Pražská zoo stále není dostatečně chráněna proti povodním

Pražská zoo nemá ani 15 let od ničivých povodní v roce 2002 dostatečnou protipovodňovou ochranu. Zásadními opatřeními proto nadále zůstávají změny v areálu zahrady, při kterých byla při povodních do horní části zoo přestěhována obtížně evakuovatelná zvířata jako sloni a hroši. V rozhovoru s ČTK to řekl současný ředitel zoo Miroslav Bobek. Záplavy v roce 2002 způsobily v pražské zoo škodu 232 milionů korun.

V povodněmi ohrožené části zoo tak zůstávají kromě ptactva, velkých šelem či lachtanů také gorily, které chce vedení zahrady přestěhovat do nového pavilonu, jenž by měl vzniknout v blízkosti Afrického domu. Stávající pavilon z 90. let byl postaven na nejnižším místě zahrady a případný azyl měla zvířatům nabídnout protipovodňová věž. Při záplavách v roce 2002 ale byla zcela zatopena a gorily musely být evakuovány. Evakuace goril je problematická kvůli tomu, že jsou v rodinné skupině s mláďaty. Zvířata jsou nervózní, když je uspáváno jen jedno. Uspávání všech je rizikové pro zvířata i lidi.

Při záplavách v roce 2002 chránil pražskou zoo val z 90. let dimenzovaný na dvacetiletou vodu, nemohl proto vodu zadržet. O 11 let později se ukázalo, že val neudrží ani dvacetiletou vodu a přetéká dříve. Povodně v roce 2013 způsobily škodu 52 milionů korun.

"Musíme být smířeni s tím, že v následujících letech nebo desetiletích přijde stejná nebo ještě větší povodeň než v roce 2013," řekl ředitel zoo. Při posledních rekonstrukcích byly podle Bobka použity voděodolné materiály pro snížení případných škod.

Při ničivých záplavách v roce 2002 přišlo o život několik zvířat. Lachtana Gastona unesla voda do Německa, kde byl odchycen, ale vlivem stresu a vyčerpání uhynul. Utopili se například hrošíci a gorilí samec Pong. Sloního samce Kadíra museli pracovníci zoo utratit, protože nebylo možné jej evakuovat.

Vedle úhynu zvířat a materiálních ztrát záplavy působí škody na psychice zvířat a lidí. Vlivem povodní a evakuace jsou zvířata vystresovaná, což může mít dopad na chov. "Pro řadu chovatelů to bylo deset let ztracené práce. To, co od povodní 2002 udělali, tak se v roce 2013 zase škrtlo a začínalo se od začátku," řekl Bobek.

V zoo se obávají změny chování řeky v důsledku stavby nové čistírny odpadních vod na Císařském ostrově, který je přes řeku naproti areálu zoo. Stavba do koryta přidala masu betonu. Dopady se snaží odhalit ve vodohospodářském ústavu, kde byl pro testování vytvořen model části řeky.

V rámci koncepce ostrova Institut plánování a rozvoje Prahy (IPR) pracuje s návrhem, který obsahuje snížení břehu ostrova zhruba v jeho první čtvrtině. "Když se voda povalí, tak hydrodynamika způsobí to, že voda akorát vypláchne zoo," dodal ředitel pražské zoo.

Hlavní město nyní zpracovává studie a modely k výstavbě protipovodňové ochrany Trojské kotliny. Součástí by mělo být posouzení zvýšení stávající ochrany zoo. Město dlouhodobě zvažuje zvýšení protipovodňového valu.