zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

V Česku je přes 2000 mokřadů, mají i svou mobilní aplikaci

02.02.2018
Příroda
V Česku je přes 2000 mokřadů, mají i svou mobilní aplikaci

V Česku je evidováno 2069 mokřadů, z toho 14 patří do seznamu Ramsarské úmluvy, která uvádí mokřady s mezinárodním významem. Slatiny, rašeliniště, lužní lesy, nivy a slepá ramena řek či zaplavované louky jsou zásadní pro zadržování vody v krajině a boj proti suchu. Jejich význam připomíná Světový den mokřadů, který připadá na 2. února.

Mezi nejvýznamnější české mokřady patří šumavská a krkonošská rašeliniště, třeboňské rybníky, podzemní Punkva nebo prameny a rašeliniště ve Slavkovském lese. Všechny mokřady, nejen ty s mezinárodním významem, jsou uvedené v databázi, která je přístupná na stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR). Jak upozornil Marek Čihák z ministerstva životního prostředí, k poznávání mokřadů mohou zájemci využít i mobilní aplikaci. Obsahuje trasy pro výlety, zajímavosti i kvízy.

Na obnovu mokřadů šlo od roku 2014 téměř půl miliardy korun z evropského Operačního programu Životní prostředí. Další peníze poskytlo ministerstvo životního prostředí z programů péče o krajinu nebo pro obnovu přirozených funkcí krajiny. Jedním z míst, kam směřovaly peníze, byly tůně na Třeboňsku. Přispěly k přežití vzácných druhů, například ohrožené ropuchy krátkonohé. "Je to paradox - všude krásná krajina s rybníky, ale kvůli intenzivnímu hospodaření je nutné pro mnohé vodní organismy budovat samostatné vodní plochy," uvedl ředitel jihočeské regionální pobočky AOPK ČR Jiří Bureš.

Ochránci přírody také opravili hráze a bezpečnostní přelivy rybníků v národní přírodní rezervaci Lednické rybníky, obnovili mokřady u Lučního a Rašelinného potoka v Krušných horách a upravili Bohdanečský rybník. Poslední ze zmiňovaných akcí stála 85 milionů korun, po jejím dokončení v roce 2015 se k rybníku nastěhovaly vzácné druhy ptáků. "Začali zde po několika letech opět hnízdit rackové, zvyšují se počty hnízdících hus a zdejší ptačí aristokracie, jeřábi popelaví, tady dokonce přečkávají současné mírné zimy a neodlétají na jih," uvedl Vlastimil Peřina z AOPK ČR.

Zamokřená území fungují podle ředitele agentury Františka Pelce jako houba, po dešti nasají a zadrží vodu. "V období beze srážek vodu pomalu uvolňují a umožňují tak přežití rostlinám a živočichům, které vlhké prostředí potřebují k životu," uvedl Pelc. V současnosti je množství vody v přírodě podprůměrné, Pelc doufá, že stav vylepší letošní zima. "Podstatná je právě struktura naší krajiny, aby voda hned neodtekla," dodal.

Světový den mokřadů slaví také Česká společnost ornitologická. Její pracovníci pořádají o víkendu komentované vycházky za vodními ptáky na různých místech v Česku. Například v Praze se zájemci podívají k přehradě Hostivař, kde bývají k vidění ledňáčci.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
23
10. 2018
23.10.2018 - Seminář, školení
Praha, hotel Globus
INISOFT s.r.o.
24
10. 2018
24.10.2018 - Seminář, školení
Olomouc, Comfort Olomouc Centre
3
11. 2018
3.11.2018 - Seminář, školení
Praha, Ústav pro životní prostředí, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí