Německé větrníky a norské vodní elektrárny
Německo a Norsko se rozhodly prohloubit propojení svých energetických soustav a vytvořit zajímavý zdrojový mix, který by měl především Německu pomoci se zálohováním nestabilních větrných a fotovoltaických zdrojů a se zmírňováním dalších problémů, které zemi přináší odchod od jaderné energetiky.
Elektrorozvodné soustavy obou zemí se v roce 2020 propojí díky novému podmořskému kabelu, jehož pokládka byla nedávno zahájena. Přenosová kapacita kabelu dosáhne až 1400 megawattů, což odpovídá instalovanému výkonu velké uhelné nebo jaderné elektrárny a zásobování 600 tisíc domácností. Nová přenosová trasa mezi severním Německem a jižním Norskem nazvaná "Nordlink" měří 623 kilometrů, z toho 516 kilometrů povede pod mořským dnem. Kabel, jehož metr váží až 70 kilogramů, pokládá speciální norské plavidlo Nexans Skagerrak. Následuje ho loď "Polar King", která kabel zahloubí až dva metry pod mořské dno.
Německo díky kabelu získá odbyt pro elektřinu z baltských a severomořských větrníků, jejíž nadbytek v případě větrného počasí není schopné dopravit na průmyslový jih kvůli chybějícím přenosovým trasám. V důsledku toho vzniká nejen v Německu, ale i v sousedních zemích včetně Česka, nebezpečné přetížení sítě hrozící rozsáhlým blackoutem. Nový kabel umožní poslat přebytečnou elektřinu do Norska, které více než 95 procent energie vyrábí ve vodních elektrárnách. Ty jsou schopné velice rychle reagovat na měnící se spotřebu, protože jejich spuštění na plný výkon nebo odstavení jsou otázkou minut. Dalším benefitem pro Německo bude možnost nakupovat v době bezvětří relativně levnou elektřinu přímo z norských vodních elektráren.
Německá média v souvislosti s tímto "megaprojektem", jehož náklady se odhadují na 1,5 až 2 miliardy eur, zdůrazňují, že projekt má přispět k vytvoření integrovaného evropského trhu s elektřinou. Také Evropská komise jej považuje za projekt společného zájmu - Evropská investiční banka ostatně na realizaci poskytla norskému provozovateli přenosových sítí Statnett úvěr ve výši 300 milionů eur. Státní firma Statnett v Norsku spravuje 237 vodních elektráren a další energetické zdroje, jež patří městům, obcím i soukromým firmám. Na financování podmořského kabelu se podílí také německá státní banka KfW. "Díky kabelu se optimálně propojí dva vzájemně se doplňující systémy, které si budou vyměňovat elektřinu vyráběnou z obnovitelných zdrojů," komentuje v listu Handelsblatt Lex Hartman z vedení německého provozovatele přenosových sítí, firmy TenneT.
Podobný podmořský kabel již zhruba osm let spojuje Norsko s Nizozemskem, ale jeho přenosová kapacita je ve srovnání s Nordlink asi poloviční. V plánu je rovněž kabel, jež by měl propojit Norsko s Velkou Británií.
Z čeho se vyrábí elektřina (údaje za rok 2016)
Německo |
Domácí výroba 612 mld. kilowatthodin |
z toho podíly zdrojů v procentech: |
fosilní paliva, hlavně uhlí 63,6 |
jádro 13,1 |
voda 4,2 |
vítr, voda, ostatní 19,1 |
Norsko |
Domácí výroba 148,8 mld. kilowatthodin |
z toho podíly zdrojů v procentech: |
voda 96,3 |
fosilní paliva 2,1 |
vítr, voda, ostatní 1,6 |
Zdroj: Mezinárodní agentura pro energii (IEA - Monthly Electricity Statistics)