zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Orkán Kyrill nám ukázal, co už jsme dávno zapomněli - příroda je mocnější než člověk a umí si poradit sama

19.01.2017
Orkán Kyrill nám ukázal, co už jsme dávno zapomněli - příroda je mocnější než člověk a umí si poradit sama

V noci z 18. na 19. ledna 2007 se Evropou prohnal vítr síly orkánu, který dostal jméno Kyrill.

Nevyhnul se ani části Šumavských lesů, ve kterých vyvrátil nebo polámal zhruba milion metrů krychlových dříví.

Stromy poškozené větrem při orkánu Kyrill se v letech 2007 - 2008 na území NP Šumava asanovaly v celkovém množství 795 tis. m3. Bez zpracování se ponechalo cca 207 tis. m3 polomového dříví.

,,My jsme si tehdy užívali klidu po zažehnané kůrovcové gradaci z konce 90. let a mysleli jsme si, že už nás nic horšího nečeká. Jenže když člověk bojuje s kůrovcem, tak vlastně nedělá nic jiného, než že vytváří větší či menší paseky a otevírá takzvané porostní stěny. To znamená, že se odhalují stromy, které nikdy nerostly na osluněném místě, a proto mají krátké koruny a dlouhé kmeny, což je pak lahůdka pro vichřici. Právě takové porosty, které ještě navíc leží ve vyšších nadmořských výškách a byly staré okolo sta let, nedokázaly odolat Kyrillu například v oblasti Polomu, Knížecího stolce, Černé a Jezerní hory, nad Prameny Vltavy nebo v okolí Poledníku," vzpomíná ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

,,Naopak, v lese ponechaném kůrovcové gradaci na konci 90. let Kyrill nezpůsobil prakticky žádné vývraty. Takže i ponechání lesa přírodě může nakonec vést k tomu, že budoucí vichřice vyvrátí méně stromů. Je ale nutné si uvědomit, že velké vichřice přes Šumavu přecházely vždy a vyvracely i stromy v prastarých pralesích," dodává.

V následných šesti letech po Kyrillu Správa NP Šumava zaznamenala 2,6 mil. m3 kůrovcem odumřelých stromů, z nichž zhruba polovina byla vytěžena a druhá polovina se ponechala na místě k zetlení.

,,Ponecháním určitého území bez zásahu, spolu se zpracováním některých ploch pouze odkorněním a ponecháním veškeré hmoty dříví na stanovišti, došlo k významnému obohacení tohoto území o rozkládající se mrtvé dřevo. Na základě následných zkoumání a vědeckých studií se ukázalo, že mrtvé tlející dřevo a jeho struktura zásadně ovlivňuje mnoho chráněných a ohrožených druhů a musí být nedílnou součástí zdravého lesa, jenž má plnit i jiné funkce, než jen ekonomický zisk," říká náměstek ředitele Správy NP Šumava pro ochranu přírody Martin Starý

Na druhou stranu, tam kde probíhala těžba, jsme většinu těchto ploch zalesňovali. Sázeli jsme a stále sázíme dřeviny, které obohatí převažující nálet smrku v místech, kde by se mohly vyskytovat například jedle, jeřáby, javory nebo buky. Jsou ale místa, která jsme nechali bez zalesnění a sledujeme, jak se vyvíjejí.

,,Po těch deseti letech můžeme s jistotou tvrdit, že přirozená obnova jak v nezásahových územích, tak i na vytěžených plochách, kde jsme nezalesňovali, představuje v průměru 6000 stromů po hektaru. Většinou se jedná opět o smrky, zhruba ze 75 procent, následuje jeřáb, buk a jedle," doplňuje ředitel Pavel Hubený.

Je jisté, že další orkány a případné polomy musíme na Šumavě opět očekávat. Například mezi lety 1977-2007 byla zaznamenána na Šumavě cca 20x rychlost větru přesahující sílu orkánu. Silný vítr a polomy jsou tedy na Šumavě běžným jevem a dříve či později opět způsobí polomy v lesích NP Šumava.

,,Rozsah budoucích polomů záleží na mnoha faktorech, jako jsou roční období, stav půdy - jestli je podmáčená, suchá nebo zmrzlá. Také záleží na plošném zastoupení lesních porostů v určitém stadiu, věku a podobně," vysvětluje náměstek ředitele pro lesní ekosystémy Jan Kozel.

Pro budoucí efektivní zpracování případných polomů po orkánu je zásadní zejména připravenost a efektivita lesního personálu. V tomto ohledu disponuje Správa NP Šumava jedním z nejzkušenějších kolektivů lesníků v ČR. Do budoucna by bylo vhodné nasadit více alternativních způsobů odkorňování napadených stromů. Podle posledních zjištění totiž odkornění pomocí tzv. drážkování zajistí při srovnatelné efektivnosti zásahu proti kůrovcům přežití druhů hmyzu a hub, které jsou však na neodkorněném ležícím mrtvém dřevě závislí. Pomocí této metody by tak bylo možné zefektivnit zásahy proti kůrovcům i z hlediska ochrany přírody a zejména pak ochrany a podpory druhové rozmanitosti.

,,Nesmíme také opomenout důležitou činnost, na kterou se zaměřujeme poslední cca 3 roky velmi intenzivně - tou je včasná příprava mladých lesních porostů v zásahových částech národního parku, jako jsou prořezávky, podpora dlouhých korun smrků a všech nesmrkových dřevin a probírky s variabilní intenzitou," doplňuje Jan Kozel.

,,V každém případě nesmíme polomy způsobené přírodními silami, jakými jsou vichřice, námrazy a podobně, považovat za tragédii. Příroda už mnohokrát ukázala, naposledy právě po Kyrillu, že takové disturbance mohou být naopak přínosem, protože dají šanci k životu jiným živočišným a rostlinným druhům, že les nezmizí, protože ten les je tam stále, pouze se uvolnil prostor pro jeho novou generaci. Jen člověk by měl přírodní zákonitosti více respektovat a být trpělivý," zakončuje Pavel Hubený.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí