na lokalitě Soběšice byla v roce 2012 stabilizována TVP, která byla kompletně oplocena proti zvěři, a následně zde byly založeny k dlouhodobému sledování následující varianty obnovy:

? celoplošná výsadba (CV): 30 m × 15 m (bez opakování), termín výsadby - jaro 2012, skladba dřevin - dub 100 %, spon 1 m × 1 m, sadební materiál - prostokořené sazenice;

? neceloplošná (skupinová) výsadba (NV): 25 m × 25 m (bez opakování), termín výsadby - jaro 2012, skladba dřevin - dub 100 %,

? sukcese (bezzásahová) plocha (S).

Stav a nákladovost jednotlivých variant obnovy řešitelé hodnotili na jaře v roce 2015, tj. po 3 letech od výsadby a 5,5 (Soběšice), resp. 4,5 (Vranov) let od vzniku holiny.

Výsledky analýzy odlišných metod obnovy lesa po kalamitě za dobu tří let od založení experimentu na plochách Vranov a Soběšice lze shrnout takto:

? Výrazně limitujícími faktory úspěšné obnovy v daných stanovištních a porostních podmínkách jsou zvěř a buřeň.

? Zvolenou metodu umělé neceloplošné obnovy s nízkým počtem rostlin na relativně malé ploše podobné hnízdové výsadbě nelze vzhledem k zjištěné nedostatečné přirozené obnově (plnící výchovnou a výplňovou funkci) mezi skupinami považovat v současnosti za vhodnou.

? Podobně nedostatečná se jeví samotná sukcese, a to jak z důvodu nízké hustoty jedinců cílových dřevin, tak především pro jejich nepravidelné (neceloplošné) prostorové rozmístění po ploše.

? Racionalizaci obnovy lesa v daných podmínkách lze spatřovat především ve využití potenciálu přirozené obnovy a použití umělé obnovy až následně, buď formou větších skupin, nebo celoplošně do míst, kde se přirozená obnova nedostaví.

? Uvedené závěry se vztahují k současnému stavu obnovy, k aktuální legislativě a ke stávajícím hospodářským potřebám. Delší doba sledování vývoje obnovy na jednotlivých variantách pomůže dosavadní poznatky více konkretizovat a zpřesnit.

Podrobné informace o tomto výzkumu jsou publikovány v recenzovaném časopisu Zprávy lesnického výzkumu 2/2016, vydávaném Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Článek je ke stažení zde: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/443.pdf

Kontaktní informace: Ing. Antonín Martiník, Ph.D. - Ing. Lumír Dobrovolný, Ph.D. - Ing. Václav Hurt, Ph.D.

e-mail: martinik@mendelu.cz, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů