zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Česká jablka bez chemie? Od nynějška se budou šlechtit v nových prostorách

08.11.2017
Zemědělství
Zdraví
Česká jablka bez chemie? Od nynějška se budou šlechtit v nových prostorách

Typické podzimní počasí provázelo slavnostní otevření nového skleníku a skladovacích prostor na šlechtitelské stanici jabloní ve Střížovicích u Turnova

Odborníci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR tam už od poloviny 60. let hledají způsob, jak vyšlechtit krásná, chutná a zároveň odolná jablka. Jejich jabloně jsou tak ideální pro ekologické hospodářství, protože se buď úplně obejdou bez chemických postřiků, nebo jim stačí minimální dávka. Navzdory vytrvalému dešti a rozbahněné půdě se předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová, místopředseda Zdeněk Havlas a členka Akademické rady Markéta Pravdová odvážili i do terénu: prošli si jabloňový sad, kde právě dozrávala podzimní jablka.

Sláva dešti

,,Já jsem tělem i duší zahradník, déšť mi nevadí, protože vím, že příroda tohle počasí potřebuje. Jak tady říkáme s kolegy: zaplaťpánbů, že prší," vtipkoval při ceremoniálu vedoucí šlechtitelské stanice Radek Černý. Ve své práci navazuje na odkaz oceňovaného vědce Jaroslava Tupého, který loni zemřel ve věku sedmaosmdesáti let. Tento rodák z Užhorodu, který žil v Kambodži i Vietnamu, stál mimo jiné u vývoje dvou nejúspěšnějších odrůd stanice, Opal a Topaz. Žlutému a sladkému Opalu se daří zejména ve Spojených státech amerických, kde zdomácněl natolik, že si ho astronauti NASA vzali i na vesmírnou stanici. Žíhaného Topazu a jeho červené mutace Red Topaz se zase loni po celém světě prodalo kolem čtyři sta tisíc stromků, což je téměř polovina z prodeje všech odrůd stanice. ,,Věřím, že profesor Tupý by si dnešní den užíval," řekl ředitel Ústavu experimentální botaniky Martin Vágner.

Vzpomínka na inženýra Tupého

Symbolická vzpomínka na tohoto zaníceného šlechtitele v podobě růží a jablíček čekala na návštěvníky i ve zcela novém skleníku. Oproti rezavé klice, která u původního (a stále funkčního) zařízení ovládala větrání, se dá v tom moderním regulovat téměř vše: světlo, teplo, vlhkost, závlaha i teplota. Sloužit bude hlavně pro efektivnější pěstování mladých semenáčů. Ty se v kontrolovaných podmínkách cíleně nakazí nejzávažnější houbovou chorobou, takzvanou strupovitostí, a potom proběhne jejich první selekce: vybere se to ,,nejodolnější potomstvo". Další selekce následně probíhají přímo v polních podmínkách.

Součástí modernizace, která trvala rok v plném provozu stanice, je také nový sklad a tři špičkově vybavené komory s kontrolovanou teplotou a sníženým množstvím kyslíku. Stavba celkově stála patnáct milionů korun, přičemž více než polovinu hradila Akademie věd. Zbytek nákladů se podařilo získat z prodeje nepoužívaného objektu ústavu v Čejeticích a zejména z licencí na jednotlivé odrůdy - ty se v současnosti pohybují kolem osmi milionů korun ročně.

Práce nikdy nekončí

Základem dnešních odolných odrůd byl přitom planý druh jabloně, jabloň volnokvětá (Malus floribunda), s genem Vf proti strupovitosti. Díky křížení se šlechtitelům podařilo přenést tento gen do jabloně domácí, která se běžně pěstuje. I když jsou odrůdy vyšlechtěné na stanici obecně velmi rezistentní vůči chorobám (mj. i padlí jabloňovému), ani tato ochrana nikdy nemůže být stoprocentní, protože patogeny si hledají stále nové způsoby, jak ochranu obejít. ,,Je to nikdy nekončící práce," říká Radek Černý.

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

01020304050607080910111213141516
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí