zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Praha se opět potí. Připraví město na změny klimatu nový územní plán?

04.08.2017
Obec, město
Klimatické změny
Praha se opět potí. Připraví město na změny klimatu nový územní plán?

Prahu, stejně jako zbytek ČR, zasáhla další z vln veder včetně patrně nejteplejšího dne roku. Každý Pražan tak může potvrdit, jak nesnesitelný byl pohyb po ulicích, náměstích, parkovištích a všech plochách, kde chybí zeleň, voda a vůbec jakékoli prvky, které mají schopnost své okolí ochlazovat. Právě o taková ,,přírodě blízká opatření" se opírá Strategii adaptace na klimatickou změnu (1), kterou město schválilo v červenci. Mnohem víc stromů a zelených ploch, budování zelených střech a zelených fasád, ale i obnova původních koryt potoků a využívání dešťové a odpadní vody - takovou představu Arnika vítá. Pro veřejnost ale zůstává otázkou, jestli tyto nanejvýš potřebné plány převede do praxe připravovaný Metropolitní plán. Jeho návrh nyní předal Institut plánování a rozvoje městu ke kontrole.

,,Věříme, že když město před několika dny schválilo zbrusu novou strategii adaptace na změnu klimatu, bude potřebná opatření řešit i Metropolitní plán. Právě územní plán je rozhodujícím dokumentem a nemá být jen o tom, jaké stavby v Praze budou stát. Plán má dbát především na udržitelný rozvoj a kvalitu života všech obyvatel Prahy. Tu lze zajistit, jen pokud město připraví na klimatické změny, jejichž dopady pociťujeme už teď," říká Vendula Zahumenská z Arniky.

Na tom, že před problémem klimatických změn už nemůžou česká města uhýbat, se shoduje i řada odborníků. Například podle Davida Vačkáře z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR se v našich městech objevují prvky středomořského klimatu a před tímto trendem nelze utéct (2). Opatření je proto potřeba začít zavádět co nejdříve a územní plány jsou jedním z nástrojů. Pokud by schválená strategie města zůstala pouze na papíře, může se to prodražit. Náklady na likvidaci škod spojených se změnou klimatu pak mohou být obrovské - ať už půjde o extrémní vedra, sucho nebo přívalové deště a povodně.

Odborníci se přitom shodují, že s klimatickými změnami je potřeba počítat už při územním plánování. Jen tak je možné zavést komplexní a celistvá opatření na zmírnění jejich dopadů. Pokud by se ukázalo, že návrh Metropolitního plánu problém dostatečně neřeší, hrozí, že Praha ztratí při vyrovnávání se se změnami klimatu cenné roky, možná desetiletí.

,,Pro moderní úřady by mělo být normální myslet na příjemný život obyvatel města. Rozpálený beton a absence přirozeného stínu nikomu život nezpříjemní. Praha potřebuje zeleň, vodu, zahrádky, zelené vnitrobloky a stín. Město by mělo s developery vyjednat, aby při realizaci svých projektů mysleli na budoucnost a kromě bytových domů a administrativních center budovali parky, vodní prvky nebo zelené střechy a umožnili zachytávat dešťovou vodu, kterou pak může město využít v parném létě," doplňuje Zahumenská.

Prahu trápí fenomén tzv. tepelných ostrovů, které vznikají na místech rozsáhlých vybetonovaných, vyasfaltovaných nebo dlážděných ploch bez vegetace nebo vodních prvků. Typicky lze jmenovat oblasti jako Náměstí Republiky, Florenc, okolí Masarykova nádraží nebo Smíchovské nádraží. Tento výčet pražských výhní přitom není v žádném případě konečný. Je prokázáno, že stromy a zelené plochy město chladí zdaleka nejúčinněji. Na tento fakt Arnika upozorňuje už dlouho (3). Realitu klimatických změn a jejích dopadů je možné sledovat na mnoha modelech a statistikách. Situaci v České republice lze sledovat například na stránkách klimatickazmena.cz. V současnosti se například s narůstajícím suchem vyrovnává jižní Morava.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí