AEBIOM podporuje stanovení jasného cíle 35% cíle pro OZE do roku 2030 (v návrhu nové Směrnice o obnovitelných zdrojích)...
Role bionergetiky v Evropě
Obecně
- Odvětví stabilně roste. Výroba elektřiny z biomasy a kapalných biopaliv v dopravě významně závisí na podpoře z veřejných zdrojů. Výroba tepla z biomasy nemá v celoevropském měřítku významnou podporu a zároveň se zvyšují nároky regulátorů v oblasti standardů a emisí.
- Odvětví si uchovává dynamiku navzdory nízkým cenám fosilních paliv.
- Největší podíl bioenergetiky mají velké státy jako Německo, Francie a Itálie.
EVROPSKÉ CÍLE:
- Podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energií v roce 2015 vzrostl v EU-28 na 17%. Cíl 20% podílu do roku 2020 tak bude pravděpodobně naplněn.
- Bioenergetika v roce 2015 dosáhla 7% podílu, což je 61% podíl v rámci ostatních OZE (AEBIOM, 2017).
- Děje se tak ovšem v kontextu nárůstu spotřeby fosilních paliv (poprvé po pěti letech, dosud byl trend klesající) a menšího tempa růstu spotřeby OZE. Navíc v roce 2015 investice do OZE v Evropě klesly o 21% a byly tak nejnižší od roku 2006 (REN 21, 2017).
- AEBIOM proto podporuje stanovení jasného cíle 35% cíle pro OZE do roku 2030 (v návrhu nové Směrnice o obnovitelných zdrojích).
ZAMĚSTNANOST:
V EU v roce 2015 pracovalo přímo či nepřímo v odvětví bioenergetiky 489 tisíc lidí, nejvíce v sektoru pevné biomasy (315 tisíc míst), následované odvětvím biopaliv (téměř 96 tisíc míst) a bioplynu (64 tisíc lidí). 14 tisíc přímých pozic připadá na využití biologicky rozložitelných komunálních odpadů (AEBIOM 2017). Růst lze očekávat v odvětví pevné biomasy, sektor biopaliv prochází nejistotou a větší rozvoj bioplynu závisí do značné míry na budoucí podpoře výroby biometanu.
Vytápění
- Dlouhodobě je v rámci celé Evropy podceňován význam OZE a bioenergetiky pro vytápění a chlazení. Zde dochází k malému nárůstu OZE, přestože je zde velký potenciál.
- Podíl OZE ve vytápění byl 18 % v roce 2015, přičemž energie z biomasy zajišťuje většinu spotřeby obnovitelného tepla v EU (16 % bioenergetika, 18 % OZE celkem, 82 % fosilní paliva).
- Jedná se převážně o pevnou biomasu (91 %), z většiny pak biomasu dřevní jako je štěpka nebo pelety, které jsou produkovány v návaznosti na dřevozpracující průmysl. S ohledem na ekonomiku provozu a životní prostředí většinou nejde o biomasu pěstovanou primárně pro energetické využití. Zbytek tepla z biomasy zajišťuje spalování odpadů a teplo z bioplynových stanic.
Výroba elektřiny
- Sektor s nejvýznamnějším nárůstem OZE za poslední desetiletí (14% podíl v roce 2004, 29% v roce 2015).
- Bioenergetika zde má menší podíl než ostatní OZE (6 % bioenergetika)
- Biomasa může nahradit fosilní paliva a vyrábět elektřinu i teplo zároveň (v případě kogenerace). Zatímco kombinovaná výroba elektřiny a tepla má v případě zdrojů na biomasu podíl 58%, v případě elektráren spalujících fosilní paliva jde pouze o 11%. Bioenergetika tedy šetrněji nakládá s cennými přírodními zdroji (navíc jde o obnovitelný zdroj a ne fosilní uhlík).
Doprava
- 6% podíl biopaliv v dopravě v roce 2015 (ostatní OZE 1 %).
- Větší, 80%, podíl má bionafta, bioetanol přispívá 19 %.
AEBIOM: Statistical Report 2017
- Nejnovější data z bioenergetiky (nejčerstvější čísla jsou z roku 2015) pro EU-28 zpracované z dat EUROSTAT a dalších zdrojů Evropským sdružením pro biomasu AEBIOM.
- Ke stažení: http://www.aebiom.org/statistical-report-2017/statistical-report-2017-17-10-17/
Sdílet článek na sociálních sítích