zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Přihnojování drcenými těžebními zbytky má pozitivní vliv na růst borovice lesní

06.01.2017
Les
Přihnojování drcenými těžebními zbytky má pozitivní vliv na růst borovice lesní

Jaký vliv má využívání těžebních zbytků na růst sazenic borovice lesní? To se snaží zjistit trojice vědců z České zemědělské univerzity v Praze - Fakulty lesnické a dřevařské.

Před čtyřmi lety zahájili výzkum problematiky vlivu využití těžebních zbytků nastav půd atrvalost lesní produkce.Výzkumné plochy se nacházejí v oblasti přirozených borů v majetku Městských lesů Doksy, s. r. o. První výsledky experimentu letos řešitelé publikovali v recenzovaném periodiku Zprávy lesnického výzkumu.

Hlavní motivací k využívání těžebních zbytků v lesích je především jejich energetické využití. Biomasa, a tím i těžební zbytky, tvoříznačný podíl z obnovitelných zdrojů, které se u nás pro výrobu energie(tepla i elektřiny) využívají. Komplexní využití nadzemní biomasy dřevin však může představovat vedle ekonomických přínosů i významnou ztrátu živin, protože právě těžební zbytky (kůra, dřevo větví a asimilační orgány) obsahují nejvyšší podíl základních živin, jako je např. dusík, fosfor, draslík.

borka

Paseka po těžbě, těžební zbytky spáleny, foto Jan Řezáč

,,Pro odpovědné rozhodování vlastníků lesů i pro objektivní regulaci využití těžebních zbytků ze strany státní správy je nezbytné provádět co nejobjektivnější hodnocení důsledků provedených těžebních opatření," říkají autoři výzkumu v čele s docentem Jiřím Remešem. Jejich experiment již přinesl první výsledky růstu sazenic borovice lesní, vysázených na plochách s různým režimem manipulace a využití těžebních zbytků.

Modelové územíse nachází v přírodní lesníoblasti č. 18 Severočeská pískovcová plošina a Český ráj. Pro hodnocenívlivu přípravy půdy a zpracování těžebních zbytků byly vybránytři lokality. Povytěžení a odvozu dřívíbyly naoddělených částech ploch realizovány následující varianty nakládánís těžebními zbytky borovice:

1. Spálení těžebních zbytků a ponechání vzniklého popela namístě(což znamenalo, že se popel nacházel pouze v místech, kde bylytěžební zbytky koncentrovány a spáleny; hodnocené sazenicetéto varianty se tak mohly nacházet jak v místech s popelem, taki mimo ně).

2. Odvoz těžebních zbytků z vytěžené plochy bez náhrady (odvozštěpky a její energetické využití).

3. Koncentrace (shrnutí) klestu do valů.

4. Rozštěpkování těžebních zbytků drtičem klestu (nafrakce 2-5 cm)a jejich rozptyl poobnovované ploše.

Dva roky po výsadbě mohli poprvé zhodnotit růstové parametry sazenic borovice lesní:

Provedená příprava půdy měla patrný vliv na růst sazenic. U všechhodnocených parametrů byly nejpříznivější výsledky dosaženy u varianty,kde byly těžební zbytky před celoplošným naoráním rozdrceny a rozptýleny po ploše.

borovice

Ponechání těžebních zbytků v porostu, foto Jan Řezáč

Výsledky pedochemických rozborů potvrdily, že odvoz i shrnutí těžebních zbytků ze zalesňované plochy snížily ve svrchní vrstvě substrátu na těchto přirozeně velmi chudých stanovištích obsah humusu (uhlíku) a dourčité míry také obsah přístupných živin (zejména vápníku a draslíku) a dusíku.

Čím je stanoviště přirozeně chudší, resp. čím větší podíl živin je koncentrován v těžebních zbytcích, tím více se může tato ztráta projevit. A to např. pomalejší dynamikourůstu sazenic bezprostředně po výsadbě.

Největší pozitivní efekt hnojení se dostavil u varianty drcení klestu, významný byl i u variantyshrnutí klestu dovalů. Naproti tomu relativně malýefekt mělo přihnojení u odvozu klestu a u variantyspálení klestu. Vliv na velikost efektu hnojeníměly i stanovištní (půdní) podmínky. Nastanovištích chudých borůbyl vliv hnojení výraznější, zatímco na stanovišti příznivějším nebyl tento efekt statisticky průkazný.

Bezprostředně lze negativní důsledky odčerpání části živinpředpokládat u nového lesního porostu, který je založen navytěženéploše. Nicméně je třebapodotknout, že se jedná o efekt dvou vegetačních period a dynamikarůstu sazenic se může v dalších letech změnit.

Aby mohl vědecký tým detailněji zhodnotit provedená opatření, bude se experimentem zabývat i v dalších letech. Provede podrobnější analýzu nadzemní i podzemní biomasy a sledovat bude i další růst zkoumaných dřevin. Tento projekt podporuje Národní agentura pro zemědělský výzkum.

Podrobnosti k výzkumu jsou popsány v článku ve Zprávách lesnického výzkumu č. 3/2016: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/454.pdf

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
24
10. 2017
24-25.10.2017 - Konference
Pražská 137, 251 01 Čestlice
E-expert, spol. s r.o.
25
10. 2017
25-27.10.2017 - Konference
Hotel SOREA MÁJ, Liptovský Ján, Slovensko
25
10. 2017
25-27.10.2017 - Veletrh, výstava
Polsko
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí