zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Budoucnost vytápění patří peletám

09.07.2018
Vytápění, zateplení
Budoucnost vytápění patří peletám

Jaký je optimální způsob vytápění pro váš dům či chatu? Možností je celá řada a každá má své klady i zápory, nicméně roste počet argumentů ve prospěch dřevěných pelet...

Díky svým skvělým vlastnostem je toto palivo stále rozšířenější, v Česku se ročně o výhodách kotlů na pelety přesvědčí až 3 000 domácností. Oprávněně. Dřevěné pelety patří k nejzdravějším, nejčistším a také nejkomfortnějším zdrojům vytápění, a tak je dobré tomuto ,,topivu budoucnosti" věnovat pozornost.

Pelety, malé válečky zbytkového dřeva o průměru 6 milimetrů a délce až čtyř centimetrů vznikají v peletárnách lisováním dřevního prachu, drtě a pilin. Jedná se tedy o ukázkový příklad energetického využití odpadu. "Je skvělé, že dokážeme zužitkovat veškeré dřevo z naší pily. Materiál beze zbytku využijeme a lidé s ním vytápí své domovy," prozrazuje Tomáš Krčil ze společnosti Stora Enso, která provozuje jeden z největších závodů na výrobu pelet ve Ždírci nad Doubravou.

Tímto obnovitelným zdrojem se pak topí v kotlích, domácích kamnech či krbech, kde čím dál častěji nahrazuje neobnovitelná fosilní paliva (topné oleje, uhlí, zemní plyn). Představuje skutečně ekologický způsob vytápění, jelikož má tzv. neutrální bilanci CO2: při spalování se z pelet uvolňuje stejné množství oxidu uhličitého, jaké dřevo spotřebovalo pro svůj růst. Platí tedy, že kdo topí peletami, má z hlediska čistoty ovzduší svědomí čisté.

Na počátku byla krize

Výroba pelet se zdokonaluje již od 70. let 20. století. Kvůli tehdejší ropné krizi se ve strojích na výrobu krmných směsí začaly místo otrub a šrotu používat piliny. Pelety představovaly revoluční alternativu k drahým fosilním palivům - byly několikanásobně levnější, dobře hořely a zanechávaly minimum popela. Nápad peletovat dřevo a první technická řešení spalování přišly z USA a ze Skandinávie. Rakouské firmy následně našly řešení pro domácnosti, které hledaly systém automatického vytápění. Výsledkem byl kotel na pelety, jenž ve druhé polovině 90. let začal dobývat Evropu.

Dnes se v Evropě spálí 22 milionů tun pelet ročně a svou roli v tom hraje i Česká republika. Tento čistý, obnovitelný zdroj energie se totiž ve velkém a ve vysoké kvalitě vyrábí právě v Česku. Desetitisíce tun se vyváží do celého ekologicky smýšlejícího světa a bodují především v Itálii, Německu a Rakousku.

V Česku se čeká další vlna zájmu díky kotlíkovým dotacím, které peletové kotle zvýhodňují. Státní příspěvek na výměnu starých kotlů dosahuje až 80 %. Z dotací mohou žadatelé získat až 127 000 korun a financovat tak nejen kotel, ale i další zařízení, k nimž patří peletové silo, komín nebo dálkové ovládání kotelny. Ve snaze nahradit staré kotle a kamna spalující uhlí a další tuhá paliva, která znečišťují vzduch, chystá Česko i další kroky. Od září 2022 začne platit zákaz provozování zdrojů 1. a 2. emisní třídy, tedy nejstarších kotlů na tuhá paliva, která nejvíce zamořují ovzduší. A to bude pro pelety obrovská šance.

Česká kvalita

Peletami se topí v domácnostech, na chatách a chalupách, ale používají se i v průmyslu, například v teplárnách nebo elektrárnách. Pelety určené pro průmysl bývají zpravidla horší jakosti, mívají větší obsah příměsí, nižší výhřevnost a vyšší obsah popelovin resp. nespalitelných látek.

Nejméně dvě třetiny pelet vyráběných v Česku však splňují přísná kritéria ENplus. Certifikace, kterou uděluje profesní Klastr Česká peleta, garantuje vysoce kvalitní palivo vhodné pro domácnosti nebo chalupy. ,,Klíčovým parametrem kvality je obsah vody - čím je jí méně, tím je výhřevnost pelet vyšší, což se projevuje i na delší životnosti kotle. ENplus určuje i minimální teplotu tání popela. Čím je tato teplota vyšší, tím menší riziko, že popel při spalování bude struskovat a napékat se na hořáky," vysvětluje Tomáš Krčil ze Stora Enso.

Peletový popel představuje další ekologický argument: jedná se totiž o kvalitní zásadité hnojivo s vysokým obsahem vápníku, draslíku, fosforu a hořčíku. Okrasné rostliny nebo záhony pohnojíte popelem z kotle a vyhnete se drahým chemickým hnojivům. Když peletami vytápíte rodinný dům, ročně vyprodukujete až 30 kilogramů tohoto ,,užitečného" popela. Pokud topíte uhlím, uhelného popela bez jakéhokoliv dalšího využití vyhodíte bez užitku daleko víc.

Když jsme u srovnání s uhlím, co do výhřevnosti jsou dřevěné pelety na stejné nebo vyšší úrovni než kvalitní hnědé uhlí. Jejich cena je sice o něco vyšší, na druhou stranu dlouhodobě stabilní, jelikož českého dřeva je dostatek.

JAK SE VYRÁBÍ PELETY

Při takzvané peletizaci je materiál na tvarovacích lisech pod vysokým tlakem protlačován skrz malé kruhové otvory a zahříván na teplotu okolo 100 °C. Celulóza ve dřevě vlivem teploty měkne a stává se lepivou, což pak umožňuje lisovat dřevěné piliny do tvaru pelety bez dalších přísad.

Nejkvalitnější pelety jsou ty světle zbarvené. Tmavší odstíny prozrazují přítomnost příměsí s horší výhřevností a větším podílem popele. Mechanicky lisované pelety neobsahují žádná chemická pojiva nebo jiné přídavné směsi.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí