zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Nová divočina na jihovýchodě Prahy

14.01.2017
Příroda
Urbánní ekologie
Nová divočina na jihovýchodě Prahy

Na území hlavního města Prahy se nachází mnoho zelených ploch, na nichž není uplatňován žádný management...

Tyto plochy se obvykle nacházejí na místech, kde je nevyjasněná působnost spravujících subjektů. Většinou se nacházejí podél komunikací, vodních toků, na soukromých plochách ležících ladem. Bývají označovány jako nová divočina.

praha

Nová divočina je vlastně člověkem vytvořená krajina, na kterou její tvůrci zapomněli, nevšimli si jí, a která vznikla spíš náhodou a shodou okolností. Takže nová divočina je to, co se objeví na místě zarostlého pole, sadu, o který se člověka přestane starat, na okraji zahrádkářské kolonie. Na jednu stranu souvisí s člověkem a jeho aktivitami, na druhou stranu ale vzniká samovolně. O novou divočinu se nikdo nestará, a když, tak se jí snaží spíše vyhubit.

Roli ve vzniku nové divočiny má samozřejmě čas. Mnoho lidských zásahů působí prvních dvacet let jako ničení přírody, ale po čase splynou s okolím a dokonce se mohou stát ostrovy divočiny v poušti zemědělské krajiny nebo rozpínající se městské zástavby. Ať už jde o lomy, deponie zeminy, staré hřbitovy, opuštěné zahrádkářské kolonie, opuštěné průmyslové areály, komunikace, železniční trati, protihlukové valy anebo dokonce haldy a odkaliště. Na těchto místech vzniká něco, co čím dál víc přírodovědců označuje jako novou divočinu.

Oproti ,,staré" divočině, kterou u nás reprezentují malé zbytky pralesních rezervací s klimaxovými společenstvy, která se vyvíjela a existují už stovky nebo tisíce roků je ,,nová" divočina mnohem mladší. Vzniká na zkulturněných stanovištích, která byla předtím po různě dlouhou dobu a v různé míře využívána člověkem. Charakterizují ji zatím raná sukcesní stádia vegetace. ,,Stará" divočina je v našich podmínkách vzácná a proto je chráněná. Nová divočina je většinou vnímaná jako nechtěná a nepožívá až na výjimky žádné ochrany, přesto jí v krajině přibývá.

divočina

Lokality nové divočiny mají krajinotvorný, ekologický, ale i hygienický a sociální význam. Ve městě a v okolí města jsou protkané živelnou sítí pěších stezek, které jsou využívané při vycházkách do přírody, k procházkám se psy apod. Soustřeďuje se zde množství zvěře, ptactva, hmyzu a organismů, jejichž výskyt je zde mnohem vyšší než v okolní městské nebo naopak ryze zemědělské krajině. Doplňkový význam je pak v příležitostném sběru plodů (šípek, trnky, špendlíky, dřínky, plané třešně) a získávání nejen palivového dřeva pro sociálně slabé skupiny atd.

V rámci projektu ,,Výzkum lokalit ,,nové divočiny" na jihovýchodě Prahy" probíhaly v letech 2015 a 2016 terénní biologické a ekologické průzkumy lokalit nové divočiny na jihovýchodě Prahy. Konkrétně na protihlukovém valu na pravé straně dálnice D1 směr Praha na území MČ Praha 11 a MČ Praha - Újezd a na Milíčovském vrchu, na jižním okraji Jižního Města v katastru MČ Praha - Újezd.

Během dvouletého mapování bylo na protihlukovém valu zjištěno 83 druhů cévnatých rostlin, 20 druhů bezobratlých a 4 druhy ptáků, z nichž ani jeden není chráněn podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Jen vrabec domácí je ve stupni ohrožení, evidován v Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky - Obratlovci, v kategorii LC - málo dotčené taxony.

Na Milíčovském vrchu pak bylo zjištěno celkem 137 druhů cévnatých rostlin, 23 druhů bezobratlých, 9 druhů ptáků a 3 druhy savců.

z nichž pouze dřín jarní a kalina tušalaj jsou evidovány v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky v kategorii C4 - vzácnější taxony vyžadující další pozornost. Kalina tušalaj je navíc chráněna podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Zajímavé je zjištění 34 invazních druhů cévnatých rostlin na obou lokalitách. Z nichž je pro další vývoj lokalit nežádoucí přítomnost zejména následujících druhů, které mají v podobných lokalitách tendence k významnému šíření: topol kanadský, křídlatka japonská, škumpa orobincová, trnovník akát a tavolník van Houtteův. Tyto druhy by bylo dobré environmentálně šetrnými způsoby odstranit nebo alespoň odstraňovat.

Tato zjištění budou využitelná pro další management a rozhodování o využití těchto lokalit.

invaze

Projekt ,,Výzkum lokalit ,,nové divočiny" na jihovýchodě Prahy" realizovala Usnea, o.s., trval od září 2014 do prosince 2016 a byl financován z grantových prostředků Hlavního města Prahy.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí