zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Suchým poldrem proti vodě

04.04.2017
Povodně
Suchým poldrem proti vodě

Suchý poldr nebo také suchá ochranná nádrž či suchá retenční nádrž je vodní dílo sloužící protipovodňové ochraně.

V rámci komplexních pozemkových úprav se o jejich výstavbu zasazuje i Státní pozemkový úřad.

Ač jde o vodní dílo, je označení suchý u poldru namístě. Po většinu času v něm totiž žádná voda není. Tou se naplní až v momentě, kdy hrozí, že se vylije z břehů přilehlý vodní tok. Poldr tak může i zcela zabránit povodni. Voda se jednoduše rozlije v něm, tedy na místě, kde nemůže napáchat žádnou škodu. Například mimo zastavěná území.

Výpusť poldru bývá většinou nastavena tak, aby vodní dílo opouštěl takzvaný neškodný průtok. Ten je však udržitelný jen do momentu, kdy je kapacita vodního díla naplněna. Když je překročena, začne voda přetékat takzvaným bezpečnostním přelivem a pak už je možné povodeň jen oddálit. Ale i to může být v napjatých okamžicích, kdy se hraje o minuty, užitečné.

Poldr hlavně chrání

Ve srovnání například s přehradou má poldr vyšší takzvanou retenční kapacitu. Sto procent jeho objemu totiž slouží pro zachycení vody z povodňové vlny. Podobně jako přehrada má i poldr odtok, ale počítá se u něj i s možností vsakování vody do půdy. Přehrady bývají naopak zcela vypuštěné jen výjimečně, například při údržbě. Ovšem, na rozdíl od poldru plní i jiné funkce, a jsou tedy přínosné i v období bez povodní.

V případě poldru je teoreticky možné, aby na ploše, která je určena k zaplavení, probíhala zemědělská činnost. Ve většině případů jsou však poldry zatravněné a velmi často spojené s mokřady jako součást širších biokoridorů. Podmínkou zemědělské činnosti uvnitř poldrů bývá mimo jiné dostatečně hluboká ornice a také velmi nízká předpokládaná rychlost průtoku vody v případě zaplavení vodního díla. Kromě protipovodňové funkce, která je nejdůležitější, protipovodňové vodní nádrže a poldry také zachycují půdní smyv.

Pozemkové úpravy jako začátek

Výstavbu poldrů či různých vodních nádrží často realizuje Státní pozemkový úřad. V dané lokalitě nejprve provede takzvané komplexní pozemkové úpravy. V rámci nich dochází k různým výměnám pozemků, jejich slučování a narovnání jejich hranic, aby to lépe vyhovovalo majitelům. A při takových úpravách bývá na pozemcích v majetku státu uvolněna kapacita pro výstavbu protipovodňových opatření.

Hledání vhodného místa pro poldr přitom není jednoduché. Je jím například údolí, ale už ne úzká soutěska, kde by nádrž měla omezenou kapacitu. A velice ekonomicky či stavebně náročná je jeho výstavba v rovinaté oblasti. Také je nutné brát v potaz, zda v místě není vzácný biokoridor s ohroženými rostlinnými a živočišnými druhy.

Podstatným faktorem jsou také majetkové vztahy, avšak nutnost chránit obce a města před velkou vodou je jen velice těžko zpochybnitelnou prioritou. Kromě vypořádání majetkových vztahů předchází stavbě sběr geodetických podkladů, nezbytné je přesné vyměřování a neméně podstatné jsou i geologické, hydrogeologické a hydropedologické či půdně-mechanické průzkumy.

Poldry jsou prostě důležitým prvkem protipovodňové ochrany, a proto je budeme v krajině potkávat stále častěji.

Zdroj: zitkrajinou.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
14
11. 2018
14-18.11.2018 - Veletrh, výstava
Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí