Reakce ředitele aliance Šance pro budovy Petra Holuba na nedávnou zprávu ČEZu ohledně zvýšení energetické účinnosti

Reakce Petra Holuba:

Společnost ČEZ minulý týden zveřejnila zprávu, že zvýšení cíle pro energetickou účinnost do roku 2030 bude stát Českou republiku 650 miliard Kč a přirovnala to k nákladům na tzv. solární boom. Dovoluji si vám k tomuto ničím nepodloženému a nesprávnému číslu poskytnout několik poznámek. Uniklý dokument Evropské komise Impact Assessment, který analyzuje dopady opatření, totiž hovoří o číslech zcela jiných. Na přání ho můžeme poskytnout.

- Co vlastně říká ČEZ? Daniel Beneš ve svém tweetu z 3.10. mluví o 880 miliardách, minulý čtvrtek mluvil o 650 miliardách. Jde mu o to jen strašit? Nebo snad jeho rádcové nenašli správná čísla?

- Procentní cíl zvyšování energetické účinnosti se stanovuje oproti rychle rostoucímu referenčnímu scénáři z roku 2007. Vůči aktualizovanému referenčnímu scénáři z roku 2016 pak cíl "27 %" = snížení spotřeby o 4,4 %, cíl "30 %" = snížení spotřeby o 7,5 % (tab. 6 na str. 39 uniklé dopadové analýzy Evropské komise a ilustrativní grafy na str. 74).

- Vícenáklady na dosažení cíle "30%" jsou 9 miliard euro ročně, tedy přepočteno podle obyvatel asi 5 miliard Kč pro Českou republiku pro období do roku 2030 (tab. 21 na str. 61). Pro delší období do roku 2050 se naopak předchozí vyšší investice do energetické účinnosti vrátí ve vyšších úsporách a "30%" cíl je o 9 miliard euro ročně levnější (tab. 22 na str. 65).

- Tři ze čtyř použitých modelů finacování předpokládají vyšší zaměstnanost v EU o 300 až 775 tis. pracovníků pro "30%" cíl (str. 50 a tab. 12 na str. 51). Pro Českou republiku pak může jít o 6 až 15 tis. dodatečných pracovních míst.

- Nyní se dobíráme čísla, které si zřejmě z dopadové analýzy vybral ČEZ - a to jsou jenom počáteční investice do úspor energie bez započtení jejich přínosů, ty jsou pro "30%" cíl skutečně o 78 miliard euro ročně vyšší. Pro ČR a desetileté odbodí do 2030 tedy může jít o 430 miliard Kč (počítáno kurzem 27,5 Kč/euro a 2 % podílem obyvatel ČR vůči populaci EU).

- Tyto "náklady" jsou pak z velké části investice, které roztáčí českou ekonomiku. V případě stavebnictví jde o investice podporující zejména malé a střední podniky a lokální pracovní místa. Chce snad ČEZ zpomalit náš hospodářský růst?

- Zároveň výše uvedené číslo je zhruba stejná suma, kterou chce ČEZ po státu, aby investoval do nových jaderných bloků a aby mu za tuto investici ručil peněženkami odběratelů (pomocí contract for difference). Ale u nového Temelína či Dukovan ČEZ argumentuje i přínosy nových bloků, tedy prodanou elektřinou a nefinančními přínosy pro energetickou bezpečnost státu. Proč na to zapomněl v případě úspor energie, které navíc mají po realizaci víceméně nulové provozní náklady a pouze čisté přínosy?

- Obdivuji troufalost Daniela Beneše argumentovat obnovitelným boomem. Je to ČEZ, který vlastní 4 z 5 největších fotovoltaických elekráren, které kupoval od podivných společností vlastněných neznámo kým, na něž získal licence v posledních dnech či hodinách roku 2010 a na jejichž provoz získá desítky miliard korun provozní podpory z kapes obyvatel.

- V každém případě zásadní principiální rozdíl investiční motivační podpory snižování spotřeby a provozní podpory jakéhokoliv druhu výroby energie je ten, že v prvním případě jde o jednorázovou podporu, která má v následujících letech pozitivní přínosy do rozpočtů domácností, firem či státu, v druhém případě jde o dlouhodobý závazek financování z veřejných prostředků.

Šance pro budovy je přesvědčena, že k debatě o české pozici ke stanovení cíle pro energetickou účinnost do roku 2030 je třeba přistupovat věcně a na základě dopadové analýzy specificky pro Českou republiku. To byl i závěr kulatého stolu Národního konventu EU, který Šance pro budovy pořádala na zakázku Úřadu vlády.

Mrzí mne proto, že Daniel Beneš střílí od boku čísla, která nejsou podložena a která nejsou v souvislostech. ČEZ si musí zvyknout na to, že co může být dobré pro něj, nemusí být dobré pro tento stát a že ekonomiku budou roztáčet stále více investice do energetické účinnosti a decentralizované energetiky, ne tak investice do velkých centralizovaných zdrojů s taktéž centralizovanými finančními toky, které bude mít pod kontrolou.