zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Lidé chodí do lesa nejčastěji za odpočinkem. Nejvíce jim vadí pohozené odpadky

11.11.2017
Ekologická dovolená, cestování
Les
Lidé chodí do lesa nejčastěji za odpočinkem. Nejvíce jim vadí pohozené odpadky

Díky dotazníkovému šetření mezi návštěvníky Ostravských městských lesů získali lesníci přesnější informace o tom, proč lidé lesy navštěvují, co zde preferují a co se jim nelíbí...

Znalost názorů a preferencí veřejnosti na hospodaření a správu lesního majetku je jedním z předpokladů optimální péče o lesy s cílem maximálně sladit jejich produkční a mimoprodukční funkce.

Příměstské lesy jsou významným zdrojem ekosystémových služeb spočívajících např. ve zlepšování kvality ovzduší a vod, redukci skleníkových plynů, snižování průmyslového znečištění apod. Příměstské lesy také mohou být významným nástrojem pro zvýšení zájmu městské veřejnosti o lesy a lesnictví.

Cílem dotazníkového šetření, které provedli a následně vyhodnotili vědečtí pracovníci z Útvaru pěstování lesa Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., bylo zjistit postoje návštěvníků a identifikovat nejdůležitější požadavky veřejnosti ve vztahu k příměstským lesům města Ostravy.

Lesní hospodářský celek Ostravské městské lesy a zeleň, s. r. o., tvoří sedm lesních komplexů a řada drobných lesíků v okolí města Ostravy a dále menší lesy v katastrech Krásná pod Lysou Horou a Solanec pod Soláněm. Celková výměra spravovaných lesů je 1102 ha.

Dotazníky vyplňovali respondenti v rámci akce pro veřejnost: ,,Den v Bělském lese" nebo na webu www.ostravskelesy.cz. Dotazník sestával ze 14 otázek týkajících se dopravy, způsobu využití, druhové skladby lesa, vybavenosti území pro rekreaci, vnímání lesnického hospodaření a škod působených návštěvníky.

Dotazníky vyplnilo 131 respondentů, z nichž 92 % uvedlo, že navštěvuje ostravské příměstské lesy. Převažovali lidé ve věkové kategorii 19-40 let (47 %), následovaly kategorie 41-60 let (18 %), 10-18 let (15 %), nad 60 let (11 %) a do 10 let (8 %), 2 respondenti (2 %) věk neuvedli.

Doba potřebná k dopravě

Nejvíce dotazovaných (27 %) je ochotno cestovat do lesa maximálně 15 minut, 24 % respondentů maximálně 30 minut, 23 % účastníků ankety do jedné hodiny a 15 % respondentů nad jednu hodinu, 11 % dotazovaných neposkytlo vyhodnotitelné údaje.

Způsob dopravy

Nejběžnějším uváděným způsobem dopravy do ostravských městských lesů je pěší chůze (85 %) nebo jízda na kole (50 %), což odpovídá dobré dopravní dostupnosti a relativní blízkosti lesa od bydliště většiny respondentů. Malá část (12 %) také uvádí in-line brusle. Z motorových dopravních prostředků převládá automobil (27 %), následuje hromadná doprava (18 %) a motocykl (4 %).

Důvod návštěvy lesa

Nejčastějším důvodem návštěvy městského lesa je odpočinek (72 %), následují sportovní aktivity (44 %), krásná příroda (37 %), čistý vzduch (31 %). Vzhledem k charakteru lesů jsou poměrně málo zastoupeny důvody jako sběr lesních plodů (18 %), únik od hluku (17 %) a nejméně častým důvodem je získání palivového dříví (4 %), což odpovídá složení respondentů pocházejících převážně z městské populace. Jako další důvody jsou nejčastěji uváděny procházky s rodinou a se psem (9 %).

Preference smíšení a druhu dřevin

Největší část dotazovaných (47 %) uvedla, že preferuje smíšené lesní porosty. Relativně malý počet respondentů preferuje jehličnaté (12 %) a listnaté (6 %) porosty, značná část respondentů (37 %) nemá vyhraněnou preferenci. S tím koresponduje velmi malá preference monokultur (2 %), nejvyšší je preference lesů smíšených ze dvou nebo více druhů dřevin (61 %). Převládá preference výškově strukturovaného lesa (18 %) před jednovrstevnými lesy bez podrostu (5 %). Jako nejoblíbenější jsou uváděny jehličnany borovice (47 %) a smrk (47 %).

Vybavenost lesa

Pouze pětina respondentů (22 %) požaduje zpevněné lesní cesty a většině respondentů (90 %) vyhovuje kvalita a hustota současné cestní sítě v příměstských lesích. Většina dotázaných chodí po lesích pěšky (95 %), kolo preferuje 59 % a pouze 9 % běžecké lyže v zimním období. Obecně existuje relativně vysoká spokojenost respondentů s vybavením informačními tabulemi (74 %) a odpočívadly (69 %), méně s areály zdraví (53 %) a uměleckými artefakty (48 %).

Vnímání hospodářských aktivit a negativních jevů v lesích

Jako potřebné jsou vnímány hospodářské aktivity v lese: údržba cest (95 %), těžba dřeva (86 %) a oplocování mladých porostů (94 %). Lesní těžba a odvoz dříví je 11 % respondentů vnímána jako činnost omezující jejich potřeby. Pouze nepatrná část respondentů vnímá jako omezující stavby oplocenek (2 %) a práce související s běžnou provozní údržbou (2 %). Nejčastěji uváděným negativním jevem je znečištění lesa odpadky (81 %), dále poškozování rekreačního vybavení (50 %) a poškozování stromů (31 %).

,,Z analýzy vyplývá, že návštěvníci ostravských příměstských lesů jsou v zásadě spokojeni jak se stavem lesních porostů, tak s vybaveností rekreačně využitelnými prvky. Prezentované výsledky dotazníkového šetření budou jedním z podkladů pro přípravu nového lesního hospodářského plánu," uvedli autoři dotazníkového šetření.

Podrobné informace se nacházejí v recenzovaném časopisu Zprávy lesnického výzkumu, v článku Vnímání rekreačních potřeb veřejností - dotazníková studie v příměstských lesích Ostravy: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/494.pdf

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí