zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Invazní druhy komárů k nám přinášejí patogeny

09.09.2016
Příroda
Zdraví
Invazní druhy komárů k nám přinášejí patogeny

Jedním z důsledků změny klimatu a globalizace je výskyt nepůvodních druhů komárů v našem zeměpisném pásmu, a to včetně nebezpečných patogenů, které přenášejí.

Komárům se dobře daří v teplé a vlhké atmosféře a jsou přitahováni oxidem uhličitým, vůní kůže, světelnými kontrasty a samozřejmě stojatými vodami. Vlivem globálního oteplování se v posledních letech z tropických a subtropických oblastí posouvají čím dál víc na sever. Výskyt nepůvodních druhů byl zaznamenán již ve všech zemích střední a západní Evropy, včetně Česka.

Přenos patogenů je potvrzen

Příchod invazních druhů zaznamenali také v sousedním Rakousku, kde v současnosti probíhá velký výzkum komárů a jejich role při přenosu patogenů. Projekt je financován rakouským Fondem pro vědecký výzkum FWF. Díky němu mohli výzkumníci z Univerzity veterinárního lékařství ve Vídni v průběhu dvou let odebrat asi 30 000 vzorků tohoto nepříjemného hmyzu, který nejenže obtěžuje lidi a zvířata, ale navíc může představovat i vážné zdravotní riziko. Od března do října vědci sbírali komáry na více než čtyřiceti místech v oblastech východního Rakouska, aby je mohli podrobit morfologickému a vůbec poprvé také genetickému testování.

Aktuálně probíhá druhá fáze výzkumu, ve které se pomocí molekulárních metod zjišťují komáry přenášené patogeny - viry a parazity. Jedním z nejnebezpečnějších je červ vlasovec mízní - filárie, který vyvolává nemoc filariózu, projevující se jako elefantiáza, syndrom sloních nohou. Dále jsou to prvoci způsobující ptačí malárii a flaviviry (např. virus západonilské horečky, virus zika, virus tropické horečky chikungunya, virus japonské encefalitidy, virus dengue, virus žluté zimnice, virus komplexu klíšťové encefalitidy). Podle slov vedoucího výzkumného týmu, Hans-Petra Führera z Parazitologického ústavu Vídeňské univerzity, probíhající analýzy vykazují poměrně časté nálezy původců ptačí malárie a parazitických červů filárií.

Expandující hmyz

Rakouští parazitologové identifikovali na svém území 46 druhů komárů, což je stejný počet jako se odhaduje u nás (mezi 40 až 50 druhy). Mezi nimi našli čtyři nepůvodní druhy, jako je například japonský křovinný komár, který se v minulosti vyskytoval pouze v Japonsku a do Evropy se dostal s lodní nákladní dopravou. V jižním Rakousku si našel vyhovující klima, srovnatelné se svým původním. Ve střední Evropě zatím nebyl rozšířen obávaný asijský komár tygrovaný (Aedes albopictus), známý přenašeč viru dengue. Vědci jsou však přesvědčeni, že je na cestě a v důsledku nebývale mírných zim ho už brzy zaznamenáme také v našem zeměpisném pásmu. Obzvlášť, když jeho výskyt již není žádnou novinkou v zemích jižní Evropy podél Středozemního moře (Itálie, Španělsko, Francie, Řecko, Chorvatsko) a v jihovýchodním Rusku. Velký poprask vyvolal výskyt komára tygrovaného na našem území v oblasti Mikulova na jižní Moravě v roce 2012.

Doktor Führer se svým týmem potvrdil výskyt patogenů, které komáři přenášejí, zejména dvou druhů filárií, hlístů Dirofilaria iritis a Dirofilaria repens. Přenášejí se především na psy, ale můžou také infikovat člověka. V minulosti k nám tito paraziti bývali dováženi s nejrůznějším zbožím z jižních zemí, dnes expandují samovolně. Vyskytovali se pouze v oblasti Středomoří a jihovýchodní Evropy, teď se šíří na západ. Například v Maďarsku až do roku 2000 nebyl jediný výskyt těchto patogenů. Ale už o pět let později zasáhly Budapešť a v letech 2008-2009 ,,zdolaly" maďarsko-rakouské hranice.

