Polsko se blíží rozhodnutí o stavbě první jaderné elektrárny

Polský ministr energetiky Krzysztof Tchórzewski oznámil, že polská vláda schválí během tohoto roku konkrétnější obrysy projektu, jehož cílem je snížit závislost na domácím uhlí i na dovozu ruského plynu. Polsko chce podle ministra mít takový "energetický mix", který bude odpovídat očekáváním Evropské unie a jejím cílům ve snižování emisí oxidu uhličitého. Součástí plánu má být i výstavba jaderného zdroje.

"Předpokládám, že jsme schopni vybudovat jadernou energetiku s využitím zdrojů našich společností. Přál bych si, aby se první blok o výkonu 1200 až 1500 megawattů začal stavět co nejdříve," uvedl Tchórzewski v listu Rzeczpospolita. V první fázi počítá s náklady ve výši kolem 24 miliard zlotých (na první blok o předpokládaném výkonu 1200 megawattů), což v přepočtu odpovídá skoro 150 miliardám korun. To je v souladu s dříve zveřejněnými vládním odhadem, podle kterého by výstavba jaderné elektrárny s instalovaným výkonem 3000 megawattů měla přijít na 40 až 60 miliard zlotých (až 372 miliard korun dle současného kurzu).

"Stále chovám naději, že se Polsko své jaderné elektrárny dočká. Hned poté, co byla v roce 1989 zastavena výstavba té první v Żarnowieci, bylo zároveň řečeno, že bychom se měli k této myšlence jednou vrátit," vyjádřil se profesor Jerzy Niewodniczański, bývalý ředitel polské Státní agentury pro jadernou energii (Państwowa Agencja Atomistyki). Tento odborník ale zásadně nesouhlasí s názorem ministra energetiky, že Polsko je schopno svoji první jadernou elektrárnu vybudovat samostatně. "To je naprosto nemožné. V našich silách je postavit maximálně malý reaktor výzkumného charakteru," podotýká Niewodniczański. Jak připomíná, hlavními dodavateli zařízení pro jadernou energetiku ve světě jsou Američané, Jihokorejci, Francouzi, Rusové a v poslední době také Číňané.

Profesor Waclaw Gudowski ze stockholmského Královského technologického ústavu (KTH) v rozhovoru pro server money.pl uvádí, že Polsku chybí politická odvaha k tomu, aby přijalo definitivní rozhodnutí o vstupu do jaderně energetického "klubu".

Přitom ostatní středoevropské země v něm nejsou žádní nováčci, právě naopak.

Gudowski jmenovitě uvádí Česko, které je podle něho v jaderné energetice velmi vyspělé a disponuje i znalostmi a technologiemi požívanými při výrobě reaktorových nádob.

Polsko, kde se přibližně 80 procent proudu vyrábí v uhelných elektrárnách, schválilo energetickou koncepci, podle které se měl během deseti let spustit první jaderně energetický blok, už začátkem roku 2014. Dosud se ale neví, kdy a kde se začne opravdu stavět, které společnosti dodají klíčovou technologii a hlavně - z jakých zdrojů se bude strategický projekt financovat. Vláda ve Varšavě posunula původní termín spuštění prvního bloku na rok 2027, ale i ten se polským expertům jeví jako nereálný. "Obávám se, že desetiletý výhled je příliš optimistický. Mnohem reálnější je rok 2030," soudí Andrzej Strupczewski z Národního centra jaderného výzkumu.

Struktura výroby elektřiny v Polsku (údaje za rok 2015)

Součet není roven stu kvůli zaokrouhlování