Genetické profily pomáhají určit druhy

Poznatky o rozmanitosti komářích druhů se rozšiřují od roku 2011, kdy se významně zintenzivnil výzkum v této oblasti. Vědci se domnívají, že nepůvodní druhy vytlačují z nově osídlovaných lokalit své domácí protějšky. Invazní druhy bývají velmi přizpůsobivé a poměrně nenáročné. Klasifikace druhů vyžaduje analýzu alespoň třech genů, aby se dosáhlo pozitivní identifikace. Badatelé dnes využívají komplexní analýzu molekulární biologie. Mnoho druhů totiž vypadá podobně, ale mají zcela odlišnou genetickou strukturu a zase naopak. Zjistilo se, že dokonce i genetická analýza běžného domácího komára pisklavého přináší nové poznatky. Jeden druh může mít dvě rozdílné ekologické formy s různými nároky. Jedna forma preferuje ptáky, jiná savce; jedna ráda žije ve městech, druhá v zelené krajině. Rakouský výzkum by měl odhalit riziko přenášených patogenů, konkretizovat hrozící onemocnění a prohloubit znalosti o chování a rozmanitosti druhů komárů.

Mezinárodní organizace varují

Projekt je součásti širšího mezinárodního výzkumu, do kterého jsou zapojeni také odborníci z Francie a Německa. Společným cílem je vytvořit model komáří populace, jejich přizpůsobivosti a přenosu patogenů, týkající se současného i budoucího rozsahu šíření. Vědecká práce zahrnuje rovněž katalogizaci druhů a environmentálních parametrů, které mají vliv na prostorové a časové rozložení původních a nepůvodních komárů. Na základě tohoto výzkumu se nejen ve zkoumané východní části Rakouska, ale i v dalších evropských zemích, v nejbližších letech očekává invaze japonského křovinného komára a komára tygřího. Varování evropským zemím před oběma nebezpečnými invazními druhy vydalo také Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí ECDC. Světová zdravotnická organizace WHO v rámci boje proti šíření viru zika navíc vyzvala státy jižní Evropy k hubení komárů rodu Aedes.

Geneticky modifikovaní komáři na scéně

,,Globalizovaní" komáři ale hýbou bez nadsázky celým světem. Vědci z britské firmy Oxitec vyvinuli geneticky modifikovaného komára egyptského (Aedes Aegypti), který by měl být nasazen v Jižní Americe do boje proti viru zika. Geneticky upravení samečci sice přenášejí virus zika, horečky dengue a chikungunya, ale neštípou. Zkrácená je i délka života jejich potomků tak, aby se v nich nerozvinula schopnost reprodukce. Na Kajmanských ostrovech chce Oxitec v současnosti vypustit do přírody statisíce modifikovaných komárů, aby se tak otestovala jejich účinnost pro země kriticky postižené nebezpečnou epidemií.

Genetické pokusy se živými organismy však nesou s sebou vážné ekologické riziko, protože dopředu nevíme, zda se modifikovaný hmyz neukáže jako odolnější a nevyhubí jiné druhy, nebo se genetické mutace ve volné přírodě vymknou kontrole a nový druh se vydá vlastní, nepředvídatelnou cestou. Ekologové upozorňují též na riziko narušení rovnováhy ekosystémů, v nichž komáři představují potravu pro jiné živočichy.

Opatrnost v letních měsících je namístě

S nastupujícím teplým počasím se zvyšuje riziko výskytu invazních druhů komárů a jimi přenášených patogenů v celé Evropě a naše země není výjimkou. Za určité riziko přenosu viru zika je považována blížící se letní olympiáda v Brazílii, kde vycestuje velký počet našich občanů. V Česku zatím stále kraluje náš důvěrně známý komár pisklavý (Culex pipiens) a jeho poddruh komár obtížný, jejichž samičky napadají člověka i zvířata v nočních hodinách. Pozornost domácích vědců je zaměřena hlavně na jižní Moravu, kde je dlouhodobě zaznamenán vysoký výskyt komárů, a kam, jak uvádíme výše, docela nedávno zavítal obávaný komár tygrovaný. Nemluvě o tom, že ještě v 50. letech se zde vyskytovali přenašeči malárie rodu Anopheles. Monitoringem komárů na území České republiky se zabývá Entomologický ústav BC AV ČR.

Zdroj: www.udrzitelny-rozvoj.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí